Azory, krásné místo na Zemi ll.
vydáno 23. září 2026 – napsal Rony – žádný komentář
Přelet na ostrov Faial spolu s trajektem na sousední ostrov Pico nabízí cosi navíc. Dostáváme se do míst, kde nejsou davy turistů, naopak jde o neprobádaná místa dvou menších nejzápadnějších ostovů Azor. Faial si důkladně projedeme, stejně tak i Pico, kde strávíme dva dny v Madaleně a okolí vysoké sopky Pico.
4. den: Výstup na nejvyšší vrch Středoatlantského hřbetu a velryby - ostrov Pico
Již před odjezdem jsem se rozhodl, že jeden den strávím koupáním se v moři. Nenalákal mne ani výstup na sopku Pico (2 351 m n. m.), na který jsem si moc nevěřil, ani výlet za velrybami rychlým člunem. Prostě už nemusím mít všechno. Procházím se po okolí hotelu, zajdu se zchladit do kostela sv. Marie Magdaleny a nahlédnu i do místního muzea. Pak jdu k pobřeží, kde má být v moři přístupné koupaliště. Nemám plavky a tak si prozatím ve vodě jen smočím nožky, ale místo se mi líbí a odpoledne se vracím. Atlantik je překvapivě teplý, ale v letošním horkém létě to není až tak divné. Zaplavu si mezi skalami, které tvoří klidná jezírka a když mě místo omrzí, jdu zpět na hotel. Na pozdní odpoledne mám vyhlédnotou pláž na opačné straně jinak trochu nudného města.
Pláž Piscina je známá zvláštním barem v tvaru lodě. Upřímně tohle místo mne nadchne. Vyhřívám se na betonové plošině, občas se jdu zaplavat mezi černé kameny i kousek za ně, abych si užil vln Atlantiku. Pozoruji kraby, kteří se však vždy stěhují na opačnou stranu balvanu. Užívám si moře snad dvě hodiny, než se začnu vracet na hotel. Cestou zpátky zastavím na houpačce. Dívám se na moře, když si ke mně přisedne nová kamarádka z naší výpravy, Hanka. Než přijde zbytek z jejich sehraného kvarteta, dobře spolu pokecáme. Jsem rád, že můžu s někým promluvit.
Večer jdeme na večeři a já si objednávám místo tuňáka steak z mečouna. Znovu dostanu flák masa jako pro měsíc hladového trosečníka. Třetinu ponechám k ochutnání hladovým. Zařeknu se, že už se ryby nedotknu a to do konce zájezdu plním.
Ostatní měli jiný program. Asi čtveřice úspěšně vystoupala na vrchol sopky Pico, ostatní se vydali na výpravu velrybářskou, viz itinerář dne:
"Dnes jsme rozděleni na dvě skupiny. Turisty a "velrybáře".
A: Turisté, kteří jdou dobýt nejvyšší vrch Azor, Montanha do Pico (2351 m), vstávají brzy ráno ještě za tmy (časový posun je 2 hodiny a vstává se snadněji) a přesouvají se autem úzkými cestičkami do hor do výšky 1200 m. Následně stoupají 2.5 až 3 h strmě vzhůru do kráteru magické sopky. Východ slunce je fascinující a my vidíme okolní ostrovy, ostrov sýrů Sao Jorge, Modrý ostrov Faial jako na dlani a v dálce za dobrého počasí i šeříkový ostrov Terceira či druhý nejmenší ostrov Graciosa. Stojíme na hraně kráteru, s průměrem 500 m a hloubkou 30 m na úžasné sopce, která je v Atlantiku velmi důležitým bodem. Emoce přicházejí každým nádechem, zdá se vám, že můžete v životě dosáhnout všeho. Sjedeme dolů do kráteru a procházíme se měsíční krajinou, což je geniální pocit. Stojíme na kopci, který je zároveň nejvyšším vrcholem Středoatlantického hřbetu, součást nejdelšího pohoří světa. Na jedné straně je Evropa a na druhé už Amerika, právě na tomto místě se setkávají dvě litosférických desky (Euroasijská a Severoamerická). O tomto místě málo kdo ví a my jsme jedinou cestovní kanceláří, která takový zájezd nabízí. Ať prší či svítí slunce, každý výstup na Pico je magický. Svačina v balíčku na takovém místě chutná.
