Rozhledna na Hradišťském vrchu
vydáno 18. listopadu 2023 – napsal Rony – 5 komentářů
Lidé hornatou krajinu mezi Kaplicí a Trhových Sviny pojmenovali "Slepičí hory". K tomu jistě přispěl nejvyšší vrchol, jenž nese název Kohout. Pak už bylo snadné přiřadit nedalekému vrcholu Vysoký kámen název Slepice a ostatním kopečkům Kuřata.
Hradišťský vrch nedaleko Kaplice je osamocený kopec od Slepičích hor, správně zvaných Soběnovská vrchovina, oddělený hlubokým údolím říčky Černé. Rozlehlá hora nese známky pravěkého osídlení, snad z mladší či pozdní doby bronzové. Archeologický výzkum v třicátých letech minulého století provedl L. Franz, který prozkoumal i dochované zbytky opevnění.
Hradištěm bývala vrcholová část Hradišťského vrchu (780 m n. m.), jež zahrnuje jak devadesát metrů dlouhé trojúhelníkovité předhradí, tak na jihu navazující výše umístěnou akropoli. Částečně se dochoval kamenný val obvodového opevnění akropole. V dochovaných úsecích byl pravděpodobně osm až deset metrů široký, opatřený hradbou dřevěného bednění vyplněného kameny.
Moje kroky vedou na vrchol k rozhledně vystavěné v roce 2018. Třicet metrů vysoká dřevěná konstrukce je dílem brněnského architekta Pavla Jury, autora rozhledny Akátová věž nad Židlochovicemi. Obvodový plášť tvoří pentagram z modřínového dřeva. Stavba vychází z keltské symboliky a místní historie, s odkazem na pětilistou růži rodu Rožmberků. Symbolicky jdu z Hradiště, malé vísky ve svahu Hradišťského vrchu. Nedaleko malé dřevěné zvoničky zde stojí sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1764, které se nachází na seznamu kulturních památek ČR. Baldachýn kryjící sochu byl přistavěný při restaurování v roce 2005.
Souběh modrého a žlutého značení mne lesem zavede k rozcestí Závora. Vpravo vidím nižší vrchol Hradišťského vrchu, z něhož jistě bude dobrý rozhled. Lesy kolem se právě kácí a není to jen z důvodu náletu kůrovce. Žlutá za kopcem zmizí do údolí Černé k přehradní nádrži Hradiště. Zdánlivě neškodná říčka zde při záplavách v roce 2002 protrhla hráz Zlaté Ktiše, sebrala všechny mosty po cestě dolů a následně poničila i přehradu Hradiště. V nedalekých Novohradských horách prší často a silně. Hráz hraničních hor srážky přitahuje.
Stoupám k rozhledně, pod nohama mi začíná šustit bukové listí. Pokročilý podzim postupně zhasíná barevné pochodně listnatých stromů, jež se co nevidět zbaví i posledních listů. Zlátnoucí krajina se již brzy promění v šedivou. U rozhledny nejsem přes mizerné počasí sám. Dvojice horolezců má nahoře zavěšené lano a zřejmě zde trénují výstup vzhůru. Ten zabere několik minut i mně, přece jen se potřebuji vydýchat, abych vůbec na rozhledové plošině udržel v ruce mobil. Chladný čerstvý vítr mě přesto dost rozklepe. Opatrně fotím panorama a rozhlížím se po okolí. Viditelné vrcholy, i ty co dnes zůstaly zakryté silnou oblačností, mohu identifikovat snadno díky prstenci fotek, propojených do souvislého pásu panorama. Blízko jsou vrcholy Slepičích i Novohradských hor. Vlastně jde o jeden celek, vrcholky tvoří souvislé pásmo zalesněných hřebenů a hranice mezi nimi není důležitá. Kouhout, Velký kámen, Kraví hora s další rozhlednou, Vysoká, Myslivna, Kamenec i další vrcholy se za česko-rakouskými hranicemi sešikovaly do impozantního bloku, jež se zdá nepřekonatelný. Temné lesy uzavírají obzor stejně jako přes mnoha tisíci roky, kde se zde usadili první Keltové. O kousek dál se objevují šumavské vrcholy a hřeben Kletě v Blanském lese. Z obcí je nejlépe vidět blízký Soběnov, který dal vrchovině název.
Sousoší Nejsvětější Trojice by mělo pocházet z roku 1764.
...
Hradiště.
...
...
...
...
...
...
Rozhledna na Hradišťského vrchu...
...
...
...
Vzdálený Sternstein je první významnou horou Šumavy.
...
...
...
...
Sestoupím z rozhledny a jdu směrem k Blansku, abych pozměnil trasu dnešního výstupu. Cestu zdobí skalní sruby i jednotlivé balvany. Zdejší přírodní park je oázou klidu. Ostrovem ticha v němž jsem na hodinu ztroskotal. Pomalu jdu lesní pěšinou vnímajíc paletu barev pod nohama. Překračuji krvácející listy plazivé ostružiny uvízlé mezi oranžádou spadlého listí. Vedle stojící mohutný buk jich shodil na tisíce. Jasně zelený mech kryje jeho kořeny vrostlé do hlubin země. Turistické značky, modrá a žlutá, se staly jeho součástí. Kolik očí se na jeho stříbřitý kmen během roku zadívá? Jistě to budou stovky, snad tisíce. Krásy české přírody objevuje stále více lidí a to je jen dobře. Začíná pršet, sklouznu na spodní cestu a vracím se k autu právě včas.
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
18. listopadu 2023 11:53
Rony říká
Také jsme tam v 80 letech minulého století vandrovali, byť Šumava byla hlavní štací.Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
26. listopadu 2023 19:43
blanka říká
Je to moc hezký koutek naší zemičky. No a jelikož se nám Šumava už zase začíná kolem hranic uzavírat, naše kroky budou víc směřovat třeba sem. Na Hradišti jsem byla před týdnem a byly krásně vidět až Alpy.
27. listopadu 2023 09:53
Rony říká
Ano, zdá se, že vždy dojdeme z chvilkového stavu relativní svobody do stavu zavánějícího tuhou totalitou. A bohužel se to netýká jen Šumavy.Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Hvozd a Medvědí stezka
- Dolomity - San Pellegrino lll.
- Dolomity 2024 ll. Monte Civetta a Passo Padon
- K Berounce a Střele
- Vltava z pozice háčka kanoe
- Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny
- Zbudovská Blata - selské baroko
- Praha už volá, Praha už volá...
- Na houbách u Rovenců
- Island, část VII.: Thingvellir, gejzír a loučení
Jaký typ výletů preferujete?
1228 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
828 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
585 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2641 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Půltucet (květen 2018) - příběh fotografie
- Kolem Krašova
- USA - den jedenáctý a dvanáctý
- Toulava - krajina kamenů
- Berounka v Beroune
- Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo
- Půltucet (červen 2019) - příběh fotografie
- Na atraktivní vrcholy Železnorudska II.
- Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo
- Mezi daňky v Blatné
18. listopadu 2023 11:05
azave říká
Diky za pripomenuti kousku Jihoceska, kam jsme pred hooodne davnem jezdivali na patecne, sobotne a nedelni vandry, Tehdy se jeste nerikalo weekend, Vandr jsme zacinali na nektere zastavce vlaku prijizdejiciho od Budejc a pokracovali pres Kaplici vzdy nekam, jednou do Trh.Svinu, podruhe do Novych Hradu. Jizneji, na Malonty a Poh.Ves to moc neslo, tam byly ploty a ,,bedliví strazci,, hranic a jejich pomocnici ...