Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Jihočeské cyklotrasy IV.

vydáno 30. dubna 2021 – napsal Rony – žádný komentář

Již čtvrté pokračování cyklotras jihočeskou krajinou plynule navazuje na předchozí díly. Možných tras či jejich variant je nepočítaně a každý si jistě dovede sám nějakou vytvořit a projet. Popsané cesty jsou tak jen malým návodem, kam lze s kolem vyrazit. K velmi dobrému plánování před jízdou často využívám www.mapy.cz, abych měl přehled o vzdálenosti a celkovém převýšení trasy.

Pro otevření tras "Stopaře" proklikněte název trasy.

37. Od Lipna do Nového Údolí

Přívoz v Horní Plané v krásném a teplém září stále ještě převáží přes Lipno spousty cyklistů. Těsně než odrazíme od břehu, vzpomenu si, že jsem zapomněl na lavičce batůžek s veškerými cennostmi. Naštěstí ještě stihnu vystoupit a doběhnout pro něj. Poněkud adrenalinový úvod trasy, která mne vede přes Lhotský vrch k Schwarzenberskému kanálu, zklidní až rovinky kolem něho.

Další stoupání začíná až před Říjištěm a pro mne nekončí ani v sedle u nouzového nocležiště Pod Plešným jezerem. Již bez kola jdu na tisícovku Koňský vrch (1 026 m n. m.) ozdobený zdálky viditelnou hradbou skal, Kobylí hlavou a vyšším Koňským hřbetem, na který si však jen tak někdo nesedne. Šlo by o horolezecký výstup s jištěním, nebo hazard, jenž nehodlám pokoušet. Vrchol beztak platí.

Sjedu k Schwarzenberskému kanálu, jde cesta obchází jednotlivé kopce. Dobře ji znám z mnoha putování s báglem. Dnes to mám s kolem snazší, hlavně při sjezdu k Novému Údolí a Stožci. Trasa se drží Vltavy, nejprve té Studené. Rovinný úsek pokračuje kolem Mrtvého Luhu až k Lipnu a ani pár kopečků před Horní Planou není z nejtěžších. Téměř kilometrové stoupání trasa naměří, přesto jde o příjemnou a nenáročnou projížďku šumavskými lesy.

Přívoz v Horní Plané.

Nad Huťským potokem - Další Lhota.

Koňský vrch (1 026 m n. m.).

Mrtvý Luh.

Vláček u Ovesné.

38. Třeboňskem

Když jsem nabídl Jirkovi, aby mi napsal, co chce na Třeboňsku vidět, netušil jsem, jaké špeky na mě vymyslí. Trasu jsem tak tvořil v potu tváře a netušil, co nás bude čekat.

Zastavení u Schwarzenberské knížecí hrobky bylo první hozenou návnadou, kterou jsem spolkl snadno. Určitě je dobré tenhle architektonický skvost znovu vidět.

Svět vystřídá Opatovický rybník, za Oborou objíždíme další rybníky a stezka nás vede k druhé návnadě - Pekelné bráně. Místu kudy lezou čerti na svět. Tak alespoň vypráví příběhy z cedule u odpočívadla.

Dalším místem, kam musíme složitě prokličkoval po cestách lesy Třeboňska, je výklenková kaple se sousoším sv. Huberta z roku 1919. To už jsme za Zlatou stokou, kterou musíme znovu někde překonat na opačnou stranu. Míjíme nedbale upozornění, že tudy s koly nee a hezky se vracíme na správnou stranu Zlaté stoky. Poté bloudíme v lese kousek od hlavní na Halámky. Vysoký les nás tvrdě trestá. Cesta se změní nejprve ve stezku, pak v pěšinku, aby i ta nakonec zcela zmizela. Před námi jen zbytky stok a strž před železniční tratí. A miliony krvežíznivých komárů. Tenhle úsek bych určitě rád vynechal.

Na hlavní cestě se navíc Jiří vydává k Majdaleně, ač máme jet na opačnou stranu. Čekání na parkovišti znovu platím krví. A to doslova. Takovou obří letku hmyzích parazitů jsem už dlouho nezažil. Rád si zase sednu na kolo, abych jim ujel.

