Hlenka - houba, která leze
vydáno 13. října 2019 – napsal Rony – žádný komentář
Hlenky patří mezi velmi zajímavé organismy, které jsou na rozhraní mezi houbami a prvoky. S rostlinnou říší mají společnou produkci celulózy a podobně jako houby tvoří výtrusy. Většinu života však žijí jako buňky měňavkovitého tvaru a pohybují se za potravou, což mají společné s živočichy. Oproti staršímu pohledu jsou tyto "houby" nově označeny za měňavkovce z říše prvoků.
Teprve když se zlomilo tisíciletí, vědci začali na hlenky pohlížet jinak než dříve. Přestali je zkoumat pouze mykologové a začali se o ně zajímat zoologové. Přesněji protozoologové, tedy ti, kteří se zabývají jednobuněčnými organismy - prvoky.
Dnes se vědci přiklánějí k zařazení hlenky mezi Amoebozoa neboli měňavkovce. Již mykologové zjistili, že jejich životní cyklus má dvě fáze - vyživovací, kdy existují buď jako jednotlivé či shlukující se buňky oddělených améb, nebo vzniká mnohojaderný útvar, tzv. plasmodium, který je schopen koordinovaného pohybu. Vždy se pŕitom živí fagocytózou bakterií, kvasinek, výtrusů hub a dalších mikroskopických organismů.
Obvykle při nedostatku dostupné potravy pak přecházejí do fáze rozmnožovací. Plasmodium se přestává pohybovat a vytváří plodnice podobné některým druhů hub.
Hlenky jsou podrobovány pokusům, při kterých se prokázalo, že se tyto jednobuněčné organismy dovedou nejen shlukovat a vytvořit vlastně jakýsi přechod k organismům mnohobuněčným, ale dovedou se také v horientovat v uměle vytvořeném bludišti a nalézt nejkratší cestu za potravou. K ní se přesunují relativně vysokou rychlostí až 1 cm/hod.
Přestože nemají mozek ani nervovou soustavu, jsou schopny se učit a vytvářet si podmíněné reflexy. Nevábný sliz, který občas můžeme v lese pozorovat, je tedy „chytrý“ a zaslouží si naší pozornost. Obdivovat můžeme jejich překvapivě krásné „plodničky“ a bohatství tvarů.
Hlenkám na fotkách se lidově říká vlčí mléko červené. Kulovité plodnice najdeme na pařezech po celý rok, nejčastěji od července do října. Jejich průměr se pohybuje mezi 0,3 - 1,5 cm. Mladé plodnice mají barvu v odstínech červené, jsou měkké a vyplněné slizkým plazmodiem. Když plodnice dozrávají, jejich barva přechází přes oranžovou, olivově hnědou, šedou až do tmavě hnědé. Když plodnice dozraje, tenká vrstva na jejím povrchu praskne a vytvořeným otvorem se uvolňují výtrusy kulovitého tvaru o velikosti 6 - 7 µm, které mají síťkovaný povrch. Výtrusný prach má šedorůžovou barvu.
Další zajímavostí je, že za lezoucími hlenkami zůstává stejná stopa jako za slimáky, která se po jisté době změní na pevný útvar, z něhož po letech může vyrůst další sliznatá hlenka.
∆ ∆ ∆
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Od hradu k hradu pošumavím
- Středohoří - do třetice všeho dobrého II.
- Malá Fatra (8.05)
- Do VVP Boletice na Velký a Malý Plešný
- Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy
- Slavonice l. Landštejn, Rakouskem kolem Dyje
- České Žleby - čtvero ročních období
- Valašské hory ll.
- Blanským lesem na Švelhán a Kluk
- Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera
Jaký typ výletů preferujete?
1481 45% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
1029 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
792 24% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 3302 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Z putování po Slovensku (8.03)
- Beskydy lll. - přes tři státy a Ropice
- Podzimní putování po šumavských tisícovkách
- Praha
- Soutěska Samaria
- Mezinárodní den památek v Českých Budějovicích
- Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2016
- Prvomájové vandrování kaňonem Malše
- S batůžky na Dachstein
- Za kameny a skálami Novohradských hor (I.)

