Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet (listopad 2023) - příběh fotografie

vydáno 1. prosince 2023 – napsal Rony – 1 komentář

Motto: "Nikdy nejste příliš staří na to, abyste si dali nový cíl, nebo začali snít nový sen.“ (Clive Staples Lewis)

1. Turistické značky

Propojují zajímavá a krásná místa pavučinou stezek, aby nám umožnily snadné dosažení našich cílů. Sice již jsou dávno pryč doby, kdy byly k dostání pouze mapy 1 : 100 000, kdy 1 cm na mapě znamenal 1 km v terénu a zorientovat se vůbec nebylo snadné. O co snazší je dnes používat digitální mapu s aktuální polohou. Trochu tím ubylo napětí a dobrodružství, ale pokrok nezastavíš.

Žlutá a modrá značka na kameni nad obcí Hradiště je malou ukázkou toho, jak dobře je kdysi první turisté vymysleli. I ony jsou dědictvím předků, na které můžeme být právem hrdí. Wikipedie nám prozradí, že "území Česka a Slovenska má jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. První turistickou stezku na území tehdejšího Uherska vyznačil Sitnianský klub roku 1874 v okolí Hodruši ve Štiavnických vrších. První české trasy byly vyznačeny Pohorskou jednotou Radhošť kolem roku 1884 a Klubem českých turistů (KČT) roku 1889. V roce 1912 byla dokončena první dálková trasa přes Brdy na Šumavu. Až do roku 1938 následoval rychlý rozvoj. "

. . .

2. Nad Dehtářem

Moje sny v mládí často byly o létání. Stačilo jen se rozběhnout a stále delšími a vyššími skoky se dostat nad telefonní dráty, střechy domů, stromy, lesy, rybníky. Nemusel jsem přitom nikdy mávat rukama jako ptáci, prostě jsem jen let řídil svojí myslí. Bylo to pohodlné a praktické. Volnost, kterou jsem pociťoval, byla bezbřehá.

Dnes se mi létací sny zdají jen výjimečně. Je škoda, že si sny neumím naplánovat a řídit. Opustit zemskou tíži a přízemní realitu však dnes jde i jinak. Stačí zakoupit si dron a spolu s ním se vznést k oblakům. Setkat se tam s ptáky, kteří tuto výsadu mají zakotvenou v genech. Poté uvidíte známou krajinu z jejich pohledu. Malebný Dehtář z ptačí perspektivy.

. . .

3. Šumava kouzelná a umírající

Šumavskou krajinu můžete z dronu snímat bez povolení pouze mimo Národní park Šumava či VVP Boletice. Přitom kniha Šumava kouzelná umírající od Milana Váchala ukazuje, jak jinak vám dobře známou krajinu promění pohled shora. Podobné to je i s fotkou Ktiše, která vedle pastvin a starých cest ukazuje také vzdálené vrcholy Bobíku a Boubínu.

. . .

4. Barvy podzimu

Když se zamyslíte, které stromy na podzim hýří nejatraktivnějšími barvami, jistě si vzpomenete především na jeden z druhů javoru. Jeho listy jasně zazáří, když přechází ze zlaté do oranžové a červené. Velmi podobné zbarvení mívají listy ostružníku. Při procházce kolem Bezdrevského potoka jsem na tuto příjemnou kombinaci barev narazil.

. . .

5. Tři bílé břízy

Jistě si vybavíte hned několik písní, které inspirovaly břízy. V přírodě jsou jejich bílé kmeny nepřehlédnutelné, kdo by se rád neprocházel březovým hájem. Pojďme si některé z písní připomenout. Začít můžeme od staré písně Tři bílé břízy, kterou jistě znají nejen všichni příznivci dechovky. Píseň s názvem Břízy má ve svém repertoáru i Petr Rezek. I text písně Břízy od Jiřího Dědečka. "U lesa roste řada bříz, kmeny jak nahý dívčí těla, a tam já chodím na striptýz, aby to stará nevěděla..."

Najít můžete mnoho dalších písní např. od Anety Langerové přes Dagmar Andrtovou-Voňkovou až po Hm. Já kdysi napsal kratičkou báseň inspirovanou manželstvím pro všechny: "Bělostné bříza vdává se, bere si elegána, celý les kolem klaní se, manžel je černá vrána..."

. . .

6. Nebeská modř

Blankytně modré nebe se odráží na hladinách ztichlých rybníků, jako by chtělo nahradit jasné barvy odcházejícího podzimu. Od zelené převzala vládu modrá a, dáli Bůh, brzy i bílá. Rybník Zadní Topole zamrzne, až se ta pravá zima na dotek přiblíží.

∆ ∆ ∆

Mezi šesticí fotek s podzimním laděním vynikl obraz hory Blaník. Gratulovat mu bude tentokrát Jana Kratochvílová s Copánky. Na LP desce najdete její nejslavnější hit "V stínu kapradiny".