Na Rozvodí jsme v pohodě. Komáři číhají u Staré a Nové řeky na pomalé vodáky a tak se v klidu najíme. Zajímavý kousek nás čeká v mokřinách, kde voda zaplavila stezku a my se v ní brodíme po kolena. Nadnáším kolo, aby nedošlo ke zkratu. Mohl bych zabít nejen z rybníků uniklé kapry, ale i několik protijdoucích cyklistů.

Projíždíme mezi rybníky k Lutové, pak se cesta mírně zakroutí k Stříbřeci a velkým rybníkům u Staré Hlíny.

Tím největším je obří Rožmberk. Na jeho dlouhé hrázi se dohodneme, že poslední dva cíle, kapli sv. Víta i židovský hřbitov, oželíme. Objedeme rybník Káňov k Břilici a vracíme se do Třeboně.

Třeboňskem...

...

Schwarzenberská hrobka...

Rozvodí Staré a Nové řeky (Lužnice).

Zaplavená stezka.

...

39. Mezi rybníky Veselska

Po rovinkách u Veselí nad Lužnicí si tentokráte budu užívat samotu. Hezká trasa lesy míjí mnoho rybníků a vede mne přes Vlkov na Metelský most a k místnímu Karlštejnu. Hradby vznešeného hradu zde však nečekejte. Evženovo údolím se ženu rovnou cestou jak podle pravítka k Holné. Velkému lesnímu rybníku, po kterém se prohání stovky vodních ptáků. Další velký rybník Kardaš mne čeká za Kardašovou Řečicí. Trošku se motám v lese, protože v mlází skrytá stezka zrovna pro bikery moc vhodná není.

Ale úkol jsem splnil, Kardaš je pěkný rybník, a pokračuji již volnou krajinou na Samosoly a Dírnou.

Venkovní sezení u zdejší hospody mě naláká na poslední menu, ale nevyberu si zrovna dobře. Ale co, hlad jsem zahnal. Přes několik dalších vesniček pohodlně dojedu k Lžínu, Záhoří a Zlukovu, odkud je Veselí již na dohled.

Příjemné trase sice chybí nějaký ten vyšší kopec, ale lesnatá krajinka s mnoha rybníky tuto nedokonalost jistě vynahradí.

Metelský most.

Černínská kamenná lesní kaple s dřevěnou zvoničkou z r. 1898 v Evženově údolí.

...

Holná.

Popelová.

Velká Ochoz.

Kardaš.

Hůrka nad Samosoly.

U Dírné.

40. Z Volar k Plešnému jezeru

Původní plán dojet na parkoviště k Dobré vezme za své, když zjistíme uzávěru cesty mezi Volary a Lenorou. Až tolik to nevadí, neboť nová cyklotrasa z Volar k Soumarskému Mostu vede pozoruhodnou krajinou. Místy jedeme pravou severskou tundrou se spoustou bažin a mladých břízek. Velká zima tenhle pocit jen umocňuje. Ostatně i nedaleká naučná stezka Soumarským rašeliništěm probíhá unikátním územím.

Projíždíme Dobrou, památkovou vesnickou rezervaci s mnoha poloroubenými domy alpského stylu a pozorujeme žloutnoucí vysokou trávu Mrtvého luhu. Za Černým Křížem podle Hučiny vystoupáme k Schwarzenberskému kanálu, od něhož se brzy začneme zdvihat k Plešnému jezeru. Již jsme zapomněli na zimu v údolí. S výškovými metry roste i teplota a když dorazíme k jezeru, cítíme se jako v létě. Inverze je nahoře hodně znát. Na vrcholu Plechého, kam se díváme marně hledají pomník Adalberta Stifftera, musí být snad třicet.

I přes koronavirový nouzový stav se u Plešného jezera poflakuje dost turistů. Je jistě dobře nezůstat zavřený doma, se všemi negativními zprávami, co na nás média denně chrlí. Ani nám se nechce odjet a lelkujeme na lavičce dvě desítky minut.

