Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

NS Za Neznašovským kohoutem

NS Za Neznašovským kohoutem

Silvestr se přiblížil na dosah, když jsme vyjeli k Týnu nad Vltavou na poslední společný výlet roku 2025. Vybral jsem krátkou trasu NS Za Neznašovským kohoutem, která mapuje mimo jiné úsek Vltavy od Kořenské přehradní nádrže po soutok Vltavy s Lužnicí.
Pokračovat ve čtení...

Litomyšl ll. Toulcovy maštale, Humpolec

Litomyšl ll. Toulcovy maštale, Humpolec

Nedělní státní svátek 17. listopadu nejprve slavíme v lůně přírody, když se vydáme do lesů k pískovcovým skalám nedaleko Boru u Skutče. Stihneme i něco málo navíc a také druhý den bude zajímavý.
Pokračovat ve čtení...

Rozhledna na Hradišťském vrchu

Rozhledna na Hradišťském vrchu

Lidé hornatou krajinu mezi Kaplicí a Trhových Sviny pojmenovali "Slepičí hory". K tomu jistě přispěl nejvyšší vrchol, jenž nese název Kohout. Pak už bylo snadné přiřadit nedalekému vrcholu Vysoký kámen název Slepice a ostatním kopečkům Kuřata.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Motto: "Celý váš život, budete čelit nějaké volbě. Můžete si vybrat lásku nebo nenávist… Já si volím lásku.“ (Johnny Cash)
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Africký roh

S báglem - Africký roh

"... Přejíždíme most přes Okavango a za ním k bráně střeženého prostoru Caprivi stripu. Oblast národního parku Bwabwata je sice už dnes bezpečná, avšak nadále zůstává pod bedlivým dozorem armády v důsledku pohraničních střetů vládních vojsk s angolskými rebely, kteří nezřídka přepadávali auta. Bylo tudy nutné jezdit s vojenským doprovodem. Dnes je situace klidná, avšak úplně nejklidnější jsme až na konci zóny – v Kongole."
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory lll. - Komáří vížka

Krušné hory lll. - Komáří vížka

Třetí den se vyjasňuje. Vracíme se na Komáří hůrku, odkud se naši turisté projdou po stopách horníků, aby se odpoledne pokonili u Chlumu obětem bitvy mezi Napoleonem a spojenými armádami Pruska, Rakouska a Ruska. Naše cyklistická trasa povede do saského Erzgebierge, jak za hranicemi nazývají Krušné hory.
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim lll.

Putování za Santinim lll.

Poslední den se věnujeme městu Loket a místnímu hradu, což nám zabere spoustu času. Putování za Santinim pak uzavřeme společným výstupem na Andělskou horu, ležící nedaleko Karlových Varů. Ale ještě předtím jdeme s Petrou na prohlídku kláštera Teplá.
Pokračovat ve čtení...

Šumperk IV. - Šumperk, Velké Losiny a rozhledna Háječek

Šumperk IV. - Šumperk, Velké Losiny a rozhledna Háječek

Je sobota a konečně se dostaneme i na kulturu. Projdeme si Šumperk, kde vystoupáme na radniční věž, ve Velkých Losinách projedeme zámek a ruční papírnu. Neopomeneme ale ani sportovní stránku.
Pokračovat ve čtení...

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanský les má své kouzlo, když pestrost krajiny naladí smíšené lesy a bučiny do zklidňující sytě zelené barvy. Vybrali jsme tentokrát hřeben s několika vrcholy, kterým dominuje Kluk (741 m n. m.).
Pokračovat ve čtení...

Kolem Kleti

Kolem Kleti

Jaro je pro cyklistiku ideální. Slunce již hezky hřeje a příroda se probouzí ze zimního spánku. Záplavu bílých květů stromů a keřů brzy vystřídá jas zelených barev. Je příjemné projíždět se bučinami, které se brzy změní k nepoznání. Na romantiku Blanského lesa jen tak snadno nezapomenete.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.