Archiv měsíce Srpen 2026 1. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Půltucet (červenec 2026) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2026) - příběh fotografie

Motto: "Nejprve bylo nutné civilizovat vztah člověka k člověku. Nyní je nutné civilizovat vztah člověka k přírodě a zvířatům." Victor Hugo
Pokračovat ve čtení...

Boubínem na elektrokole

Boubínem na elektrokole

Historické teplotní rekordy, které přislo páteční odpoledne, ukončil přechod studenější fronty s větrem a jen místními přeháňkami. Den poté jsem vyrazil projet si masív Boubína a krásnou trasu zaznamenal takto Stopař.
Pokračovat ve čtení...

Slovinsko a Rakousko - krajem hor a vinic l.

Slovinsko a Rakousko - krajem hor a vinic l.

Na CK Mamut Tour jsem dostal odkaz od kamaráda a tak jsem se podíval na jejich webové stránky. Cestování s elektrokoly pro ni není problém a tak jsem využil nabídky a poprvé odjel na dovolenou s elektrokolem Vinice Slovinska a Rakouska, i pohoří Pohorje, budou cílem pětidenního zájezdu. Bonusem pak volný vstup do lázní Zreče, kde budeme ubytováni.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.