Ti nejzdatnější ještě z kráteru vystoupí na malý ale strmý vršek Piquinho, zdvihající se v prostředku kaldery. Jde pouze o 70 m vysoký kopeček, ale je to technicky náročný výstup, kameny jsou horké a ze spár jde horká pára – pravá sopka. V celém Portugalsku není nyní nikdo vyšší, než jsme my. Přesné instrukce na výstup a naše postřehy z výstupu dostanete po přihlášení od svého průvodce. Náročný 2,5 hodinový sestup dolů a po obědě návrat autem na hotel, setkání se zbytkem skupiny a zasloužená oslava s vínkem.
B: velrybářská skupina vyráží o 9:00 na pozorování velryb. Azory jsou na pozorování velryb tím nejlepším místem v Evropě ale pokud se místních zeptáte který z 9 ostrovů je tím nejlepším, tak Vám řeknou že právě Pico. Oceán je u ostrova hluboký až 6080 m a je zde ráj pro vorvaně, delfíny ale i kytovce dlouhoploutvé či modré velryby. Návrat do hotelu po obědě a setkání s vysokohorskými turisty.
Na oběd si dáme lapáš (mořské šneky) na česneku a na grilu jako předkrm a následně chobotnici a zapijeme to skvělým bílým vínkem z Pico.
Je čas na návštěvu muzea vína či odpolední plavání s delfíny přímo v oceánu, nebo přechod ostrovem. Vše záleží od Vaší aktuální nálady.
Fakultativní výlety: Výstup na Pico i pozorování velryb je třeba rezervovat dlouho dopředu. Doporučujeme vám, abyste si tyto výlety objednali už při vyplňování přihlášky.
V hotelu Madalena.
Madalena...
V kostele de Santa Maria Madalena se nachází ve vesnici Madalena na ostrově Pico a je to historický chrám s nejasnými počátky. V 19. století vynikala svou velikostí, později byla přestavěna s impozantní fasádou obloženou bílými dlaždicemi a dvěma věžemi. Interiér si zachovává původní detaily, jako jsou zlaté řezbářství a dlaždice zobrazující život svaté Marie Magdaleny, a také krásné vitráže a zlatou korunu darovanou dobrodincem. (mapy.com)
...
...
...
...
...
Sopku Pico stále zakrývají mraky. V muzeu všsk její tvář odhalil místní malíř.
...
Jdu na koupaliště u Madaleny...
...
...
Sopka Pico (2 351 m n. m.).
...
...
...
...
...
...
...
Malby u přístavu...
..
...
Pláž za Magdalenou...
...
...
...
Netradiční stavba Cella bar...
...
Koupaliště od oceánu odděluje hradba skal...
...
Uvnitř Cella baru.
...
...
...
...
Ani mečoun mne moc nenadchne.
5. den: Vinice pod patronátem UNESCO - ostrov Pico
mapa ostrov Pico, vinice UNESCO
Je to jako dívat se na hezkou ženu. Nemusíte všechno vidět, aby se vám líbila. Se sopkou Pico je to podobné. Odhalí vždy jen svoji část a to ještě jen na pár minut. Asi byla chyba nepokusit se ji více poznat. Po Korsice a Dolomitech mne bolesti zad a nohou opustily, byť únavu večer cítím. Výstup je ale drsný, stoupání při něm nepoleví a já nemám moc natrénováno. Už přílet na sousední ostrov Faial ukázal, že nejde o nedělní odpolední výlet.
Tohle bylo v plánu, který jsme víceméně dodržovali:
Přejezd severem ostrova, kde budeme obdivovat vinice plazící se tufovými políčky ohrazenými labyrintem kamenných plůtků z černého bazaltu postavenými často před 500 lety. Extrémní vitikultůra na ostrově Pico je od roku 2004 pod patronací UNESCO a odrůdu Verdelho z tohoto ostrova pil s nadšením i ruský car Mikuláš II. z rodu Romanovců. Vinice na Pico jsou blízko oceánu a jsou kropené solí. Celoročně je zde teplo – Azory mají nejteplejší zimy v Evropě s prosincovými teplotami kolem 15 stupňů. Mlha, kterou zachycuje obrovská sopka často obaluje střapce a po vinohradu běhají krabi. Pěstují se červené i bílé hrozny a výborně to jde k mořským specialitám. Jsme malá skupina, a tak stíháme víc. Transfer do nejstaršího města ostrova do Lajes, kde se lovily velryby ještě v roce 1975. Dnes je zde ze tří velrybářských doků postavené nové velrybářské muzeum s velrybářskými loděmi, výstavkou obrovských čelistí vorvaňů, kterých je ve vodách kolem Pico celoročně nejvíce v Evropě. Krásná ukázka, jak se velrybáři změnili na ochránce velryb. Jde o jediné velrybářské muzeum v Portugalsku. Prohlédneme si kovářskou výheň z 19. století a vyrazíme do hor k nejvyšší hoře kterou obejdeme zezadu. Pro ty, kteří nebyli nahoře na kopci jde o úžasnou změnu v charakteru okolní přírody. Křížem přes celý ostrov z jihu do historického centra severu, do městečka São Roque. Procházky po promenádě a následně cesta přes Santo Antonio, Santa Lucia a Laje, odkud jsou při pěkném počasí nejkrásnější výhledy na sopku. Pěkné bílé kostelíky, lávové pole, vinice a ostrov Pico jako na dlani. Vínko si můžeme dokoupit přímo v Adage "A Buraca". Přelet přes nedozírný Atlantik a přistání na Sao Miguel, ubytování v Ponta Delgada, rozloučení s kamarády, se kterými jste si vytvořili vztah na sopce Pico a při pozorování velryb.
