Nejoblíbenější články 45. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Kréta, Levka Ori

Kréta, Levka Ori

KRÉTA, PALEOCHORA, LEVKA ORI povídání a obrázky z našeho pobytu na jihozápadním pobřeží Kréty v městečku Paleochora a krásných Levka Ori (Bílých horách). Mám rád hory, na které lze chodit po většinu roku v kraťasech! I když teď tam napadlo kolem 20 cm nového sněhu. Nevídaný úkaz v této roční době ...
Pokračovat ve čtení...

Retro: 14 nejvyšších hlavních vrcholů Šumavy (přístupných)

Retro: 14 nejvyšších hlavních vrcholů Šumavy (přístupných)

Propozice: "Na vrcholy lze vystoupat odkudkoliv, kdykoliv v roce 1987 (leden-prosinec). Lze slézt i více vrcholů během dne." Toto se píše v sešitě, který jsem mezi horolezeckými knihami vyštrachal po 25 letech O:-). Tehdy jsme už měli Šumavu hodně prochozenou a hledali také nějaké zpestření. Tím se stalo dobývání čtrnácti tehdy přístupných vrcholů Šumavy. O nějakém Roklanu, Luzným, Plechým, Poledníku a dalších vrcholech jsme si v roce 1987 mohli nechat jen zdát...
Pokračovat ve čtení...

České Žleby - čtvero ročních období

České Žleby - čtvero ročních období

Nepatrně zavádějící název si tři dny májových toulek po okolí Českých Žlebů plně zaslouží. Přestože se to zdá nemožné, zažili jsme během nich jaro, léto, podzim i zimu. Počasí dělalo neskutečné kotrmelce a tak zatímco v pátek na vrcholku Kapradi kolem nás poletovaly babočky admirál, druhý den ráno už padaly z nebe sedláci a všude bylo rázem bílo. Putování kolem Radvanovického hřbetu a Žlebského vrchu provázela hustá podzimní mlha, a při túře v Bavorském lese zase rozhlednu Haidel zdobila tající ledová krusta.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2019) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2019) - příběh fotografie

Motto: „Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.“ Robert Fulghum
Pokračovat ve čtení...

Cesta z Červenohorského sedla na Šerák a zpět

Cesta z Červenohorského sedla na Šerák a zpět

Ještě se vraťme na chvilku do Hrubého Jeseníku pro další nevšední zážitek a několik desítek pěkných fotek, kdy svoji cestu mlžnými horami romantický popsal kamarád Luděk.
Pokračovat ve čtení...

Přes Volovské vrchy (8.08)

Přes Volovské vrchy (8.08)

Na přechodu Volovských vrchů jsme se shodli bez problémů a nakonec nás vyrazilo vlakem z Č. Budějovic devět. Dost na to, aby se nám dařilo početní převahou zaplašit všechnu dravou zvěř v okolí naší hřebenové cesty. Tedy kromě jedné výjimky.
Pokračovat ve čtení...

Barcelona

Barcelona

Hlavní turistickou tepnou historického centra je dlouhá třída La Rambla. Vede od pobřeží moře, kde se nachází majestátní Kolumbův sloup (Mirador de Colom), protíná staré čtvrti La Ciutat vella, Barri Gotic (gotická čtvrť) a arabskou čtvrť El Raval a končí na hlavním barcelonském náměstí Plaza de Catalunya. Je tak současně hlavní pěší komunikací mezi pobřežím a centrem, nákupním bulvárem, místem s neskutečnou hustotou kaváren a restaurací, místem, kde se mačká nejvíc turistů na metr čtvereční… prostě je místem, kde to žije v jakoukoli denní dobu. Ulice má fantastickou atmosféru a mezi korzujícími davy je opravdu vždy na co koukat. Na každém kroku potkáte různé pouliční umělce. Živé sochy v těch nejoriginálnějších kostýmech a pózách – klauny, zeleninového muže, muže s kolem na hlavě, havarovaného pilota, růžového pantera a desítky dalších. Pouliční hudebníky – sólové houslisty, harmonikáře, ale i celé jazzové a indiánské kapely. Žongléry, hazardní hráče, breakdancové show. Mezi tím vším obchůdky se suvenýry, barevná květinářství a stánky s desítkami klecí s hlučnými papoušky. V přilehlých ulicích narazíte na významné památky jako Gaudího Palau Güell, Plaça Reial a staré tržiště Mercat Boqueria. Zdroj http://mesta.orbion.cz/barcelona
Pokračovat ve čtení...

Ostrov Chrisi

Ostrov Chrisi

Asi 18 km jižně od jihovýchodního pobřeží Kréty a města Ierapetra jsou dva ostrovy - Chrisi a Mikronisi. Ten menší Mikronisi, je travnatý a skalnatý, dost obtížně přístupný. Chrisi, také nazývaný Oslí ostrov, je sice celý chráněný, ale každý den tam od dubna do října přivezou lodě turisty. Je to taková řecko-krétská ochrana přírody a krajiny.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xlll

Jihočeské cyklotrasy Xlll

Množství možností jak projet jihočeskou krajinu je nepřeberně. Proto i dalších šest cyklotras je jen kapkou v moři, které se zdá nekonečné.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník pěšky i na kole l.

Hrubý Jeseník pěšky i na kole l.

Ihned jak se pootevřela vrátka a my do nich strčili jen dva prstíčky, odjíždíme do hor. Znovu se vracíme na Jesenicko, tentokrát do atraktivního Červenohorského sedla v Hrubém Jeseníku. V plánu máme pět dnů dohledávat tisícovky, procházet hřbety hor a já především na elektrokole vyjíždět jejich čarovné doliny.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.