Užijeme si dlouhého sjezdu zpět ke kanálu, kolem kterého jedeme až k Oslí cestě, abychom znovu svištěli lesy dolů do Stožce. Míjíme nějakou vtipnou poznámku ke Covidu-19 u zavřeného okýnka restaurace U pstruha a předháníme se po cestě zpět k Dobré s postarším cyklistou. Měřit se s ním může jen Mirek, my ostatní s elektromotorky jistě ne. Jejich závod končí před Soumarákem, kde ohodnotím vítěznou snahu kamaráda slovy: " Ty vole, dyť ty jsi předjel starýho Kreuzigera! Ten měl lýtka jako kráva!"

V dobrém rozmaru se ostrým tempem vracíme do Volar, kde si z restaurace hotelu Bobík vyzvednu teplou večeři, abych na chatě, kam jsem před nakaženými lidmi uprchl, nezemřel na podvýživu.

Radvanovický hřbet.

Plesné jezero.

Horní portál Swarzenberského kanálu.

Bučiny.

41. Podzimní VVP Boletice

Inverzní charakter počasí vytvořil výborné podmínky pro projížďku horami. Opět se vydáme do vojenského prostoru, který bude v neděli volný. To je nutné, protože se nechceme plést do cesty stihačkám NATO, jenž často křižují území, kterým pojedeme.

Od Třebovic cyklotrasou stoupáme na Sádlno a údolím Chlumanského potoka na Ondřejov. Sluneční svit dokonale vybarvil pestrou krajinu mezi Velkým Plešným a Chlumem, jejichž pyramidy známé z pohledu nejen od Ktiše, ale i ze vzdálených míst Českobudějovicka, zde zcela ztratily svůj kuželovitý charakter.

Panelovou cestou drncáme k bývalým osadám, po kterých zbyly jen ruiny, Nové Vísce, Květné a Zlaté. Míjíme povalový chodníček u pramenů Blanice a tentokrát nesjíždíme kolem říčky do Arnoštova, ale podjíždíme Dlouhý hřbet.

První lidé se objevují právě až v Arnoštově. Krásný den vyhnal mnohé, což sledujeme při jízdě ke Křišťanovu. Zde stojí několik zaparkovaných aut u výběhu praturů. Pokračujeme přes pozemky farmy kolem výběhu zubra Evropského pod vrchol Skalin, abychom rázně sjeli k Lučnímu potoku a do Miletínek.

Poslední úsek do Ktiše již notoricky známe, ale i zde barevnost podzimu dovede překvapit.

Chlum.

Kaplička pod Ondřejovi.

VVP - Ondřejovi.

U Zlaté.

...

...

Ktišská hora.

42. Blanským lesem k Dívčímu Kameni

Okružní jízdu čarokrásnou podzimní přírodou Blanského lesa začínám v Březovíku. Hned za ním je první cedule upozorňující na chráněnou krajinnou oblast. Blanský les tvoří podkovu horských hřebenů obklopujících nižší Křemežskou kotlinu. Horskou trasu mezi vrcholy hor tak prolomí průnik Křemžského potoka, ústícího u hradu Dívčí Kámen do Vltavy.

Stoupám k vrcholu Albertova a modlím se, aby z nízké oblačnosti kopce co nejdříve vykoukly. Je konec října a babí léto úžasně zbarvilo pestré lesy v okolí. V sedle Rohy čekajícího Jirku už sluníčko příjemně hřeje do zad. Pokračujeme pod Růžový vrch, kde se překulíme na druhou stranu hřebene a podjíždíme majestátní, magickou Kleť. Mírný sjezd se za Modrým obrazem změní ve strmý. Rychle ztrácíme výškové metry a padáme až dolů k Vltavě pod Plešovice. Stále kvalitní cesta nás vyvede k Třísovu, kde máme sraz s Mírou a Ájou. Je neuvěřitelné, že po téměř dvou hodinách cesty jsme k rozcestí u železniční zastávky dorazili z obou stran na vteřinku přesně. Přes třísovské keltské hradiště jedeme společně k Dívčímu Kameni a k Holubovu, odkud stoupáme pod vrchol Kluka.

