Nejoblíbenější články 4. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Do Svobodných hor

Do Svobodných hor

Okruh této cyklotrasy nás zavedl do Svobodných hor, jak se nazývá lidově Chelčická vrchovina. Svobodná hora (640 m n. m.) je pak nejvyšším vrcholem. Dobré cesty vedou křížem krážem pestrou krajinou s lesy, ovocnými sady a mnoha možnostmi dalekých výhledů k Šumavě i do nitra jihočeského kraje.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory pěšky i na kole l.

Krušné hory pěšky i na kole l.

Po Hrubém Jeseníku i do Krušných hor se vypravuji s elektrokolem. Zatímco Václav bude za pomoci šerpy Romana znovu procházet lesy k vrcholům jako Hopkirk zdí, já si projedu krajinu plnou pozůstatků po středověkém dolování vzácných nerostů.
Pokračovat ve čtení...

Treky u Lužnice - skalní tunel a Židova strouha

Treky u Lužnice - skalní tunel a Židova strouha

Řeka Lužnice nás poslední roky docela zaměstnává. Jistě proto, že jde o typicky jihočeskou řeku, která protéká krajinou Novohradských hor, Třeboňska, Táborska, aby u Týna předala své vody Vltavě. Po dvakrát jsme se v březnu dostali do její blízkosti.
Pokračovat ve čtení...

Šumperk IV. - Šumperk, Velké Losiny a rozhledna Háječek

Šumperk IV. - Šumperk, Velké Losiny a rozhledna Háječek

Je sobota a konečně se dostaneme i na kulturu. Projdeme si Šumperk, kde vystoupáme na radniční věž, ve Velkých Losinách projedeme zámek a ruční papírnu. Neopomeneme ale ani sportovní stránku.
Pokračovat ve čtení...

Z Borovan k Malši a Vltavě

Z Borovan k Malši a Vltavě

Cyklotrasy kolem řek jsou zábavné. Nejinak tomu je i pokud si vyberete jízdu kolem Malše a Vltavy. Především kaňonovité údolí Malše je i docela náročné.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy VI.

Jihočeské cyklotrasy VI.

Další jihočeské cyklotrasy přináší šesté pokračování nekonečného příběhu, v němž hraje hlavní roli pestrá a neporušená příroda. Malou změnou budiž to, že od dílo VI. budu trasy vkládat nikoli po 12, ale již po 6. Je to proto, abych se nemusel omezovat při popisu tras a jejich fotografické části.
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim lll.

Putování za Santinim lll.

Poslední den se věnujeme městu Loket a místnímu hradu, což nám zabere spoustu času. Putování za Santinim pak uzavřeme společným výstupem na Andělskou horu, ležící nedaleko Karlových Varů. Ale ještě předtím jdeme s Petrou na prohlídku kláštera Teplá.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2022) - příběh fotografie

Půltucet (září 2022) - příběh fotografie

Motto: "Žijte každý den, jako by byl poslední. Těšte se ze života a nepřemýšlejte nad tím, co jste slyšeli. Pro jistotu... " (Peter Staněk)
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“ Otto František Babler
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.