Archiv měsíce Prosinec 2022 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

TOP 12 - zastavení v čase (2022)

TOP 12 - zastavení v čase (2022)

Další rok, který politici proměnili ve frašku. Svět se dočista zbláznil a lidé jsou vedení jako ovce na popravu. Tak to komentují mnozí, k nimž se přidávám. Pokoušíme se poručit větru, dešti, a přitom nezvládneme mluvit sami mezi sebou. Tím víc mohou články Šlápot osvěžit mysl, potřísněnou nevraživosti mezi lidmi, mezi národy. S jednou výjimkou, kterou je TOP 12 - zastavení v čase. Zde si dovolím být také přímý a nekompromisní.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2023

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2023

Milí čtenáři, rok se s rokem opět sešel a nezbývá než bilancovat. Letošní rok byl pro nás na cestovatelské zážitky opět štědrý, a tak jsme vám mohli přinést více než 40 nových článků. Děkujeme mockrát za vaši přízeň. Teď si ale každý pojďmě užit Vánoce s rodinou a na chvíli zpomalit a odpočinout si, to je také potřeba. Škoda jen, že letos opět nejsou na sněhu. Tak třeba příští rok. Přejeme vám šťastné a veselé Vánoce a do nového roku hlavně hodně zdraví!
Pokračovat ve čtení...

Zaniklé obce Ktišska

Zaniklé obce Ktišska

Krajina se mění a příroda postupně pohlcuje to, co bylo dříve lidmi vytvořeno. Stačí několik desetiletí, aby se z domů staly ruiny, ze sadů houštiny, z křížů rezavá torza. Na mnoha místech již jen staré mapy doloží, kde stály domy, kde byl rybníček, kde náves. Zapomínat na minulost bychom však neměli. Pokud ji nechceme znovu prožít.
Pokračovat ve čtení...

Co se skrývá v trávě l.

Co se skrývá v trávě l.

Šlapeme po nich, ničíme jim domovy a jen stěží dohlédneme jak opravdu žijí. Jejich množství vysoko převyšuje populaci lidskou. Jen proto, že jsou tak drobní, maličcí, nevšímáme si jich, pokud nás zrovna na sebe neupozorní nějakým tím bodnutím, píchnutím či kousnutím. Někomu se zdájí být odpornými, jiní z nich mají různé fobie a likvidovali by je všelijakými insekticidy, všichni se ale musí naučit s nimi vycházet a žít. Hmyzí říše je svět sám pro sebe a jen občas nám umožněno do něho nahlédnout.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2022) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2022) - příběh fotografie

Motto: "Nevím, kam směřují moje kroky, ale jsem na cestě." (George Fairman)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.