Půltucet (květen 2018) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2018) - příběh fotografie

Motto: "Život běží jako film, který nejde zpomalit či zastavit. Nezbývá, než ho prožít."

Každá fotka má svůj vlastní příběh. Některá povrchní, jiná silný. Mnoho fotografů na svých webech ty silné či něčím zajímavé příběhy zveřejňují. A čtenář tak dostane k fotce informace, které ji doplňují.

Někdy může jít jen o zachycení maličkostí, jindy o příběh srovnatelný s románem.

Dovolte mi, zkusit podobný projekt, kdy budu jednou měsíčně na Šlápoty dávat šest vybraných fotek s šesti minipříběhy. Nemusí to být ty nejlepší fotky, ty vybrat vlastně nikdy ani nejdou z důvodu, který je na biledni. Každý má jiný vkus, jiné priority.

V anketě pod články "Půltuctu" budete vždy mít možnost označit číslo fotky, co Vás nejvíc zaujala. Ať příběhem či kvalitou. Upozorňuji, že za dokonalostí se však honit nehodlám a mnoho momentek bude z mobilu. Síla fotky je totiž často jinde.

P. S. Skvěle okomenované Fotky týdne na www.digiarena.e15.cz pro mne jsou inspirací. Bohužel povídání, které do 18.4. 2018 pan Černý k vybraným fotkám přidával, zřejmě skončilo. Velmi rád jsem jeho úvahy četl.

...

1. Barvy Budvaru

Při čekání na večeři v restauraci na Rejvízu jsem si krátil čas variabilními abstraktními kreacemi, kde hlavní téma hrálo přede mnou postavené pivo značky Budvar a můj mobil.

Snažil jsem se zachytit hospodskou "náladu" a vznikla i tato zajímavá dělová koule, plná třaskavého zlatavého moku.

...

2. Chrobák

I další fotka je pořízena mobilem. Problém se zaostřením při focení makra řeším tak, že si trochu digitálně roztáhnu obraz. Přiblížením se pak dá lépe zaostřit z menší vzdálenosti.

Jen jedna z několika podobných fotek vyšla opravdu ostrá, abych s ní byl spokojený.

...

3. Boží muka

Do třetice foto z mobilu ukazuje znovu postavená boží muka, která loni někdo shodil z kamenného podstavce. Nyní sice stojí, ovšem jen na nerovné ploše mimo něho. Nachýlení vypadá dost nebezpečně.

S nádherně rozkvetlým mohutným jírovcem jsem klidné zátiší fotil z různých úhlů. Tento výsledek se mi zdá nejzajímavější.

...

4. Válka

Správný název by měl znít Osvobození Zlivi, neboť tak zněl plakát lákající na velkolepou akci, plnou rachotu samopalů, dělbuchů, výkřiků raněných, ztrácejících se v kouři dýmovnic.

Přišel jsme právě včas, abych udělal pár fotek, bohužel až z druhé, třetí řady. Fotku jsem pořídil mobilem s rukama nad hlavou, abych se vyhnul přihlížejícím. Kouřová clona vytvořila ten správný okamžik, na který jsem čekal.

...

5. Dlouhé Stráně

Z výpravy do Hrubého Jeseníku mohu vybrat fotku pouze z posledního dne, tedy z 1. máje, abych dodržel stanovené podmínky.

Přečerpávací nádrž Dlouhé Stráně je umístěna výš než nedaleký Mravenečník. Atraktivní snímek shora, který jsem viděl na titulní straně propagační knihy ČEZu tak uděláte pouze dronem či z letadla.

...

6. One Dollar

Jen málokdy dělám inscenované fotky. Loni mi dal kamarád z Kalifornie, který se ovšem již před více než 20 roky přiženil do mé rodné Zlivi, bankovku jednodolarovku. Pro štěstí ji stále nosím v peněžence, kde občas zůstává osamocena.

Napadlo mne využít ji pro námět "objevené" bankovky. Při jednom cvaknutí mi bankovku zničeho nic chtěl odnést vítr. Podařilo se mu sice obrátit Washingtona, ale přesto záběr letícího papírku vyšel.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Vybertu jednu z fotek

32 26% Barvy Budvaru

16 13% Chrobák

15 12% Boží muka

23 19% Válka

23 19% Dlouhé Stráně

13 11% One Dollar

Hlasovalo 122 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

azave

10. června 2018 19:10

azave říká

Se nam posr-pokazil po aktualizaci velky pc, a tak na prohlizeni mame telefony a tablety, ale jsem demokraticky rozhodl, ze davame body Stranim ...A to sest fotek muzes davat jen ty nebo treba i nekdo?
Rony

10. června 2018 23:38

Rony říká

Já to tak dělám už dlouho, že čučím prakticky jen do tabletu a mobilu. Jen úpravy fotek ze zrcadlovky řeším programem Zoneru v PC. Fotky musí být moje, protože nevím, jak jinak by Půltucet fungoval. Zatím ani netuším, jestli to někoho bude bavit a jak dlouho vydržím s tímhle předsevzetím. Díky za hlas azave...

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

nemám

11. června 2018 20:06

nemám říká

Hlasuji pro válku, krásná akce, skoro pravdivá, Majka

Blanka

12. června 2018 19:39

Blanka říká

Můj hlas má válka, přikláním se k Majce. Dobře však, že jen skvělá fotka.

Rony

14. června 2018 10:50

Rony říká

Díky za hlasy. Bude zajímavé sledovat, jak si která fotka vede...

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Rony

14. června 2018 10:58

Rony říká

Ještě k té fotce válka. Když to začalo, opravdu vše vypadalo velmi věrně. Překvapil mě ten obrovský rachot, výbuchy dělbuchů, kouřové clony. Bylo to až tolik reálné, že malé děti brečely strachy. Marně se je maminky snažily uklidnit.

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Jack

22. července 2018 09:21

Jack říká

Všechny mají skvělou vypovídající hodnotu, ale taky nejvíc mě táhnou Stráně

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.