Z trasy se otevřou nádherné výhledy na Kleť a celý dlouhý hřeben táhnoucí se kamsi za Brloh. U Bohouškovické myslivny znovu překonáme hřeben, abychom průhledy mezi lesy dohlédli pro změnu do rovin rozlehlé Českobudějovické pánve.

Dlouhým a příjemným sjezdem objíždíme vrcholy Švelháně a Skalek k Nové Vsi. Otevřená krajina u Českých Chalup si přímo říká o umělecké ztvárnění a tak každou chvilku zastavuji a fotím idylické scénérie mezi kopci umístěných bílých domečků, tolik zpříjemňujících pohled.

S Jirkou ještě vyjíždím do Jaronínského sedla k Buglata, což se projeví jako moje chyba. Po sjezdu do Brloha, kde on končí, mi unikne z baterie poslední kapka šťávy a já se posledních téměř 10 km potácím nad Křemžským potokem k Březovíku a Ktišskému rybníku.

Jasně, že jsem mohl zavolat kámošovi a poprosit ho o odvoz kola autem, ale ješitnost mi to neumožnila. Celkově nastoupené a Stopařem změřené převýšení trasy 1 463 m je pro mne velkým překvapením.

Velký Plešný a Chlum.

...

Modrý obraz u Granátníku.

Plešovice.

Kaplička u Třísova.

Křemžský potok - soutok s Vltavou pod Dívčím Kamenem.

Klášter Kuklov.

Buglata.

43. Pohodově Lhenickem

Poklidnou krajinou mezi kopečky Pošumaví a Blanského lesa vede i další trasa, která opět poskytne mnohé romantické výhledy.

Objíždím vysokou Ktišskou horu údolím Tisovky a Zlatého potoka a za Záhořím stoupám pod vrchol Vrata. Celý hřeben se táhne až k Melhutce, potoku razícímu si cestu mezi kopci k Hrbovu a Netolicím. Velice dlouhý sjezd zpříjemňují výhledy na sousední mohutný hřeben Klenovce a Zelené hory. Zvolna se vrcholky hor snižují, ale trasa příliš neklesne.

Lhenicemi mezi ovocnými sady jedu k Vadkovskému potoku, kde si terénem projíždím Lineckou stezku. Starou kaňonovitou cestu postupně za pomoci vody vytvořily těžké vozy obchodníků, jenž zde mnoho století projížděli do českého vnitrozemí.

Od Třešňového Újezdce stoupáme k Smědečku, za kterým lesní zkratkou jedu do Kuklova. Měkký bahnitý terén naštěstí brzy nahradí pevná cesta, přesto mám bláto i za ušima.

Míjím kuklovský klášter odkud sjedu na hlavní k Křemžskému potoku a nazpět ke Ktišskému rybníku.

Nad Zlatým potokem.

Zelená hora.

Lhenice.

Linecká stezka.

...

Třešňový Újezdec.

44. Svobodné hory

Po domluvě jízdu cik cak Svobodnými horami zahajujeme z parkovišti v Lomci, prakticky uprostřed hornatiny. První zastávku kvůli fotce dělám hned nad Krtely, když mne uchvatí pohled na zvlněnou planinu plnou nízkých ovocných stromků zabarvených podzimem do červena.

Proplétáme se lesem ke Kratochvíli, odkud jedeme k odbočce na Velký Bor a Protivec. Zde se otevře pohled na vzdálené šumavské vrcholy, kterým jasně vévodí Boubín. Sjezd dolů ukončí až břehy meandrující Blanice. Jméno řeky poznáte snadno, od malé vísky Blanička. Jsme nedaleko soutoku Blanice se Zlatým potokem, pramenícím pod Libínem u Skříněřova, kam naše cyklotrasy často také vedou.

