Nejoblíbenější články 45. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Přechod Pirinu: část I., mramorová

Přechod Pirinu: část I., mramorová

Alpy jsou jistě velmi rozlehlé a krásné pohoří, ale počasí někdy neumožní člověku si je plně vychutnat. V Bulharsku jsou také moc pěkná pohoří, ne sice tak velká, ani vysoká, ale v létě je tam jistota hezkého počasí. Naši sedmidenní túru po skalnatém pohoří Pirinu neskropila ani kapka deště a nejhůře bylo polojasno. Přesto jsme neměli problémy s vodou.
V prvním ze dvou článků se podíváme do Sofie a na severní půlku nejvyšší části Pirinu, kterou tvoří ostrý mramorový hřeben s dominantní pyramidou Vichrenu, nejvyšší hory pohoří. V druhém článku budeme pokračovat rozeklanou žulovou částí pohoří, v níž se leskne spousta nádherných jezer.
Pokračovat ve čtení...

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy lll. - Nad Hospodárnicí, Hvězdáře, Hvězda

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy lll. - Nad Hospodárnicí, Hvězdáře, Hvězda

Ještě poslední kroky, poslední šumavské vrcholy do sbírky, kterou dnes uzavřu. Vrchol s překrásným názvem Hvězda na mne čeká kdesi na zarostlé hřebenu horského masívu a jeho zdolání nebude jednoduché. Poetický a podobný název nese také předposlední vrchol Hvězdáře. Takhle jsem si je vysnil, takhle jsem si vše představoval. Ale pojďme z poetiky a snění do reálné divočiny.
Pokračovat ve čtení...

Vánoční Vídeň

Vánoční Vídeň

Vánoce jsou svátkami klidu a míru, pro děti je však tento čas ten nejšťastnější v jejich životě, kdy dostanou dárky od Ježíška. Pro dospělé to naopak představuje čas shonu, ale i dny soudržnosti rodiny. Připomenout nám ty krásné vánoční chvíle mají vánoční trhy, které jsou všude kolem nás. K jedněm z nejhezčích trhů v Evropě se určitě řadí ten vídeňský.
Pokračovat ve čtení...

Retro: 14 nejvyšších hlavních vrcholů Šumavy (přístupných)

Retro: 14 nejvyšších hlavních vrcholů Šumavy (přístupných)

Propozice: "Na vrcholy lze vystoupat odkudkoliv, kdykoliv v roce 1987 (leden-prosinec). Lze slézt i více vrcholů během dne." Toto se píše v sešitě, který jsem mezi horolezeckými knihami vyštrachal po 25 letech O:-). Tehdy jsme už měli Šumavu hodně prochozenou a hledali také nějaké zpestření. Tím se stalo dobývání čtrnácti tehdy přístupných vrcholů Šumavy. O nějakém Roklanu, Luzným, Plechým, Poledníku a dalších vrcholech jsme si v roce 1987 mohli nechat jen zdát...
Pokračovat ve čtení...

Kolem řeky Berounky

Kolem řeky Berounky

Nabizim trošku fotek z pěší túry po nedávno otevřené cyklostezce podle řeky z Berouna do Hýskova. Výhodou zimy a sněhu je, že tam skoro nikdo nechodi a už vůbec nejezdí. 
Pokračovat ve čtení...

Týden v Massif Central, regionu Auvergne /Francie/

Týden v Massif Central, regionu Auvergne /Francie/

Podívat se do pohoří Massif Central bylo mým snem už v době, kdy jsem si ve školních lavicích prohlížel fyzickou mapu Evropy, kdy se ovšem na Západ smělo jen na povolení bolševika a ten ho jen tak nedával. Sen se mi splnil až letos, díky tomu, že naše dcera Eliška dostala půlroční stipendium na Lyonské universitě a po jeho skončení se hodilo pro ní dojet. To se stalo na konci května t.r..
Našim cílem byl kraj vulkánů v Auvergne nazývaný NATUREL REGIONAL DES VOLCANS D“ AUVERGNE, z němž jsme se pohybovali v oblastech pohoří „Monts Cézzalier, Monts du Cantal a Monts Dore.

Pokračovat ve čtení...

Jak jsem okusila nezávislý dánský život

Jak jsem okusila nezávislý dánský život

Rozhodnutí strávit několik dní na dánské farmě s pravou, otužilou, přírodně zaměřenou rodinou bylo jedno z nejlepších rozhodnutí. Nejen že jsem své povědomí o farmaření pozvedla na vyšší úroveň, ale stala jsem se přímo součástí domova, kde lidé prožívají každý den skutečně naplno.
Pokračovat ve čtení...

Stolové hory a Broumovské stěny l.

Stolové hory a Broumovské stěny l.

První hodiny a dny letošního podzimu jsme věnovali pískovcovým skalám nedaleko Police nad Metují, která se tak na tři dny stala base kempem našich cest. CHKO Broumovsko je oblast bohatá na skalní města a stolové hory a ty zasahují i na polské území.
Proto jsme se první den toulali Polskem po NP Stolové hory, v soutěskách Bludných skal Velké Hejšoviny.


Pokračovat ve čtení...

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Pastýřská stěna, Bastei, Lilienstein

Národní park Saské Švýcarsko
přitahuje návštěvníky svojí malebnou krajinou plnou stolových hor, úžasných skalních měst a hlubokých temných roklin. Od NP České Švýcarsko ho odděluje pouze státní hranice a proto se pro celé území ujal název Českosaské Švýcarsko.
Z bohaté nabídky turisticky atraktivních lákadel jsme si pro první den vybrali Bastei, s kamenným mostem překlenující propast Mardeltelle, a výstup na stolovou horu Lilienstein, nepřehlédnutelnou dominantu kraje.

Pokračovat ve čtení...

Do roka a do dne... III. Roháče - Skriniarky

Do roka a do dne... III. Roháče - Skriniarky

Poslední den, poslední naděje. Dnes na ty zpropadené Skriniarky už jít musíme. Brestová od časného rána tone v mlhách, které vichr přefukuje přes hřebeny do Roháčské doliny. Ochladilo se a vůbec to nahoře nevypadá dobře. Co nás tam asi čeká rok a den poté? Jedno je jisté. Bouře to nebude!
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3033 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.