Stádlecký empírový řetězový most
vydáno 4. února 2016 – napsal Rony – 7 komentářů
Technická památka Stádlecký most je jediným dochovaným empírovým řetězovým mostem v České republice a má hodně zajímavou historii. V letech 1847-48 ho postavil Vojtěch Lanna podle projektu ing Gassnera a B. Schnircha v Podolsku, kde překlenul Vltavu.
Ve třicátých letech 20. století však nad ním byl postavený most nový, železobetonový, protože se počítalo s napuštěním přehrady Orlík. Řetězový most by se tak ocitl pod hladinou vodní nádrže. Naštěstí to dopadlo jinak...
Turistická vizitka - převzato
Zlatá mince - převzato
Když ze zahraničí přišla nabídka s odkoupením mostu, nebyla přijata a místo toho se rozhodlo o rozebrání mostu a jeho přestěhování. Z mnoha variant nakonec prošla ta s přemístěním na řeku Lužnici, nedaleko Stádlece. Že nešlo o nic jednoduchého svědčí následující údaje.
Největší problém byl správně sestavit jednotlivé kamenné kvádry, protože i když byla římská čísla na nich nově obnovena, docházelo k častým omylům. To při stavbě způsobilo mnoho problémů. Jelikož kvádrů bylo kolem 2 000, bylo o zábavu postaráno.
Podolí, Vltava - převzato
Při inventarizaci se zjistilo poškození či ztráta mnohých železných částí, pouze řetězy byly v plném počtu. Hlavní nosnou konstrukcí mostu jsou čtyři řetězy, uspořádané do dvou dvojic. Ve dvojici jsou řetězy nad sebou ve svislé rozteči 430 mm. Řetězy jsou uloženy pomocí většího horního a menšího dolního železného kruhového segmentu, sloužícího jako kluzné ložisko, na dvou kamenných pylonech, tzv. branách, s půdorysnými rozměry 4 m x 9 m a vysokých 10 m. Na koncích jsou ukotveny do koncových čepů – válců o průměru 105 mm a délky 1110 mm, uložených v hácích osmi železných kotevních desek, z nichž každá váží 2,3 t. Tyto desky jsou součástí kotevních bloků dříve na Podolsku kamenných, nyní ve Stádleci již železobetonových, s kamenným obložením a omítkou. Jejich vlastní hmotnost bezpečně přenáší celou kotevní sílu.
Každý článek řetězu se skládá ze šesti lamel 105 mm x16 mm, na koncích opatřených oky. Články řetězu na železných segmentech v pylonech jsou dlouhé jen 450 mm. Čepy řetězu – válce o průměru 53 mm a délky 261 mm jsou na obou koncích opatřeny drážkami hlubokými 6 mm, do nichž byly zapuštěny ve žhavém stavu kovářským způsobem zajišťovací kroužky. Na středy čepů mezi lamelovými pláty, střídavě vždy na horní a dolní řetěz, jsou navlečeny závěsy 32 mm x26 mm různých délek, na dolním konci opatřených závity zvláštními maticemi a nosnými stoličkami, na nichž visí dřevěná mostovka. Delší závěsy 2500 mm, které se vyskytují poblíž pylonů, jsou ze dvou částí, navzájem spojených malým řetězovým článkem se šrouby o průměru 30 mm.
Pod mostovkou se nachází pojízdná lávka pro běžné opravy.
Stavba byla započata 15. února 1971 přípravou staveniště. Na podzim roku 1971 se konal v Praze XIV. Světový silniční kongres, na kterém měla být návštěvníkům, jako chlouba československého stavebnictví, prezentována unikátní ukázka záchrany technického díla. Proto bylo od projektanta i dodavatele stavby vyžadováno maximální urychlení prací, aby prohlídka byla možná ve fázi montáže vlastního řetězu. Výsledkem bylo etapové předávání dokumentace a současně s projektovými pracemi již probíhaly i počáteční fáze stavebních prací.
Založení pylonů na základě geologického průzkumu bylo navrženo na pilotách, protože v určených místech se vyskytly náplavy mocnosti až 5 m. Čtyřicet železobetonových pilot pod každým pylonem mělo čtvercový průřez 350 mm x35 mm, délku 6 m, ocelový břit a zesílenou výztuž hlavy. Na betonovém základě měl být postaven pylon z připravovaných a očíslovaných kamenů.
Kamenné pylony v původní formě byly vyskládány z kamenných kvádrů spojovaných železnými kotvami zalévanými olovem a v horní části bylo kamenné zdivo ještě jištěno železnými kleštinami. Nová výstavba si ale takový postup nemohla dovolit. V projektu bylo předpokládáno naskládání kvádrů po obvodě pylonu, vyplnění vnitřku betonem a v místě uložení řetězů v hlavě železobetonem. I tento způsob se však jevil zdlouhavý, a proto bylo dodatkem navrženo postavit do jádra pylonů ocelové branky, na nichž by mohly být zavěšeny nosné řetězy časově nezávisle na rychlosti zdění kamenného pylonu. Původního cíle zkrácení doby výstavby nebylo dosaženo, ale nový stavební postup byl zúčastněnými uvítán a realizován, protože umožňoval v maximální míře časovou volnost a nenávaznost mezi HM Ostrava a SSaŽ Praha.
Podolský resp. Stádlecký most byl slavnostně otevřen celkem třikrát. Roku 1848 při uvedení do provozu, roku 1974 po jeho přemístění a naposledy v roce 2006, kdy byl most rekonstruován a dočkal se například nové dubové mostovky.
