Kategorie Šumava 11. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Na Luzný z Finsterau

Na Luzný z Finsterau

Šumavský Luzný vymodeloval ledovec k dokonalosti. Na hřbetu si nese odkaz doby ledové a je tím jedinečný a nezaměnitelný. V posledních letech se pro mne stává nejnavštěvovanější horou. Poprvé však na ni vystoupím od německého Finsterau.
Pokračovat ve čtení...

České Žleby v zimní náladě

České Žleby v zimní náladě

Poslední dva roky je zima na sníh docela skoupá. Doplácí na to především Šumava a tak o závalech sněhu, jak to ve svých povídkách mistrně popisuje Karel Klostermann, si múžeme jen nechat zdát. Je třeba spokojit se s málem a vyrazit i do horších podmínek. Začátkem února přece jen svoji porci bílé nadílky dostaly i šumavské kopce a tak jsme si pravou zimní náladu v okolí Českých Žlebů nakonec přece jen užili.

Pokračovat ve čtení...

Barvy divočiny – Gabreta

Barvy divočiny – Gabreta

:-* Gabrétský les je keltské označení pásu hor a pralesa na sever od Dunaje a kdysi se tak za dávných časů nazývala Šumava. Původně se v tomto hraničním česko – bavorském pralese prakticky vůbec nevyskytovaly jehličnaté stromy, naopak dominovaly stromy listnaté a zejména převládaly javory. Název Gabreta je pravděpodobně odvozen od nejčastěji se vyskytujícího stromu pralesa – javoru. Jiné prameny uvádí, že název vznikl z keltského slova gabro – kozorožec, tedy Pohoří kozorožců.
Pokračovat ve čtení...

Prachatice – městská památková rezervace

Prachatice – městská památková rezervace

Město Prachatice patří k nejlépe zachovalým městským komplexům v České republice a její historické jádro si zachovalo svoji renesanční podobu uvnitř prstence obehnaného doposud zachovanými městskými hradbami. Z těchto důvodů bylo historické jádro v roce 1981 vyhlášeno Městskou památkovou rezervací - tento stupeň památkové ochrany má v České Republice pouze 40 nejzachovalejších měst. Pojďme se projít za pomoci fotek historií starobylého města pod Šumavským Libínem.
Pokračovat ve čtení...

Kolem Lipna na Čertovo kopyto

Kolem Lipna na Čertovo kopyto

Lipno se stává pro výletníky stále populárnější a jeho kouzelné okolí podobné severské krajině učarovalo kde komu. Ne nadarmo se ve zdejších lesích plných mokřad a slatin zalíbilo losům. Pokud nebudete lpět pouze na nově vyasfaltovaných cyklostezkách, můžete si v blízkosti jezera užít i dostatek samoty a klidu. Cest a stezek zůstalo ve vylidněné krajině dostatek. Stačí po nich jít a užívat si přírodu v celé její kráse. Našim cílem se stala Medvědí hora, skalní útvar Čertovo kopyto a tisícovka Hvězdná.
Z mnoha možností jsme si vybrali k přenocování Frymburk, který je díky přívozu přes jezero ideálním místem pro dálkoplaze. 
Pokračovat ve čtení...

Přes Kozí Hřbety k Turnerce

Přes Kozí Hřbety k Turnerce

Díky jednoduchému ukládání a prezentaci digitálních snímků, není nijak nesnadné vrátit se občas o nějaký ten pátek zpět a popsat naše šlápoty již dávno zašlé. A tak z archívu, jako z kouzelného klobouku plného různých překvapení, vytáhnu na světlo další z našich mnoha putování Šumavou. Stopy dávných zlatokopů nás tentokráte vedly z Kašperských hor, kolem Zlatého potoka a Losenice a přes Kozí Hřbety až k řekám Vydra a Otava, aby posléze přes Rejštejn uzavřely okruh opět v Kašperkách.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách lV. Prachatice

Křížem krážem po křížových cestách lV. Prachatice

Také okresní město Prachatice mohou poskytnout mnoho zajímavým výletů po svém okolí. Nalákat vás může nejen nedaleký vrchol Libína s bělostnou rozhlednou, ale i samotné historické centrum města. My se tentokrát vydali po stopách dvou křížových cest, ale při této příležitosti se dozvěděli i mnoho zajímavostí z historie Prachatic.
Pokračovat ve čtení...

Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...

Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...

Pozdní čas v půli října sice nesliboval žádné extra počasí, ale paleta barev podzimu nám strádání dokonale vynahradila. Našim cílem se stala po dva dny krajina okolo šumavského Srní, konkrétně vodní toky Vydra, Vchynicko-Tetovský kanál, Plavební potok a Křemelná.
Pokračovat ve čtení...

Kaňonem Křemelné

Kaňonem Křemelné

Koho prvního napadlo jít od Čeňkovy pily proti proudu bystré řeky Křemelné, to už si nevzpomínám. Jisté ale je, že se pronikání zakázaným územím podél této řeky směrem ke Stodůleckému mostu a dále, stalo naší oblíbenou zábavou. Adrenalin nám zvedalo především zjištění, že se nacházíme v hlídaném vojenském výcvikovém prostoru :-). Ani dnes nevede kaňonem žádná značená cesta a tak divočina, tolik připomínající kanadskou, může být jen vaše...
Pokračovat ve čtení...

Do srdce Boletického VVP k pramenům Blanice

Do srdce Boletického VVP k pramenům Blanice

Cesty v Boletickém vojenském újezdu se postupně zpřístupňují. Dnes jsou v okrajových částech proznačeny cyklotrasy a turistické stezky v délce desítek kilometrů, po nichž se dostanete na dříve zapovězená místa. Já měl možnost podnikat výpravy na Velký Plešný, Chlum, Ondřejov i jinam, z chaty již dříve, dnes má tuto možnost legálně každý. Na vyznačené trasy se můžete vydat pouze ve volných dnech (so, ne a svátky). Krajina je to nádherná a tak jsme měli možnost obdivovat i její barevnost v začínajícím podzimu. Naše putování k pramenům Blanice a na vrcholy Lysé a Knížecího stolce vedlo po nepřístupných cestách. Problém ale žádný nebyl...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 2831 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.