Poznáváčku ostrova Pico začínáme průzkumem jeskyně, což v itineráři není. Sestupujeme do podzemí, které vytvořila kdysi dávno láva. Takže žádný chlad, obvyklý z jeskyní u nás. Nedaleko Madaleny zase chrání kulturní krajinu vinic jako památku světového dědictví UNESCO. Je zvláštní tím, že mezi nízkými kamennými zídkami pěstují víno přímo na sopečné půdě, a to již od 15. století.
Jedeme do nejstaršího města ostrova Lajes, kde jdeme společně na oběd. Vyhnu se rybímu masu a objednavám si chobotnice. Když mi ji přinesou, je jako živá. Ale problém s tím nemám, chutná dobře, hlavně jinak než ryby. Vytrávit jdeme do inspirativního velrybářského muzea. Lodě, dramatické malby na velrybích zubech, spousta dalších zajímavých výrobků, jenž s lovem velryb souvisí.
Postupně objedeme sopku Pico, která se ovšem před našimi očima stále skrývá. Projíždíme městečka, v nichž občas zastavíme. Využíváme i místo na koupání, kde však máme čas si zaplavat jen necelou hodinku, než přes další z výhledů dojedeme k letišti. Večerní přelet zpět na ostrov Saõ Miguel proběhne opět bez problémů. Ubytováni jsme v novém hotelu Lince Azores a já dostávám velký pokoj s dvěmi manželskými postelemi. Inu, zaplatil jsem si ho.
Další den se projedeme kolem sopky Pico...
...
Vstupujeme do jeskyně...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
..
...
Kostel v Lajes de Pico - Igreja da Santíssima Trindade v Lajes do Pico, Açores, má kořeny v chrámu starším než z roku 1503. Současný kostel, postavený v 19. století kvůli populačnímu růstu, se nachází na Largo da Igreja, což je ústřední bod v obci. (Mapy cz)
...
...
...
...
Můj oběd...
...
Muzeum lovců velryb v Lajes do Pico je unikátní v Portugalsku a vzácné v Evropě, protože uchovává historii lovu velryb na Azorech. Muzeum, umístěné v bývalých velrybářských domech z 19. století, podrobně popisuje život a řemeslné techniky lovců velryb, od lovu až po zpracování velryb, včetně rekonstrukce staré zpracovatelské stanice. Lov velryb byl ukončen v roce 1987 a muzeum udržuje naživu vzpomínku na tuto staletou tradici. (Mapy.com)
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Procházíme vesnicí na břehu moře...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Z letiště u Madaleny odlétáme zpět na ostrov Saõ Miguel se soumrakem...
...
Noční Ponte Delgado.
Ohodnoťte článek
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Mrazivou předvánoční Třeboní
- Český ráj - Malá Skála, a Jizerské hory - Černá Studnice
- Do hor s vlčí smečkou
- Mezinárodní den památek v Českých Budějovicích
- Tetřevím domovem na dosah k Roklanu
- Za kameny a skálami Novohradských hor (I.)
- Půltucet (květen 2018) - příběh fotografie
- Spojené arabské emiráty
- Oppidum v Třísově a Dívčí kámen
- Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště
Jaký typ výletů preferujete?
1586 44% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
1158 32% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
870 24% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 3614 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Benátky slovem a obrazem
- Lužické a Žitavské hory ll.
- Ostrovy přírody Českého středohoří l.
- Chodsko a Český les ll.
- Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy
- Fotky Půltuctů s nejvíce hlasy (květen - prosinec 2018)
- Labské pískovce III.
- Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)
- Přechod Pirinu: část I., mramorová
- Toulky po Slovensku a Polsku II.
