Kategorie Kostely a jiné církevní stavby 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo

Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo

Druhý den jedeme do Čížova, odkud přejdeme hranice k hradu Hardegu. Tentokrát doplním naše pěší turisty, aby vznikl čtyřlístek. Večer si ještě projedu Znojmo a jeho zajímavou část Hradiště.
Pokračovat ve čtení...

Český les - Tachovsko ll.

Český les - Tachovsko ll.

Třetí den se vydáváme Českým lesem k jihu, abychom si projeli jeho podhůří k Tachovu a k přehradě Lučina. Narazíme na vodní díla bobrů, kteří zde na potocích tvoří hráze. Velmi zajímavou trasu si necháme na poslední den, kdy se vydáme k Mži a jejím přítokům. Stráně a hluboké kaňony Mže a Kosového potoka se nám odmění skvělými zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Třetí den se vydáme k Trojmezí, o kterém celou dobu tvrdím, že jde o nejzápadnější místo naší vlasti. To se posléze ukáže jako fatální omyl. Ani další zajímavosti dne, jako je rozhledna Háj u Aše, hrad Seeberg či soptící Soos, tuto chybu nesmažou. Prostě se na Ašsko budu muset ještě jednou vrátit.
Pokračovat ve čtení...

Vizovice, mezi kopci ll.

Vizovice, mezi kopci ll.

V dalších dnech mísíme turistiku s kulturou a dále si užíváme téměř letního počasí. Z Vizovických vrchů nahlédneme i do Hostýnských, někteří jedinci přidají návštěvu ZOO Lešná. V sobotu se dopoledne osvěžíme slivovicí Rudolfa Jelínka a poslední den pak minerálními vodami z luhačovických pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole l. a Králický Sněžník

Orlické hory pěšky i na kole l. a Králický Sněžník

Bohémskou trilogii završíme po Hrubém Jeseníku a Krušných horách v horách Orlických, na které si necháme hned osm dnů z letošního léta. Díky koronaviru a všelijakým opatřením se nám do ciziny nechtělo, vždyť i v naší překrásné a pestré vlasti je stále co objevovat. Ponořme se tedy do hlubokých lesů Orlických hřbetů, které se táhnou desítky kilometrů a poskytují nevšední zážitky. Nedaleký Králický Sněžník pak bude pověstnou třešničkou na dortu.
Pokračovat ve čtení...

Seveřani jsou nám možná blízcí II

Seveřani jsou nám možná blízcí II

Nevěřil jsem, že se budu na výlet na sever Evropy nakonec tak těšit a užívat si ho naplno. Nepřijížděl jsem tam s předsudky, spíš jsem něco očekával a ne všechno se opravdu vyplnilo. A to mám na cestování rád, neustále mě překvapuje a nabíjí.
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby l.

Chřiby - sépiové malby l.

Příchod jara pozdržely velké březnové mrazy a tak se místo svěží zeleně musíme v chřibských, převážně bukových lesích, spokojit se sépiovými barvami, které stále převažují. Květy sněženek na několika vrcholech jsou jen prvními vlaštovkami a ty, jak praví pranostika, jaro nedělají. Naše křižování lesními cestami karpatských Chřibů se přesto stane úspěšné a příjemné.
Pokračovat ve čtení...

Adamello - Presanella a Ortler l. - dolomitský Corpatsch a Passo del Tonale

Adamello - Presanella a Ortler l. - dolomitský Corpatsch a Passo del Tonale

Znovu vyrážíme se Strakonickou cestovkou Ciao do hor Itálie. Tentokrát míříme do pohoří, která již nejsou řazena do Dolomitů, přestože mají podobný charakter. První den prozkoumáme ještě okolí dolomitského Corpatsche a využijeme trasu přes zelené pahorky Panorama weg. Náš týdenní pobyt je však situován do sedla Tonale mezi horské masívy Ortleru a Adamello-Presanella, které jsou jedinými zaledněnými pohořími italských Alp.
Pokračovat ve čtení...

Na čtyři věže Klatovska

Na čtyři věže Klatovska

Na další výlet na Klatovsko, jež se stalo mým druhým domovem, vyrážíme v lehce pozměněné sestavě. Čekají nás hned čtyři výstupy na věže. Začínáme u sídla Popelky, vodního hradu Švihov, poté navštívíme Chudenice, Americkou zahradu, Bolfánek a u Kdyně trosky hrad Rýzmberk. Naši pouť završíme výstupem na rozhlednu sv. Markéty u Dlažova.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Vysočinou ll.

Cyklotoulky Vysočinou ll.

Třetí den od rána poprchává a tak nám přijde vhod plánovaná prohlídka areálu poutního kostela na Zelené hoře, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. Následuje odpolední projížďka kolem Sázavy, k sochám žďárského rodáka sochaře Olšiaka. Poslední den věnujeme Svratecké hornatině a okolí Vírské přehrady. Poslední naší zastávkou bude hrad Pernštejn.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.