Stoupáme nad Bavorovské Svobodné Hory, kde nás zastaví pokřik dravce. Záhy zjistíme, že se nám nad hlavami prohání letka orlů mořských. Slétli se sem hned čtyři, krouží a napadají se. Zřejmě spolu bojují o své teritorium.

Krásným údolím se kolem Svobodné hory, pyšnící se rok starou dřevěnou rozhlednou, zdviháme k Libějovickým Svobodným horám.

Mnohé úseky k Borské hájovně i za ní jsou čerstvě odlesněny, podle toho kde zaútočil kůrovec. Vystoupáme do vyšších poloh k vrcholku Skalice, kudy vede horem k Lomci zelená značka. My si vybereme dobře sjízdnou cestu přes Dlouhou Ves a Truskovice. Kolem se znovu vynoří ovocné sady, jenž zde převažují.

Nahlédneme k poutnímu kostelu v Lomci a protože je na druhý listopadový den úžasné počasí, ještě si trasu protahujeme k Malovicím a Malovičkám, abychom objeli polovypuštěný Horní Malovický rybník.

Kaplička v Krtelech.

Ovocné sady nad Krtely.

Barokní most z 18. století v Protivci.

Orel.

Bavorovské Svobodné Hory.

Svobodná hora (640 m n. m.)s loni (2019) otevřenou rozhlednou.

Svatý Jiří nad Libějovickými Svobodnými Horami.

Poutní kostel v Lomci.

Velký Malovický rybník.

45. Boletickým VVP kolem Knížecího stolce

Zase jedna trasa z těch zakázaných. Ve vojenském výcvikovém prostoru se pohybuji již bezmála půl století. Je těžké do něho nechodit, když vám osadí zákazovou ceduli kousek za chatu. Tak to kdysi v sedmdesátých letech 20. století skutečné bylo, ale ani tehdy se onen zákaz nebral moc vážně. Dnes se prostor zmenšil a několik vyznačených tras vede i do jeho nitra.

Nedělní listopadová inverze mne donutila k jednomu takovému hloubkovému náletu. Od Ktišského Mlýna zamířím přímou cestou nahoru k Ondřejovu a desítky minut mne oblažuje nízké, avšak hřejivé slunce. Za Chlumem kopíruji známou trasu po panelové cestě až k vývalé Květné, kde volím odbočku k střelnici Jablonec. Skvělé výhledy uzavírají vrcholy Špičák, Hospodářský vrch, Hvězda a Knížecí stolec, tvořící půlkruh, který se zdá neprůchodný.

Cesta však do nitra hor přece jen vede - Jablonecká. Mizím z rovin potoků Olšiny a Špičáku, a kolem druhého jmenovaného rychle nabírám ztracenou výšku. Zastaví mě až skalnatý vrchol Umrlčí hlavy v téměř 1 100 m.

Zde mám předem vybranou panoramatickou Johnovu cestu, která umožňuje výhled na značnou část Šumavy od hřebene Trojmezenského až za vzdálený Luzný. Znovu se zvednu k Dlouhému hřbetu, mezi kterým projedu na Starou Tyrolku a dále k cestě do Arnoštova. Kolem Knížecího stolce jsem potkal mnoho pěších turistů, kteří mířili k rozhledně, aby se pokochali skvělým dohledem až k zasněženým alpským vrcholům.

Již známou cestou mířím na Křišťanov, kde se pozdravím s koketujícími pratury a hezky svými silami vyšlapu nad Markov, protože baterie mele z posledního. Je mi to jedno, čeká mne vlastně už jen pořádný sjezd z téměř tisícimetrové výšky k Tisovce a Ktiši.

Pohled k Boubínu.

Jezírko u bývalé Květné.

Květná.

Masív Špičáku.

Střelnice Jablonec.

U bývalého mlýna Nový Špičák.

Před Umrlčí hlavou.

