Nejoblíbenější články 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

S báglem - Africký roh

S báglem - Africký roh

"... Přejíždíme most přes Okavango a za ním k bráně střeženého prostoru Caprivi stripu. Oblast národního parku Bwabwata je sice už dnes bezpečná, avšak nadále zůstává pod bedlivým dozorem armády v důsledku pohraničních střetů vládních vojsk s angolskými rebely, kteří nezřídka přepadávali auta. Bylo tudy nutné jezdit s vojenským doprovodem. Dnes je situace klidná, avšak úplně nejklidnější jsme až na konci zóny – v Kongole."
Pokračovat ve čtení...

Drahanská vrchovina - Moravský kras l.

Drahanská vrchovina - Moravský kras l.

Množství pestrobarevných květů láká k otestování svých sladkostí první hmyz. Příroda po dlouhé zimě opět ožívá a shazuje únavu dlouhých zimních nocí. Slunci se vrací jeho síla a krajina Moravskěho krasu se znovu začíná probouzet. Je málo míst tak krásných a k tulákům zjara tolik přívětivých.
Pokračovat ve čtení...

Zbudovská Blata - selské baroko

Zbudovská Blata - selské baroko

Cyklistická projížďka po Zbudovských, nebo také Svobodných Blatech, které leží v Českobudějovické pánvi, poskytuje nevšední pohledy na vesnické domky tzv. selského baroka...
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2018) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2018) - příběh fotografie

Motto: "Je to iluze, že fotografie jsou vytvořeny fotoaparátem. Jsou vyrobeny očima, srdcem a hlavou..." Henri Cartier-Bresson
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Motto: „Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino ll.

Dolomity - San Pellegrino ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Kvilda - město duchů

Kvilda - město duchů

Po únorovém vyhřívání starých kostí na šumavském Poledníku se březnový termín zdál již vyloženě jarní. Sotva utichly oslavy MDŽ, které se ovšem dnes již slaví výjimečně, jedu se veselit na běžecké tratě Kvildska. Ovšem opalovací krém jsem po předpovědi počasí vyhodil z brašny jako první. Tentokrát to na slunění se moc nevypadá.
Pokračovat ve čtení...

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Po proznačení turistických stezek se šumavská Ktiš stává dobrým východiskem pro toulání se neporušenou, krásnou přírodou. Volit však lze i neznačené staré cesty, které zejí prázdnotou.
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Buková hora je dominantou krajiny u Zubrnic a jedním z cílů, které nelze vynechat. Podobně jako přitažlivý skalnatý Magnetovec se svým kamenným hřibem. Díky zubrnickým slavnostem Podzim na vesnici si můžeme prohlédnout i památkově chráněné domy.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2019) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2019) - příběh fotografie

Motto: "Potkal jsem slunce, to mne zahřálo, potkal jsem řeku, ta mne zchladila, potkal jsem ptáčka, ten mi zazpíval, potkal jsem člověka, ten mne nasral.“ Honza Volf
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.