Kategorie Kostely a jiné církevní stavby 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Třetí den zdoláme Ještěd z Hamrů na Jezeře. Já s Jirkou na elektrokole, Roman s Marií půjdou na vrchol hezky po svých. Odpoledne budeme střídat jízdu terénem s výstupy na pískovcové skály a vrcholy kopců.
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les l.

Chodsko a Český les l.

Takže vzhůru do Českého lesa. Až k hranicím. Již se nemusíme ničeho bát, vždyť již i malé dítě ví, že dnes náš nepřítel nečíhá za hranicí západní, ale východní. Studenou válku si nevymysleli ti, kteří na ni kdysi museli odsloužit dva roky vojny.
Pokračovat ve čtení...

Stožecká kaple a NS Soumarské rašeliniště

Stožecká kaple a NS Soumarské rašeliniště

Vlastně jsem měl být někde úplně jinde, ale když člověk dělá chyby, musí se naučit improvizovat. Takže moje zjištění na parkovišti u šumavské Dobré, že nemám dobitou baterii elektrokola, znamenalo možnost hledat náhradní program.
Pokračovat ve čtení...

Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Druhý den budeme trochu rozlítaní. Vyzobneme si několik perel Kutnohorska, krátce navštívíme lázeňské město Poděbrady a odpoledne věnujeme procházce po rozkvetlém parku Průhonice.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory pěšky i na kole l.

Krušné hory pěšky i na kole l.

Po Hrubém Jeseníku i do Krušných hor se vypravuji s elektrokolem. Zatímco Václav bude za pomoci šerpy Romana znovu procházet lesy k vrcholům jako Hopkirk zdí, já si projedu krajinu plnou pozůstatků po středověkém dolování vzácných nerostů.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Slavonice lll. Telč, Českomoravská vrchovina

Slavonice lll. Telč, Českomoravská vrchovina

Prohlédneme si Telč, kde se dopoledne projdeme zámkem, poté po podzimním prázdném renesančním náměstí, abychom odpoledne zdolali nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořici.
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim ll.

Putování za Santinim ll.

Pohár druhého dne naplníme zážitky až po okraj. Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou vystřívá výstup na, dle mnohých, nejhezčí rozhlednu u nás. Pak projedeme tajemným Slavkovským lesem k zámku Kynžvart, abychom nedělní vandrování zakončili stylově u mariánskolázeňské Zpívající fontány Metallicou.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Švihovskou vrchovinou

Cyklotoulky Švihovskou vrchovinou

Rozsáhlý celek Švihovské vrchoviny je rozdělený do mnoha menších pohoří a zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti Rokycanska, Klatovska a Domažlicka. Nejvyšším vrcholem je Koráb u Kdyně. Moje cyklotrasa zmapuje značnou část tohoto pohoří.
Pokračovat ve čtení...

Za blanickými rytíři

Za blanickými rytíři

Podzim konečně máchl kouzelnou hůlkou a horská krajina se proměnila v pestrobarevnou mozaiku, která láká i pecivály. Využívám toho, že se pracovně dostanu do Tábora, odkud to není daleko k Blaníku.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.