46. Od Lipna k Světlíku

Lipno poskytuje nepřeberné množství cyklotras a tak není divu, že další inverzí poznamenaný den strávíme jeho blízkosti. Z Černé v Pošumaví podél pobřeží míříme k Jestřebí, odkud krátký výšvih k vrcholu Lískovce umožní pěkný rozhled na vodní dílo i okolní lesy. Před námi leží mokřady rezervace Velké Bahno a tak víme, co nás čeká. Naštěstí je pevná cesta zabahněna únosně, ostatně všechny smrkové lesy v okolí se těží. Dřevaři závodí o čas s lýkožroutem, kdo bude rychlejší.

Od Pláničky jedeme k Velkému Kozímu rybníku a vstřebáváme informaci o pohybu vlků v okolí. Dobře si vybrali svůj revír. Osamocená malá stáda ovcí nebudou mít šanci. Projíždíme chráněnou kotlinou na Liščí vrch a kousek jedeme terénem po zelené. Co si o nás myslí štrůdl mladých trampíků, jdoucích nám naproti, netuším, ale dovedu si to domyslet. Ale my máme už své dávno našlapáno.

Cestou jménem Rašelina stáčíme otěže k Blatné. Místo rašelinou však projíždíme bláto rozježděné těžkými povozy. Černo před očima se nám dělá u můstku přes Černý potok, kde není kudy. Zatímco Míra sprostě nadává, Ája už se vpředu slastně rochní v šedivém kališti. Letošní deštivý podzim není pro šatičky panenky Barbie.

Podjíždíme vrch Okolí, svačíme na vyhřáté slunné planině, a jedeme k Bučskému potoku. Stoupaní k Světlíku nás nemine. Domky vísky visí pod vrcholem kopečku jako korálky náhrdelníku a obepínají vyzývavou špici zdejšího krásného kostela. Jeho dominance kraluje krajině a dělá ji dokonalou.

Rozbitou asfaltovou cestou se blížíme k Muckovu. Před ním je cesta opravená, navíc nacházíme její pokračování přes hory doly k Mokré. Úžasný zážitek z jízdy podmalovaný výhledem k Lipnu si ještě prodloužíme, když objíždíme záliv k Olšovu, abychom se vrátili do Černé přes Hůrku.

Lipno.

...

Žlábek.

Mokrá.

U Štokova.

U Pláničského rybníka (Velký Kozí).

47. Selské baroko Svobodných Blat

Po rovinkách Svobodných či chcete-li Zbudovských Blat se vydávám začátkem prosince v sice teplém, ale dosti větrném dni. Při zvoleném směru trasy ho dobře využiji.

Ze Zlivi jedu k Vondrovu, kde se prohání nejen vichrem hnané spadané listí jírovce, ale i houf krásných koní. Dost dlouho je pozoruji, než je to přestane bavit. Hráz Bezdreva lemovaná staletými duby mne vede za kemp k Čejkovicím, kde dostanu konečně vydatnou pomoc do zad. Nad hlavou mi přeletí čtyři hlučné labutě mířící někam nad Haklovský rybník. Užívám si jízdu pozorujíc přitom zběsilé tanečky listí, které je větrné víry učí.

Jen vyjedu z lesa, letí mi vstříc stříbřitě vymóděný dravec. Káňat okupujících strategicky dobře umístěné stromy podél cest přibývá. Káně myšilov.

Stálou rychlostí se přibližuji Baltským obcím, často zařazených do seznamu chráněných vesnických památkových rezervací. První z nich jsou Malé Chrášťany, kde barevné malé domky zdobí tzv. Selské baroko. Sloh lidové architektury, který se zde zdomácněl během 19. století. Přestože vychází z klasicistní a barokní architektury, jedná se o naprosto svébytný sloh z doby, kdy skutečné baroko bylo již dávnou minulostí.

V rychlém sledu projíždím Vlhlavy, sjíždí na malebné Plástovice, kde se odehrávala část Klostermannova románu Mlhy na Blatech, a pokračuji na Sedlec, Hlavatce a Lékařově Lhotu. Malebnou krajinu zde volně protéká Soudný potok od něhož se vzdálím. Projíždím mezi rybníky u Novosedel k České Lhotě, abych za Voblánovem zabočil k Zbudovu. Zde sídlil rychtář Kubata, který dal hlavu za Blata.

