Archiv roku 2024 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (listopad 2024) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2024) - příběh fotografie

Motto : „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ (Elbert Hubbard)
Pokračovat ve čtení...

Lovy beze zbraní - ptačí svět

Lovy beze zbraní - ptačí svět

Vyfotit ledňáčka není zrovna jednoduché. Mnoho lidí ho v přírodě ani nepotká. Musíte mít hodně trpělivosti a kousek štěstí. Podobné je to i s mnoha dalšími obyvateli ptačí říše.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2024) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2024) - příběh fotografie

Motto: "Mějte vždy tvář obrácenou ke slunci - a stíny budou padat za vás.“ (Walt Whitman)
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice lll. Lužické hory

Česká Kamenice lll. Lužické hory

Z Křížového vrchu vede trek po sopečných vrcholech s čedičovými varhany Zlatého vrchu, který se stane tou pověstnou třešničkou na dortu i pro bikerský okruh. Zpestřením večera pro nás bude výjezd na Zámecký vrch, kam se asi jen tak někdo dobrovolně nevydá. My nahoru vyjedeme spíš omylem.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Třetí den se vydáme k Trojmezí, o kterém celou dobu tvrdím, že jde o nejzápadnější místo naší vlasti. To se posléze ukáže jako fatální omyl. Ani další zajímavosti dne, jako je rozhledna Háj u Aše, hrad Seeberg či soptící Soos, tuto chybu nesmažou. Prostě se na Ašsko budu muset ještě jednou vrátit.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nezáleží na tom, že jste sražen k zemi, záleží na tom, že vstanete.“ (Vince Lombardi)
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 ll. Monte Civetta a Passo Padon

Dolomity 2024 ll. Monte Civetta a Passo Padon

Další dva dny tak hezké počasí nemáme. Masív Monte Civetty ještě trochu vidíme, ale další den mlhy na panorama stezce u sedla Padon Marmoladu zcela pohltí. A následný déšť jakýkoli rozumný trek znemožní.
Pokračovat ve čtení...

Jihem Táborska

Jihem Táborska

Táborsko pro mne bylo dlouho místem turistický málo prozkoumaným. Proto jsem přivítal celodenní výlet s několika zastaveními. Podíváme se na rozhlednu Hýlačka, do Zoo Tábor, na Kozí hrádek a na závěr do krásně zrekonstruovaného zámku Brandlín s úžasnou sbírkou historických hodin a veteránů.
Pokračovat ve čtení...

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Je krásné poznávat cizí kraje, ale důležité by mělo být, znát dobře své blízké okolí, svůj rodný kraj. Podzimní sychravé počasí ke kratším výletům přímo svádí. Kopce Blanského lesa a Pošumaví v sobě skrývají mnohá tajemství. Pojďme některá z nich poodhalit.
Pokračovat ve čtení...

Litomyšl ll. Toulcovy maštale, Humpolec

Litomyšl ll. Toulcovy maštale, Humpolec

Nedělní státní svátek 17. listopadu nejprve slavíme v lůně přírody, když se vydáme do lesů k pískovcovým skalám nedaleko Boru u Skutče. Stihneme i něco málo navíc a také druhý den bude zajímavý.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.