Na pamětní desce se dnes můžete dočíst tyto základní informace:
Národní kulturní památka ŘETĚZOVÝ MOST STÁDLEC
MOST PŘES VLTAVU U OBCE PODOLSKO POSTAVIL VOJTĚCH LANNA V LETECH 1847–48 PODLE NÁVRHU ING. BEDŘICHA SCHNIRCHA. VE SPOLUPRÁCI PODNIKŮ SILNICE ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUTNÍ MONTÁŽE OSTRAVA A STAVBY SILNIC A ŽELEZNIC BYL MOST V LETECH 1971–75 PŘENESEN NA TOTO MÍSTO. V R. 1989 BYL PROHLÁŠEN NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKOU.
TUTO DESKU OSADILA ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ V R. 2006
(převzato v upravené a zkrácené podobě z www.casopisstavebnictvi.cz)
Podolí - převzato
Stádlecký řetězový most - převzato
Stavba mostu přes Lužnici - převzato
Stádlecký řetězový most je určen i pro osobní automobilovou dopravu. Díky tomu, že jsem již od roku 1992 začal objíždět Jižní Čechy při své práci v servisním středisku Pragotronu, nespočetně krát jsem si projel serpentiny mezi Dobřejovicemi a Stádlecem, mezi 2 m širokými omezujícími železnými sloupky 157 m dlouhého mostu a "protáhl" se jimi na druhou stanu řeky Lužnice. Zajížďka přes Tábor mě nikdy nelákala a byla hodně dlouhá. Rachtavý zvuk dřevěných dubových fošen uložených na povrchu mostu mi stále zní v uších. Na toto cestu se vždycky moc těším, ale pokud ji budete také chtít absolvovat, pozor na zimní období, kdy není udržována.
Letecké foto - převzato
U mostu je také křižovatka turistických tras. Proti proudu vede stezka po červeně značené trase na Lužničanku (3,5 km), oblíbenou turistickou chatu, ta poté pokračuje na hrad Příběnice (6 km) a dál do Tábora. Po proudu můžeme jít po červené nebo po modré, která je vhodná též pro jízdní kola, na atraktivní hrad Dobronice, a po červené dorazit do Bechyně. Po žluté značce lze zase jít na pravý břeh do Stádlece, na levý břeh do Dobřejic a Malšic.
Všechny značky doplňuje Naučná stezka Na Onen Svět. Její celková délka z ní zřejmě dělá nejdelší značenou naučnou stezku u nás. Spojuje dvě rozhledny. První je nad Týnem nad Vltavou, druhá na Onom Světě, v těsné blízkosti turistické chaty s levným ubytováním a skvělou kuchyní. O tom jsem se mohl přesvědčit zjara loňského roku (viz článek Vzhůru na Onen Svět). Tato stezka mě už dlouho láká a doufám, že si ji celou brzy projdu.
Lužnice od Tábora k Bechyni vede nádherným zalesněným hlubokým kaňonem a mohu ji jen doporučit, přestože jsem ji poznal v tomto úseku zatím pouze z kanoe.
...
Stádlecký most
...
...
Lužnice
Stádlecký řetězový most
...
...
...
...
Anketa
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
5. února 2016 12:49
Blanka říká
Stádlecký most jsem navštívila před měsícem a zároveň okolí Orlické nádrže. Je zajímavé vidět přehradu s hladinou tak dole a objekty, které jsou jinak "neviditelné". Je také zvláštní pocit, když člověk stojí na mostě a přejíždí přes něj auto. Také mě nadchla "Stezka kolem Lužnice" a dala jí do svého plánu. Nějak jsem si nevšimla naučné stezky na Onen svět. Takže teď už jsou lákadla dvě. Blanka
6. února 2016 20:56
Rony říká
Stezka kolem Lužnice vede krásnou přírodou. Pod Bechyní se do této řeky vlévá Židova strouha, která meandruje kaňonem a také stojí za shlédnutí.
Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
8. dubna 2017 15:07
Milada říká
Chtěla bych upozornit na nepřesnost, Lannův most na Podolsku byl postaven v letech 1847 - 1848.
9. dubna 2017 10:51
Rony říká
Děkuji za upozornění. Kde jsem chybně vyčetl roky 1847-1860 již nevím... Údaj jsem opravil.Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
26. února 2021 10:15
phrkt říká
Opravte si prosím tu strašlivou hrubku v nadpisu: empírový sloh je cizí slovo, proto se píše s měkkým i, nemá nic společného s netopýrem ani s vampýrem.
Jinak přes most jsem už několikrát přejížděl autem, ty kovové sloupky jsou opravdu natěsno. A taky jsem pod ním před lety projížděl na kanoi, to když jsme jeli až na soutok s Vltavou.
26. února 2021 17:05
Rony říká
Fuj, je to opravenoČím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Vyhlídky Jizerských hor lll. - Ořešník, rozhledna Štěpánka
- Svéráz pošumavského "lovu"
- Za blanickými rytíři
- Na atraktivní vrcholy Železnorudska I.
- Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno
- Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.
- Vizovice, mezi kopci ll.
- Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu l.
- Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem
- Na houbách u Rovenců
Jaký typ výletů preferujete?
1228 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
828 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
585 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2641 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Pod širák do Českého krasu ll.
- 11 unikátních fotek Dlouhých strání
- Oslava padesátin s výstupem na Vysoký Kamýk
- Křížem krážem Slovinskem část první
- Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta
- TOP 12: zastavení v čase (rok 2020)
- USA - den třináctý, čtrnáctý a patnáctý
- Makrománie
- Berchtesgaden
- Zámek Hluboká trochu jinak
5. února 2016 06:26
azave říká
Po rodine Lannu se take jmenuje nejznamnejsi bulvar-trida v CB, Lannova trida, odjakziva Lannovka ... ... ... Lannove pochazeli z CB.