K jeho pomníku vede cyklotrasa, kterou se poté přes mnohdy těžce průjezdnou přírodní rezervaci Mokřiny u Vomáčků vracím zpět do Zlivi. Teprve zde si "užívám" silný protivítr, jenž se mne snaží srazit z kola.

Vondrov...

Vondrov.

Bezdrev.

Malé Chrášťany vesnická památková rezervace.

Malé Chrášťany...

Vlhlavy.

Svobodná Blata.

Plástovice - vesnická památková rezervace. .

Hlavatce.

...

Zbudov.

Kubatovo pomník.

48. Z Ktišské hory do Zlivské pánve

Studený severovýchodní vítr tlumí kopce a lesy. Od Ktišské hory jedu po lesních cestách s hezkými výhledy a velkou část sjíždím. Od Mičovic k Hrbovu se úzká cesta vine úbočím Stráže nad říčkou Melhutkou. Krásný úsek si náležitě vychutnávám. Chladno Šumavy zůstalo daleko za mnou, když mířím přes Peklo k Netolicím.

Volím oblouk na Kratochvíli a k Hradišti, kde v lese vyplaším dvě srnky a zvědavou veverku. V Podeřišti za Bezdrevským (Soudným) potokem vystoupám k Olšovicím, odkud již mám Zbudovská Blata jako na dlani. V rychlém sledu projedu Hlavatce, Sedlec, Plástovice, Pašice, než dorazím do rodné Zlivi.

Výhled na Mičovice a Klenovice od vrcholu Vrata.

Pod Velkým Hrádečkem.

...

Platanová alej u Kratochvíle.

Volešek.

∆ ∆ ∆

Seznam cyklotras z dílů l. - IV.

1. Z Ktiše do Arnoštova

2. Z Ktiše do Žernovic

3. Z Kájova k Malšínu

4. Kolem Lipna

5. Od Českých Žlebů na Knížecí Pláně

6. Z Borovan do Nových Hradů a Hojné Vody

7. Z Ktiše na Libín

8. Kolem Boubínu a Bobíku

9. Okolo Hněvkovické přehrady

10. Vodňanský okruh

11. Od Bezdreva k hosínskému letišti

12. Přes Poněšickou ohradu

13. Ze Zlivi na Lomeček

14. Přejezd Píseckých hor

15. Okolo Kletě

16. Do VVP Boletice - Velký Plešný

17. Do VVP Boletice - Od Chlumu k Blanici

18. Od Libína k Mařskému vrchu

19. Za Lipno na Svatý Tomáš a Kapličky

20. Od Českých Žlebů na Žďárské jezírko

21. Třeboňskou pánví k písečnému přesypu

22. Přes kopečky do Vyššího Brodu a Malšína

23. Od Malše k Novohradským a Slepičím horám

24. Pošumavím k Žichovickému jezírku

25. Z Ktiše do Vrbic a Lhenic

26. Na Knížecí stolec kolem šumavských tisícovek

27. Blanským lesem k Dehtáři

28. Od Polečnice k Rybníku

29. Kolem Staré obory na Hlubokou

30. Mikroregionem Vlachovo Březí

31. Z Horní Vltavice ke Kamenné hoře

32. Kolem VVP Boletice

33. Kolem Volyňky k Churáňovu

34. Stašskem k Javorníku

35. Od Lipna přes Říjiště k Moldaublicku

36. Kolem Olšiny k Vlčímu kamenu

37. Od Lipna do Nového Údolí

38. Třeboňskem

39. Mezi rybníky Veselska

40. Z Volar k Plešnému jezeru

41. Podzimní VVP Boletice

42. Blanským lesem k Dívčímu Kameni

43. Pohodově Lhenickem

44. Svobodné hory

45. Boletickým VVP kolem Knížecího stolce

46. Od Lipna k Světlíku

47. Selské baroko Svobodných Blat

48. Z Ktišské hory do Zlivské pánve