Oppidum v Třísově a Dívčí kámen

Oppidum v Třísově a Dívčí kámen

Vzpomínka na báječnou exkurzi s 1. B z Gymnázia Strakonice, která proběhla počátkem listopadu, tedy ve středu 3. 11. 2010. Pojďte si ji s námi připomenout a pohlédnout blíže na kulturu Keltů :-).

Všechno to začalo odjezdem ze strakonického nádraží, odkud odjelo pětadvacet studentů a čtyři dospělí, kteří celou exkurzi vedli, do Českých Budějovic. Kde nám následně paní učitelka Klichová a pan učitel Žitný, kteří oba učí dějepis na strakonickém gymnáziu, udělili na chvíli rozchod.

Jen si tak vybrat...:-)

Dobroty

Pak nás ale čekal brzký odjezd, opět vlakem, a to do našeho cílového bodu - do Třísova.

Na nádraží v Českých Budějovicích

Koleje

Debata před cestou

V Třísově se nachází keltské oppidum čili opevněné hradiště, které je postaveno v Čechách nejjižněji. Leželo na dřívější obchodní stezce, která přicházela z Rakouska od solných polí a odcházela dále do Německa.

Vstříc oppidu

Začátek naučné stezky

My jsme kráčeli po naučné stezce skrz staré oppidum a dozvídali se přitom něco o Keltech a jejich dlouhé historii :-).

Dvě hlavní vedoucí :-)

Hurá do kopce :-)

V dobách Pravěku, přesněji v mladší době železné, kdy se u La Téne ve Švýcarsku objevila laténská kultura, přišli a začali pronikat do střední Evropy Keltové.

Zarostlý obranný val

A jdem...

Hledáme cestu

Není o nich moc záznamů, neboť Keltové nepsali, ale díky římskému konzulovi Juliu Caesarovi, který sepsal Zápisky o válce galské, víme o Keltech mnoho podrobností.

Valy

K čemu pak to jen sloužilo...

A zase zpátky :D

Byli to skvělí válečníci, bojovali nazí a pomalovaní. Většinou převažovala vysoká postava, blond vlasy a modré oči. Nosili jako první kalhoty. Rádi obchodovali a udržovali vztahy se Středomořím, kdy na jich putovaly kovy, jantar, kožešiny,... a na sever zase luxusní zboží a víno.

Pan učitel Žitný vysvětluje

Památný strom

Obejmout ho není lehké

Kaplička

O kapličce

Obdiv učitelů

Největší postavení v jejich hierarchii měli druidové, kteří byli hlavně kněží, konali obřady v hájích a uctívali mnoho bohů i přírodních sil. Především duby, kteří byly jejich nejvznešenějším stromem.

Po stezce

Další vzrostlý strom

O Vstupní bráně

Zbytek vstupní brány

Tak tudy se vcházelo

Kromě toho, že byli dobří obchodníci se svými zlatými i stříbrnými mincemi - duhovkami - podle římského vzoru, byli dobří řemeslníci. Vyráběli pilníky, vrtáky, kladiva, dláty, sekery, dokonce měli i hrnčířský kruh i keramické pece.

Hledání keramiky...

Kraj

Pohled na jednu vesničku

Keltové stavěli silnice, mosty, ale také opevněná hradiště, tzv. oppida. Největším oppidem na našem území je Závist u Zbraslavi, které se rozkládalo na ploše 170 hektarů. Ale známý je i Třísov u Českého Krumlova, kde se dříve těžila tuha.

Kruh z kamenů

Pěšinka

O keltských oppidech

O údolí

Bolí nožky bolí...:D

Potomci Keltů žijí v Bretani, Skotsku, Irsku i ve Walesu. U nás byli Bójové, podle nich Bohemia (Čechy), kteří žili i na Strakonicku, kde rýžovali v řece Otavě.

Dívčí kámen

Naše putování pokračovalo přes třísovské oppidum k dříve impozantnímu rožmberskému hradu nad skalnatým ostrohem na soutoku Křemžského potoka a Vltavy - Dívčí kámen.

Cestou na Dívčí kámen

Potok

Zajímavá skála

A jde se...

Budeme se škrábat? :D

O zdejší fauně a flóře

Svatý ve skále

Už v 15. století před naším letopočtem zde stálo opevněné hradiště, které Karel IV. v roce 1349 pomocí darovací listiny věnoval Rožmberkům, kteří zde vybudovali významný hrad.

Dívčí kámen

Dívčí kámen

Na zdejším hradě byl vězněn Jindřichem III. z Rožmberka i syn Karla IV. - Václav IV. Dívčí kámen byl několikrát obléhán, ale ani husitský vojevůdce Jan Žižka ho nedobyl.

Mapka Dívčího kamene

Příchod k Dívčímu kameni

A lezem :-)

Hlavní branou

A na vyhlídku

Postupem času význam zdejšího hradu klesal až se z něj stala zřícenina. Od roku 2005 patří k obci Křemži, která z dříve volného přístupu zde zavedla poplatky za vstup i otevírací hodiny. Ale ne vždy tu někoho najdete :-).

Kdo bude první nahoře...

Zdejší výhled

Dívčí kámen na podzim

Odpočinek

Fotečky musí bejt

Dívčí kámen z vyhlídky

Fotečka s paní učitelkou Klichovou

Tento výlet byl skvělý, nádherná podzimní atmosféra s poznáním něčeho nového...vřele doporučuji udělat si sem výlet a načerpat keltskou energii zdejších míst.

A domůůůů

Dívčí kámen z jiné strany

Až nahoru?

Potok stále s námi

Hamr

Vesnička Holubov

Na zastávku

Náš výlet pomalu končí, neboť vlakem jsme se vraceli zpět do našich rodných krajů, kde můžeme nyní jen vzpomínat, na krásné chvíle :-).

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Učitel zeměpisu, občanské výchovy a základů společenský věd, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či další státy našeho světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vede oficiální stránky Volejbalu Strakonice, spravuje oficiální stránku Běhu městem Strakonice 21. srpna, píše občasné recenze na blog iDnes.cz  či na Databáziknih a publikuje někdy články do různých periodik..

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější. Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

Japo

8. dubna 2011 16:12

Japo říká

Zajímavý výlet

Nějak si ale nevzpomínám, že by byl na strakonickém gymnázium pan učitel Žitný. A jestli tys byl v prváku, já musel být ve čtvrťáku.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Jack

10. dubna 2011 13:05

Jack říká

Ne ne...bylo to vloni na podzim, když jsem jel s prvákama na tenhle výlet a Žitný začal učit na gymplu .

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.