Půltucet (prosinec 2023) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2023)  - příběh fotografie

Motto: "Vždy je správný čas udělat to, co je správné.“ (Martin Luther King)

Strašně rychle běží dny měsíců, kdy krátký den končí pár hodin po poledni. Ale prosinec je doba slunovratu a od 21.12. se nám již den začal znovu prodlužovat. Zimní radovánky si počátkem měsíce užili všichni, pak se zima v nížinách vrátila do starýcjh kolejí.

1. Ladovská zima

Ještě ani nestihlo ze stromů spadat listí a zima už se přihlásila ke slovu. Krajina se proměnila a záplava sněhu lákala do přírody.

. . .

2. Sněžný drak

Drak se zčistajasna snesl na naši výpravu k Vondrovu z nedalekého prastarého dubu, v kterém se usídlil po vydatné sněhové nadílce začátkem prosince. Na běžkách to moc nejelo, hlubokým sníhem jsme se propadali hluboko k mokré rozmrzlé zemi. Ale zimní pohádka dala na dřinu zapomenout.

. . .

3. Signálka

Bezdrev se po výlovu nechával vypuštěný, protože se začala opravovat jeho hráz. Obleva a množství tajícího sněhu však zvedly hladinu Bezdrevského potoka natolik, že voda se do rybníka u Zlivi přesto začala nezadržitelně valit.

. . .

4. Pohlazení

Lidé mají ke koním zvláštní vztah. Jejich vznešenost, síla a krása nás fascinuje, přesto převažuje respekt. Když se dnes pohybujete krajinou, výběhů, kde se ke koním můžete na dosah přiblížit, stále přibývá.

. . .

5. Železná panna

Železná panna je gotická věž z 2. pol. 14. století, která bývala součástí městských hradeb v Českých Budějovicích. Na Zátkově nábřeží u Malše se jejich část zachovala. Název Železná panna dostala podle mučidla, které bylo ve věži dle pověsti používáno. Dnes zde najdete staročeskou hospodu.

. . .

6. Červánky

Fotografové rádi čekají ne večerní světlo, které občas dělá divy. Jiní pak říkají, že jde o kýčovité fotky a nechtějí s nimi mít nic společného. Pokud však fotíte přírodu, je osvětlení krajiny velmi důležité pro dobrý výsledek. Červánky vyniknou tehdy, když slunce zdola osvítí mraky. Tenhle barevný zázrak trvá jen pár desítek minut. Na Munickém rybníku ještě ve stínu stromů neroztál všechen led a tak odraz na rozmrzá jí cílem vodní hladině byl obzvlášť působivý.

∆ ∆ ∆

Listopadové obrázky ovládly pro mne nečekaně listy ostružiny a jejich Barvy podzimu. Jestli se dostanou do celoročního výběru "fotek s příběhem" za rok 2023, si ještě pár měsíců počkáme.

V úvodních okamžicích mimořádného alba Paula Simona The Rhythm Of The Saints jsou jedinými zvuky, které jsou slyšet, vzlínající rytmy brazilského bubnového sboru Olodum. Bití rychle bobtná do krokové kadence, spojené s instrumentálním fragmentem vypůjčeným z doo-wop hitu Silhouettes z roku 1957. Tichou hudbu CD z roku 1990 vlastním a věřím, že se její poslech k Novému roku hodí.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Půltucet (prosinec 2023) - příběh fotografie

6 15% Ladovská zima

3 8% Sněžný drak

5 13% Signálka

2 5% Pohlazení

13 33% Železná panna

10 26% Červánky

Hlasovalo 39 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.