Archiv měsíce Červenec 2026 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Korsika pohodově lll.

Korsika pohodově lll.

Moře znovu vystřídají hory. Dva dny strávíme pod nejvyšším vrcholem Monte Cinto, který bude pro většinu zlatým hřebem zájezdu. Ostatní čeká další řeka a také pořádně velké jezero. Do Bastie se vracíme s mnoha úžasnými zážitky a s novými přátelstvími.
Pokračovat ve čtení...

Korsika pohodově ll.

Korsika pohodově ll.

Korsika se nám všem dostala pod kůži. Svojí neopakovatelnou divokostí, pestrostí přírody a omračujícím jasem. Nemusím na nic myslet, jen na další krok v kaňonu řeky, která je tou nejhezčí, jakou jsem kdy spatřil. Bílé balvany mají tvar hřbetů slonů. Celá stáda, jeden za druhým. Pojďme se společně projít a vnímat všechnu tu krásu kolem.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červen 2026) - příběhem fotografie

Půltucet (červen 2026) - příběhem fotografie

Motto: "A je to příroda, která mne vždy povznáší. Jsem šťastná, když slyším, jak trylkují ptáci. Mám raději květiny než brilianty.“ Aenne Burda
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.