Nejoblíbenější články 5. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Litomyšl ll. Toulcovy maštale, Humpolec

Litomyšl ll. Toulcovy maštale, Humpolec

Nedělní státní svátek 17. listopadu nejprve slavíme v lůně přírody, když se vydáme do lesů k pískovcovým skalám nedaleko Boru u Skutče. Stihneme i něco málo navíc a také druhý den bude zajímavý.
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Klatovskem za památkami a přírodními krásami

Klatovskem za památkami a přírodními krásami

Nedaleko Klatov stojí zámek Týnec a hrad se zámkem Klenová, kam se jednu májovou sobotu vydaváme. Naše velká očekávání jsou naplněna po okraj, vždyť na Klenové strávíme téměř čtyři hodiny. Pomyslnou třešničkou na dortu zážitků pak nám nachystají vápencové lomy u Rabí.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2025) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2025) - příběh fotografie

Motto: "Změna je pravidlo života. Ti, kteří se dívají pouze na minulost a přítomnost, s jistotou minou budoucnost.“ (John Fitzgerald Kennedy)
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2023)  - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2023) - příběh fotografie

Motto: "Vždy je správný čas udělat to, co je správné.“ (Martin Luther King)
Pokračovat ve čtení...

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Je krásné poznávat cizí kraje, ale důležité by mělo být, znát dobře své blízké okolí, svůj rodný kraj. Podzimní sychravé počasí ke kratším výletům přímo svádí. Kopce Blanského lesa a Pošumaví v sobě skrývají mnohá tajemství. Pojďme některá z nich poodhalit.
Pokračovat ve čtení...

Labské pískovce I.

Labské pískovce I.

Jedním z míst, která mě baví objevovat, jsou pískovcová skalní města. Jejich úžasný fotogenický potenciál je nekonečný. Vždy si z těchto míst přináším velké množství fotek i zážitků. První den se procházíme mezi Rájeckými skálami a po stolové hoře - Děčínském Sněžníku.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Fontanazzo l.

Dolomity - Fontanazzo l.

Po dvouleté pauze zaviněné hrátky s covidem znovu s CK Ciao míříme do překrásných hor. Italské Dolomity otevírají svoji náruč plnou zážitků, neskutečných pohledů a pohodových treků. Již není co si dokazovat, a tak se pojďme společně potěšit krajinou, kterou jako by si kdosi vysnil.
Pokračovat ve čtení...

Od Keltů na Čeňkovu pilu

Od Keltů na Čeňkovu pilu

Před Vánoci jsem si splnila svůj sen bydlet na horách a přestěhovala se na Šumavu. A tak mi nastal čas kýženého intenzivního výskytu v přírodě, leckdy s luxusními noclehy: přímo pod nebem.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino ll.

Dolomity - San Pellegrino ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.