Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet (leden 2023) - příběh fotografie

vydáno 1. února 2023 – napsal Rony – žádný komentář

Motto: "Nemohu změnit směr větru, ale mohu si upravit plachty tak, abych vždy dosáhl svého cíle.“ Jimmy Dean

1. Úsvit

Koště dokonale vysmýčilo oblohu chvilku před rozedněním. To aby slunko mohlo vstoupit na nebe a plout v něm bez větších překážek. Nachová barva úsvitu brzy zmizí, a jen rozmazaný obzor zůstane celý den nezvykle rozostřen. Není živáčka, jenž by se tomu podivoval, obrázek krajiny malovaný starým mistrem zůstane zachován až do časného západu, do momentu, kdy slunce navždy zmizí.

. . .

2. Zachraňte koně

Koně vyzařují mír a klid. A také sílu, kterou lidé často využívali k svému prospěchu. Dnes se většinou chovají pro zábavu. Ale také pro svoji majestátní krásu, jež jim nelze upřít. Když projíždím krajinou Jižních Čech, zjišťuji, že se jejich počet zvyšuje. Pastviny Pošumaví jsou pro ně jako stvořené. Na planetě Zemi spolu žijí tvorové malí i velcí, pevní i křehcí, silní i slabí. Pro všechny je zde místo, nebo by alespoň mělo být. Lidská populace však nově překročila hranici 8 miliard a předpověď na další desrtiletí zní, že dosáhneme 11 miliard lidí. Je to ještě pro ony tvory únosné? Nejde jen o koně, jde o víc.

. . .

3. Netolice

Kdysi dávno obcí projížděl jakýsi šlechtic na nedalekou Kratochvíli a kynul přitom na poddané vyhlížející z oken. Najednou se zarazí a říká svému komorníkovi "Podívejte se, támhle na mne někdo vystrkuje prdel". Načež komorník odvětí: " Ne to líce". A vznikly Netolice.

. . .

4. Mrazivý dech

Bezdrev pomalu zamrzá. Hejna kachen se shlukují u Signálky, kde protékající Soudný potok stále udržuje volnou vodu. Jdu kolem břehu s vyplaším dva orly mořské, slídící po potravě. Jeden z nich přeletí kolem mne a já ho sleduji se zatajeným dechem. Jako bych na tváři ucítil lehký závan větru, jenž rozvířila jeho muhutná křídla. Odletí jen kousek, zde je jejich teritorium, zde je jejich domov.

. . .

5. Trať nikam

Do zapomnění upadají mnohá místa, kde dříve živo bylo. Zůstávají jen stopy a minulost lákající snílky. Kam asi vedou staré reznoucí koleje? Do hororu či do pohádky?

. . .

6. Zeď nářků

Staré se zvolna bortí, mladé z jeho trosek vyrůstá. Už jen oprýskaná zeď slouží důležitým vzkazům, jež stejně zůstanou navždy nepochopeny.

∆ ∆ ∆

Poslední měsíc loňského roku ovládl Olympic. Za svůj těsný náskok zcela jistě nevděčí kvalitě fotografie, nýbrž lidské kvalitě Petra Jandy.

A po všeobecně nenávistné prezidentské kampani, kde se překonávali především novináři všeho druhu, si poslechneme oddechové LP Pokoj v duši. Uvádí ji píseň Slovenky Jany Kirschner, po které následují klidné melodie Tadeusch Karoolak Orchestra. Pokud si někdo vzpomene i na stejnojmenný film, z něhož soundtrek pochází, je za vodou.