Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Druhý den budeme trochu rozlítaní. Vyzobneme si několik perel Kutnohorska, krátce navštívíme lázeňské město Poděbrady a odpoledne věnujeme procházce po rozkvetlém parku Průhonice.

Zámek Kačina

mapa zámek Kačina

Po včerejším rozhovoru s majitelem penzionu se rozhodneme poupravit naši trasu druhého dne. Vyjíždíme v půl deváté k zámku Kačina, který patří k nejvýznamnějším empírovým stavbám u nás. Bohužel začalo drobně, ale vytrvale pršet a první prohlídka začíná až v 10 hodin. Proto jen obcházíme dlouhou budovu zámku a nahlížíme do parku.

Zámek Kačina nás vítá zataženou oblohou a deštěm. Prbní prohlídka začíná až v 10 hod a tak na ni nečekáme a jen obejdeme celý zámek...

...

...

...

...

...

...

...

Karlova Koruna

mapa zámek Karlova Koruna

Přesouváme se do Chlumce nad Cidlinou, kde se dostaneme na první dnešní prohlídku zámku Karlova Koruna. Zámek si jako své letní reprezentační sídlo nechal v letech 1721 - 1723 vystavět hrabě František Ferdinand Kinský, jakožto nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království Českého. Jan Blažej Santini navrhl pro stavbu originální vzhled, připomínající tvar královské koruny. Tu vedl další z významných stavitelů vrcholného baroka F. M. Kaňka. K zámku patří rozlehlý zámecký park anglické zahrady.

Průvodce nás uvede do Santiniho Sloupového sálu, odkud vedou dveře do jednotlivých místností. Dozvíme se mnoho zajímavého o životě Kinských a prohlídka nám uteče jako voda v nedaleké Cidlině.

Vítá nás Karlova Koruna, zámek v Chlumci nad Cidlinou...

Karlova Koruna je považována za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Plány na zámek zpracoval jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů italského původu Jan Santini Aichel.(Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-karlova-koruna-v-chlumci-nad-cidlinou-mist)

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Jízdárna Kinských.

Santini se nezapře ..

...

Kaple sv. Jana Křtitele se nachází severně od zámku. Mezi lety 1741 - 1745 byla postavena centrální loď. Do roku 1935 sloužila šlechtě za rodinnou hrobku. Stavba byla snad opožděnou realizací projektu J. Santiniho, stavitelem byl patrně Fr. Kermer. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století byly omylem zbořeny sakristie, oratoř i západní opěrné pilíře. (Mapy.cz)

...

Lázně Poděbrady

mapa Poděbrady

Poděbrady jsou lázeňským městem, kde se léčí problémy se srdcem. My zastávku v městě využívame k občerstvení v kavárně a krátké procházce. Místo oběda si dáváme sladkou odměnu a já volám kamarádovi Jirkovi, který zde před pár lety v lázních týden pobýval. Podle jeho rady si projdeme kolonádu, která je ale spíš parkem. Míjíme Eliščin pramen, květinové hodiny a pak se již vracíme se upraveným parkem k autu, abychom měli dostatek času na odpolední procházku rozkvetlým průhonickým parkem. To má být zlatým hřebem poněkud unavené neděle.

V kavárně v Poděbradech.

Sluneční hodiny

Průhonický park

mapa park Průhonice

Projíždíme auty přeplněnou Prahou, ale nikde se naštěstí nezasekneme. Kolem půl druhé vstupujeme do areálu zámku Průhonice. Několikrát přestavovaný zámek, jehož historie se začala psát někdy v 12. století, kdy zde stála románská tvrz, současnou novorenesanční podobu davá na odiv od konce 19. století. Tehdy jej vyženil hrabě Silva Tarouca a zároveň s přestavbou zámku nechal upravit i jeho okolí.

Jdeme do Průhonického parku...

Románsko-gotický kostel Narození Panny Marie nacházející se v zámeckém areálu. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží se sdruženými okny a pravoúhlým protilehlým presbytářem. V presbytáři a lodi gotické malby z doby okolo r. 1325. (Mapy cz)

Zámek Pelrůhonice byl několikrát přestavovaný. Hrabě Silva Tarouca zároveň s přestavbou zámku nechal upravit i jeho okolí. Založil rozsáhlý přírodně krajinářský park s množstvím vzácných exemplářů, o které se dnes stará Botanický ústav AV ČR. Romantickou tvář parku dokreslují drobné stavby a rybníky. (Mapy.cz)

...

Podzámecký rybník.

Našim cílem se stává krajinářsky hodnotný park, národní kulturní památka zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Procházíme se po upravených cestách mezi vzácnými dřevinami, skalkami s kvetoucími horskými bylinkami, ale všemu vládnou rododendrony. Tak jak je znám z vysokých hor italských Dolomitů. Zde však často dorostly do nevídaných barev a rozměrů. Vystoupáme na vyhlídkovou věž Gloriet a poté se dvě hodiny pohybujeme v krásném prostředí mezi rybníky a kaskádami hrází potoka Botiče.

Pak nás již čeká jen jízda domů. Víkendový výlet za kulturou a památkami středních Čech, byť Chlumec nad Cidlinou již leží v kraji Královohradeckém, nás stál dost sil, ale díky tomu jsme poznali další krásná místa naší vlasti.

...

...

Alpinum...

...

...

Rododendrony všech barev, to je hlavní motto parku...

...

...

...

Gloriet. Zděný vyhlídkový gloriet nechal postavit kolem roku 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck nedaleko průhonického zámku. Svému účelu přestal sloužit v plovině 20. století. V letech 2009–2015 byl zcela zrekonstruován. Výhled z něj však kvůli okolním vzrostlým stromům příliš není. (Mapy.cz)

Česká chaloupka.

Labeška...

...

...

Botič meandruje parkem k zámku.

...

...

Vyznačených cest si můžete projít hned několik...

...

...

...

...

...

...

Loučení s Průhonickým parkem.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.