Archiv roku 2013 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Výlet na Moravu a do Slezska I.

Výlet na Moravu a do Slezska I.

Již dvakrát (v květnu 2007 a v červnu 2012) jsem měl tu možnost vypravit se společně s dalšími žáky na pětidenní výlet na Moravu, ale i do Slezska, kde jsme měli zažít adrenalin v soutěži Bludiště. Už ne jen z dívání se na obrazovky, ale pohlédnout na to z hlediska aktivního účastníka.
Pokračovat ve čtení...

PF 2014

PF 2014

Ať to všem šlape! Pomalu nebo rychle, ale šlape!!! 
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska III.

Výlet na Moravu a do Slezska III.

Nadešel čas vám poodkrýt poslední část výletu, který proběhl již dvakrát, a to v květnu 2007 a v červnu 2012. Měl jsem tu možnost vypravit se společně s žáky na pětidenní výlet na Moravu, ale i do Slezska, kde jsme měli zažít adrenalin v soutěži Bludiště. Už ne jen z pouhého dívání se na obrazovky, ale pohlédnout na to z hlediska aktivního účastníka.
Pokračovat ve čtení...

Hřebenovka po Orličkách - díl třetí

Hřebenovka po Orličkách - díl třetí

Další pokračování a fotky z našeho přechodu Orlických hor po jejich hlavním hřebenu. 
Pokračovat ve čtení...

lll. setkání příznivců Šlápot - Vyšší Brod, Rožmberk

lll. setkání příznivců Šlápot - Vyšší Brod, Rožmberk

Konečně procházíme rámem před zakódované dveře. Asi třináct se nás nasouká na úzké točité schodiště do věžní místnosti. Chvilku jsme zde uzavřeni a až po několika vteřinách se nahoře otevřou další dveře, za kterými je vystaven Závišův kříž. Dokonalé zabezpečení největšího lákadla Zemské výstavy je jistě oprávněné.
Pokračovat ve čtení...

Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy

Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy

U Čertova jezera jsme zatím úplně sami. To ale netrvá dlouho. Stačí jen několik minut a břeh se zaplňuje desítkami chtivých a na nevšední zážitek natěšených příznivců, a musím podotknout, i znalců šumavské přírody. K odbočce na Lávkovou cestu jdeme první. Přece jen nás ty davy trochu děsí. Zanedlouho slyšíme vyprávění o tom, jak na ní svévolně takzvaní ochránci přírody zničili lávkové můstky. Projít se touto stezkou sice dá, ale jen na vlastní riziko. Začínáme proto spolu s ostatními stoupat svahem nad jezero, o které jsme původně neměli ani zavadit.
Pokračovat ve čtení...

Putování Chodskem lll. - Koloveč, Bolfánek, Černá věž v Klatovech

Putování Chodskem lll. - Koloveč, Bolfánek, Černá věž v Klatovech

Třetí den začneme návštěvou muzea techniky a řemesel v Kolovči. Opustíme chodský kraj a po krátkém přesunu k Chudenicím na nás čekají nejen vzácné douglasky a jiné dřeviny v Americké zahradě, ale i zajímavá rozhledna Bolfánek, s krásnými výhledy na Šumavu, Český les, Švihovskou vrchovinu i vzdálené Doupovské hory.
Výstup na klatovskou Černou věž pak korunuje třídenní putování hornatou krajinou jižní části Českého lesa a Klatovskem.
Pokračovat ve čtení...

Zimní Šumava - pár obrázků

Zimní Šumava - pár obrázků

Kdy jsme naposledy byli v čerstvě zasněžených horách už nepamatuji. Po dlouhé době, v sobotu 19.1.2013, jsme v doprovodu Vládi Hoška navštívili několik notoricky známých míst na Šumavě - Filipova Huť, Modrava, Roklanský potok, Tetřevská slať, ....
Právě proto, že se jedná o tak známá místa, nepřipojuji k těm pár fotografiím žádný text - doufám, že se tím nezpronevěřím žádným "šlápotím" zásadám. Když ano, článek zase smažu.
Počasí nám vyšlo opravdu překrásné a budu rád, když se aspoň někomu některá fotka zalíbí tak, jak se nám libil celý pobyt.
Pokračovat ve čtení...

Itálie 2012 - Kalábrie

Itálie 2012 - Kalábrie

Ve třetím, posledním dílu našich zápisků z cesty po Itálii se zastavíme v Kalábrii. Je to, stejně jako Sicílie, naprosto úžasná oblast, poskytující možnost vyžití snad pro všechny kategorie turistů. Od plážových povalečů až po náročné milovníky historie a nádherné, místy i drsné přírody.
Ochutnali jsme od každého trochu, v daleko volnějším tempu než na Sicílii. I tak jsme však viděli řadu krásných míst spojených s nezapomenutelnými zážitky.
Stejně jako Sicílii, tak i tenhle nádherný kout doporučuji navštívit.
Pokračovat ve čtení...

Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží

Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží

Jedním z taháků Šumavy jsou jezera Královského hvozdu, Černé a Čertovo. Stezka, která je spojuje, vystoupá do sedla mezi známý Špičák a vrchol Rozvodí. Jen trochu pozadu v návštěvnosti zůstává vrchol Pancíře s historickou horskou chatou a s ní spojenou rozhlednou. Z ní uvidime, podle mnohých, nejkrásnější vrchol Šumavy Prsa Matky Boží.
Tyto cíle na nás čekají v prvním prosluněném víkendu měsíce září. A jako bonus pak dlouhý sestup z Pancíře a Můstku přes Čachrov na pohádkovou vlakovou zastávku Nemilkov/Velhartice.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3032 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.