Archiv roku 2016 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Island, část VI.: fjordy a trávové domečky

Island, část VI.: fjordy a trávové domečky

Poté, co jsme strávili nabitý den v okolí jezera Mývatn, začínáme směřovat zpět na jihozápad k Reykjavíku, kde ještě chceme navštívit příkopovou propadlinu Thingvellir a gejzír. Cesta nám trvala dva dny a rozhodně jsme jen neseděli v autě: projedeme se okolo fjordů na severním pobřeží, kde se z moře vysoko zvedají hory, a navštívíme rybářský přístav v Siglufjörðuru i tamní muzeum zlaté éry lovu sleďů. Také prozkoumáme domečky a kostelík z travních drnů a celou cestu se budeme kochat nádhernou krajinou.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část pátá

Expedice Norsko 2015, část pátá

Pátý den dovolené jsme si udělali dlouhou zajížďku k jezeru Eikesdalsvatnet, dosáhli jsme nejsevernějšího bodu celé naší cesty a zažili jsme parádní nocleh pod bouřícím vodopádem Mardalsfossen. I šestý den bude hodně uježděný, ale pokud nám vydrží hezké počasí, měl by opět stát za to.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino lll.

Dolomity - San Pellegrino lll.

Poslední dva dny náš neminou plnohodnotné túry. Především sestup z vrcholu Cimon del to della Trappola (2 401 m n. m.) kolem jezer Laghi di Bombasèl a Lago Lagorai do doliny Val Lagorai je úžasný. Klesáme pohodlně starou kamenitou cestou až do Cavallesa, 1 700 metrů hluboko.
Výstup na Monte Piana 2 324 m n. m.) vede od jezera Misurina serpentinami, kterými vlekla na vrcholovou plošinu svá děla italská vojska v l. světové válce. Pozůstatky bojů vnímáme na hoře velmi zřetelně. 
Pokračovat ve čtení...

Island, část III.: Laugavegur

Island, část III.: Laugavegur

Po úžasném dvoudenním přechodu mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull nastupujeme v Thórsmörku na stezku Laugavegur, jeden z 20 nejlepších treků na světě. Island nás fascinuje stále více a ke konci žasneme nad divy, které vytvořila sopečná aktivita, i nad pohledy na duhové hory, jež nás na Island nalákaly. Díky aerolinkám máme na trek však jen tři dny místo plánovaných čtyř. Stihneme to?
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Poslední článek naší malé dodekalogie vám přiblíží, jak jsme se měli a co jsme dělali v samotném závěru našeho pobytu v Norsku, včetně dlouhé cesty domů. Doufáme, že se vám alespoň některé z článků líbily a že případně někomu pomohly či pomohou v plánování jeho vlastní cesty na sever.
Pokračovat ve čtení...

Toulky jarním Pošumavím

Toulky jarním Pošumavím

Ačkoliv po velikonoční anabázi po sopkách Českého středohoří nožky sotva stihly zregenerovat, letní teploty dalšího víkendu nás znovu vyhnaly do kopců. Velký a Malý Plešný v boletickém vojenském prostoru jsou vždy příjemným cílem, stejně tak i vrcholy Blanského lesa - Albertov a Bulový.
Svěží vzduch, první jarní bylinky a několik druhů poletujících motýlů doprovázely naše kroky, kdy ani pohled na stále zasněžený Chlum nedokáže popřít definitivní konec zimy.
Pokračovat ve čtení...

Stádlecký empírový  řetězový most

Stádlecký empírový řetězový most

Technická památka Stádlecký most je jediným dochovaným empírovým řetězovým mostem v České republice a má hodně zajímavou historii. V letech 1847-48 ho postavil Vojtěch Lanna podle projektu ing Gassnera a B. Schnircha v Podolsku, kde překlenul Vltavu. 
Ve třicátých letech 20. století však nad ním byl postavený most nový, železobetonový, protože se počítalo s napuštěním přehrady Orlík. Řetězový most by se tak ocitl pod hladinou vodní nádrže. Naštěstí to dopadlo jinak...
Pokračovat ve čtení...

Stolové hory a Broumovské stěny l.

Stolové hory a Broumovské stěny l.

První hodiny a dny letošního podzimu jsme věnovali pískovcovým skalám nedaleko Police nad Metují, která se tak na tři dny stala base kempem našich cest. CHKO Broumovsko je oblast bohatá na skalní města a stolové hory a ty zasahují i na polské území.
Proto jsme se první den toulali Polskem po NP Stolové hory, v soutěskách Bludných skal Velké Hejšoviny.


Pokračovat ve čtení...

Toulava - krajina kamenů

Toulava - krajina kamenů

Toulava je turistická oblast rozkládající se na pomezí jižních a středních Čech. V oblasti Sedlčanska jde o kraj kamenů, které zde potkáte téměř na každém kroku. Cesty lemují kamenné kříže a vztyčené keltské menhiry, jako znamení doby dávno minulé. Prostor otevřený pro Vaši fantazii. Pojďme nahlédnout do míst, kde se přírodní krásy mísí s kulturní krajinou v koktejl zvláštních vůní a chutí. Pojďme se toulat Toulavou.
 
Pokračovat ve čtení...

CHKO České středohoří l.

CHKO České středohoří l.

"Musíme chodit na pohodu, ne na krev..." snažím se zmírnit v autě optimismus kamarádů, zvlčelých a vyhladověných po dlouhé, byť chabé zimě. "Víte přece jak na tom jsem... !", dodám ještě, abych svá předchozí slova zvýraznil. Čekají nás nevysoké, ale zřetelně na první jarní procházky převýšením nepříjemné vrcholky Českého středohoří.
První dva dny vystoupáme na Sedlo, Varhošť, Milešovku, Sukoslav, někteří sběratelé nejvyšších vrcholků i na několik dalších (Kletečná, Pařez, Kleč). Očekávání splní i prohlídka královského města Litoměřice, kde jsme se ubytovali.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

45%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

24%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3369 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.