Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet (červenec 2022) - příběh fotografie

vydáno 1. srpna 2022 – napsal Rony – 3 komentáře

Motto: Cestování je brutalita. Nutí nás věřit cizincům a ztratit z dosahu vše z našeho domácího pohodlí a přátel. Během cest jsme neustále v nerovnováze. Nic nám nepatří kromě vzduchu, spánku, snů, moře a oblohy." (Cesare Pavese)

Na pokračující cílené ničení ekonomiky zemí EU se dá nejlépe zapomenout kdesi v horách s partou přàtel. Proto bude červenec zahlcený fotkami s nedostupnými štíty a atraktivní vysokohorskou přírodou.

1. Stezky

Zdálky se hory zdají nedostupné. Vidíte vysoké skalnaté věže se strmě do údolí padajícími travnatými srázy. Pak přijdete blíž a zjistíte, že se mezi nimi proplétá tenká stužka světlé stezky, jež vás jimi bezpečně provede. A teprve tam spatříte jiný svět. Občas se vám bude tajit dech z výhledů, jindy z pestré krásy alpských bylinek, jež okolí rozzáří svojí barevností. Zamilujete si Dolomity, které máte na dosah.

. . .

2 Zvědavý svišť

Když se procházíte přírodou, zjistíte, že její obyvatelé se lidem vyhýbají. Plachosti je naučily generace předků a oni díky tomu do dnešních dob přežili. Každé setkání s nimi je tak pro člověka svátkem.

Svišť horský byl dříve hojně loven pro svůj tuk. Ten byl po natření na kůži považován za lék proti revmatismu. I on je proto často velmi ostražitý, ale někteří již na to zřejmě zapomněli.

. . .

3. Svědectví o Marmoladě

Marmolada má na svědomí jedenáct červencových obětí, mezi nimiž jsou i dva Češi. Zabila je lavina na trase, po které jsme před 31 lety na vrchol vystoupali v devítičlenné skupině i my. Na první pohled naprosto bezpečný ledovec se sjezdovkou, kterou lyžaři tehdy využívali i v letních měsících. Nevěřil bych tomu, že se tam něco takového může stát. Ale hory přináší oběti každoročně a není jich zrovna málo. Přesto do nich každé ráno stoupají horolezci, turisté, lidé. Možná právě pro tu jejich nevyzpytetelnost a drsnost. Možná pro jejich krásu, které snadno podlehnete.

Celý týden jsme byli místu tragédie velmi blízko. Fotka vrcholů Marmolady - Punta Rocca a Punta Penia od vrcholu Piz Boe je toho jasným důkazem. Navíc se tu osudnou neděli 3. 7. 2022 na nejvyšší vrchol Marmolady vydali také dva kamarádi z naší 17 členné party, Vlaďka s Pepou. Měli velké štěstí, že byli rychlejší než lavina. O hodinu a půl.

. . .

4. Dachstein

Vrcholu Hoher Dachstein chybí pouhé čtyři metry k dosažení magické tří tisícové hranice. Byl mezi prvními zdolanými vrcholy Alp, které jsem v devadesátých letech minulého století po pádu železné opony zdolal. Předtím jsme si na tři vyceněné dachsteinské zuby, jenž jsou často dobře viditelné z mnoha míst Šumavy, museli nechat zajít chuť.

Celý masív Dachsteinu zabírá území o velikosti cca 20 km × 30 km. Na krasovou náhorní plošinu se nejsnáze dostanete lanovkami od Halštatského jezera z Obertraunu. Při našem treku od planiny Gjaid jsem si nemohl nevzpomenout na totožnou krajinu nedalekého Totes Gebirge. Dobře rozpustné vápencové podloží je zvrásněno tak dokonale, že si zde připadáte jako na jiné planetě.

. . .

5. Obří ledová jeskyně

Vchod do rozsáhlé Dachsteinské ledové jeskyně (Dachstein - Rieseneishöhle) leží v nadmořské výšce 1418 m. Pod ni vás vyveze první z trojice lanovek na Kripennstein. Celá jeskyně je rozdělena do mnoha částí, k největším z nich patří Dóm krále Artuše, Ledový palác, Dóm Tristana, Dóm Parzival, Krápníkový dóm a Ledová kaplička. V opravdu extrémně horkém dni byly důkladně prochlazené prostory ledové jeskyně příjemným osvěžením. A kdyby vám snad téměř hodinová terapie nestačila, v nedaleké Mamutí jeskyni si ji můžete zopakovat.

. . .

6. Toplitzsee

Solná komora (Salzkammergut) patří k vzácným drahokamům našich jižních sousedů. Vytvořily ji tektonické jezerní pánve, jež vzájemně oddělují mohutné vápencové horské hřbety Totes Gebirge, Tennengebirge, Dachstein a Berchtesgadenské Alpy.

Za jednu z perel jistě můžeme považovat jezero Toplitzsee, které je tak dokonale skryto mezi vysokými stěnami horských štítů, že kolem něho nevede žadná přístupná stezka. Abyste si ho dokonale prohlédli, musíte využít loďku s průvodcem.

∆ ∆ ∆

Komu přidělily vaše hlasy nejdelší čáru (života), se můžete sami přesvědčit prokliknutím do červnového Půltuctu. Mohu vám ale vše prozradit. Nejdál doputovala čára fotky Svítání.

Při svítání či večer před západem slunce si můžeme připomenout album anglické rockové skupiny Yes - 90125. Album, které na vinylové desce již 40 let vlastním.