Archiv roku 2016 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Island, část III.: Laugavegur

Island, část III.: Laugavegur

Po úžasném dvoudenním přechodu mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull nastupujeme v Thórsmörku na stezku Laugavegur, jeden z 20 nejlepších treků na světě. Island nás fascinuje stále více a ke konci žasneme nad divy, které vytvořila sopečná aktivita, i nad pohledy na duhové hory, jež nás na Island nalákaly. Díky aerolinkám máme na trek však jen tři dny místo plánovaných čtyř. Stihneme to?
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část osmá

Expedice Norsko 2015, část osmá

Náš druhý víkend v Norsku věnujeme téměř bezvýhradně horám. Po sobotním výstupu na Galdhøpiggen strávíme i druhý víkendový den v národním parku Jotunheimen, a opět to bude jedna z nejoblíbenějších horských túr v celém Norsku – zamíříme na hřeben Besseggen, který je turisticky atraktivní díky své ojedinělé poloze mezi dvěma různobarevnými jezery.  
Pokračovat ve čtení...

Stádlecký empírový  řetězový most

Stádlecký empírový řetězový most

Technická památka Stádlecký most je jediným dochovaným empírovým řetězovým mostem v České republice a má hodně zajímavou historii. V letech 1847-48 ho postavil Vojtěch Lanna podle projektu ing Gassnera a B. Schnircha v Podolsku, kde překlenul Vltavu. 
Ve třicátých letech 20. století však nad ním byl postavený most nový, železobetonový, protože se počítalo s napuštěním přehrady Orlík. Řetězový most by se tak ocitl pod hladinou vodní nádrže. Naštěstí to dopadlo jinak...
Pokračovat ve čtení...

CHKO České středohoří l.

CHKO České středohoří l.

"Musíme chodit na pohodu, ne na krev..." snažím se zmírnit v autě optimismus kamarádů, zvlčelých a vyhladověných po dlouhé, byť chabé zimě. "Víte přece jak na tom jsem... !", dodám ještě, abych svá předchozí slova zvýraznil. Čekají nás nevysoké, ale zřetelně na první jarní procházky převýšením nepříjemné vrcholky Českého středohoří.
První dva dny vystoupáme na Sedlo, Varhošť, Milešovku, Sukoslav, někteří sběratelé nejvyšších vrcholků i na několik dalších (Kletečná, Pařez, Kleč). Očekávání splní i prohlídka královského města Litoměřice, kde jsme se ubytovali.
Pokračovat ve čtení...

Mont Blanc 2016 - Francouzská výzva

Mont Blanc 2016 - Francouzská výzva

Tento článek je o muži, který dostal možnost vystoupit na nejvyšší horu Evropy, což se i 27.6.2016 podařilo. Snažil jsem se popsat nejen samotný výstup, ale i k tomu co předcházelo. Vše je psáno z pohledu amatéra a věřím, že právě lidem jako já může ve spoustě věcí pomoci.

Pokračovat ve čtení...

Arménie II.

Arménie II.

Cesta z Prahy do arménské metropole Jerevanu byla náročná, ale již jsme se stihli trochu usadit a zvyknout si na nové prostředí. Zatím jsme zahrnuti neskutečnou péčí našich česko-arménských hostitelů, ale nyní přichází ta pravá chvíle, abychom si užili pár dní na vlastní pěst – vyrazíme do pohoří Geghamy, jež leží mezi Jerevanem a velkým jezerem Sevan a dosahuje nadmořských výšek přes 3500 metrů.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Po dvou dnech strávených v národním parku Rondane nasedáme do auta a míříme dále na sever. Naším cílem dnes budou především vodopády. Včera se nám trochu pokazilo počasí, snad už bude zase lépe. 
Pokračovat ve čtení...

Spojené arabské emiráty

Spojené arabské emiráty

SAE jsou federací sedmi konstitutivních emirátů na Blízkém východě, rozkládající se ve východní části Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a Saudskou Arábií a sdílí námořní hranici s Katarem, Íránem a Pákistánem.
Dubaj a Abú Dhabi jsou výstavními městy, které vyrostly ze zdrojů ropy a zemního plynu. SAE se tak staly jedním z nejbohatších států světa.
Pokračovat ve čtení...

Zámek Hluboká trochu jinak

Zámek Hluboká trochu jinak

Jistě není nutné zámek Hluboká dlouze představovat. Jeho přitažlivost ročně testují statisíce návštěvníků, díky kterým je třetím nejnavštěvovanějším historickým objektem u nás. Hodně z nich si zaplatí jednu z prohlídek, ale čas na procházku kolem zámku, ani prostorným přilehlým parkem, si nenajdou. To ja velká škoda, protože tak o dost přichází.
Pojďme se jeho okolím projít v době, která je nejmalebnější.
Pokračovat ve čtení...

Ostrov Gavdos

Ostrov Gavdos

Asi 50 km jižně od krétských přístavů Paleochora nebo Chora Sfakion (Sfakia) leží ostrov Gavdos. Má rozlohu kolem 27 kilometrů čtverečních a žije na něm stabilně kolem 150 lidí. Leží na stejné šířce jako Kanárské ostrovy nebo nejjižnější část Kypru, no a podle toho tam je počasí - slunečno a teplo po celý rok.
Jediné, čeho je tam málo, je sladká pitná voda. A elektrická energie - vyrábí se různě dieselagregáty.

Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3033 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.