Valašské hory ll.

Valašské hory ll.

Nedělní ráno jedeme autem do Sul'ovských skal, kde bude stačit pěšákům dopoledne na výlet do skal a nám na 45 km dlouhou projížďku Strážovskými vrchy. Odpoledne máme čas vrátit se do hor u Velkých Karlovic. Pondělí je dnem návratu domů, ale před ním stihneme projít i projet jižní částí Vsetínských vrchů.

Strážovské vrchy

. . .

Tam kde modré nebe s obláčky

Ztrátí se ti mezi bílými skalami

Projedeš Manínskou tiesňavou

Abys skončil ve vlnách Váhu

. . .

Přes Súl'ovské skály

mapa hrad Sul'ov

Neděli věnujeme horám našich slovenských sousedů. Vybrali jsme si nedaleké Súl'ovské skály, které jsou součástí Strážovských vrchů. A zatímco si Roman s Marií zopakují průchod mezi ostrými štíty vápencových Súl'ovských skal, já si s Jirkou projedu jejich širší okolí. Jako před 8 lety parkujeme pod Vápenicí s nástupem na zelenou turistickou značku, z které vede NS Súl'ovské skály ke Gotické bráně a na hrad Súl'ov. Po červené dojdou do sedla Pod Roháčem. Nemusí to nijak hnát, protože naše cyklotrasa bude časově docela náročná.

Bikem po Strážovských vrších k Váhu

mapa Stopař

Odjíždíme přes Sul'ov a já si mylně pamatuju, že se mám držet cyklotrasy uhybající vlevo. Ta nás však nevede do Hradné, ale hezky lesní stezkou vzhůru k sedlu Patúch. Před téměř 25 roky jsme tudy pěsky vystoupali na hřeben Kečky (823 m n. m.), abychom zjistili, že celou podkovu hřebene Súl'ovských skal za jeden den nestíháme.

Brzy jsme pod sedlem, ale přejet na druhou stranu hřebene k Rájeckým Teplicím se neodvážíme a po sjezdu do Hradné si již trasu kontroluju častěji. Za sedlem Studená projíždíme Povráskovou loukou a máme úžasné výhledy do okolních hor. U Horního Lázu nás čeká údolí Bodianky. V Bodině odbočku do kopců napoprvé mineme, což jde snadno napravit. Strmé stoupání se brzy zmírní, jedeme hřebenem kolem Skalky, odkud klesneme do Vrchteplé. Užíváme si trasu, která neustále mění svůj charakter. Krajina kolem nás se neustále proměňuje a stále máme na co se dívat. Okolní kopce vzbuzují respekt.

Ve Vrchteplé nás čeká Manínský potok. To znamená, že budeme postupně sjíždět tiesňavami k Váhu. Do kaňonu vjedeme hned za obcí. PR Kostolecká tiesňava je o kousek níž. Nad námi zeje obří skalní výklenek Kostoleckého dómu pod zalesněným vrcholem Kavčia (601 m n. m.). Projedeme Záskalie a jsme v Manínské tiesňave, která od sebe oddělila Velký a Malý Manín. Před několika roky se Velký Manín (891 m n. m) stal našim prvním cílem při cestě do slovenských Roháčů. Na onen slavný výlet na Skriniarky, útěk před bouřkou do těžce průchodné doliny a večerní odlet z ní vrtulníkem horské záchranné služby se nezapomíná.

Súlovské skály od stezky k Žibridu.

...

...

Žibrid (867 m n. m.).

Súlovské skály.

Nad Hradnou...

Jedeme loukami k Bodiné...

...

...

Strážovské vrchy...

Stupovec nad Vrchteplou.

Vrchteplá.

U Kostolecké tiesňavy..

Kostolecký dôm.

...

...

Kostolec

Velký Manín (891 m n. m.).

Manínská tiesňava.

...

...

Černokňažník.

...

Za úzkou soutěskou se vydáme k Považské Bystrici. Pár kilometrů musíme po hlavní, ale dá se to vydržet. Do města vede za řekou dálnice, která si většinu dopravy stáhla. My se k ní za mostem přes přes Váh také dostaneme. Vážská cyklomagistrála vede dokonce i přímo pod dálnicí. Hluk aut dolů nijak nedoléhá, ale přece jen jsme rádi, když mohutnou stavbu opustíme. Vlevo nad námi je násep Hričovského kanálu, my však vodní dílo spatříme až u Plevníku-Drienové. Rychlou rovinatou cyklostezku, po které se v neděli prohání spousty sportovců a nadšenců nejen cyklistiky, opouštíme před Bytčou. Míříme do Predmieru a Jablonové. Skalní štíty Sul'ova nás vítají u konce pozoruhodné trasy. A přestože Roman s Marií již netrpělivě v súl'ovské hospodě čekají na náš návrat, davám si v bufetu u parkoviště kofolu a hranolky. Dost mi vyhládlo. Den však ještě nekončí.

Váh z Orlovského. mostu v Povážské Bystrici.

Znovu se blížíme k Velkému Manínu, tentokrát jsme ale na druhé straně Váhu, pod Hričovským kanálem

Sigótky.

Považský hrad.

Cyklomagistrála vede pod dálnicí.

U Hričovského kanálu...

...

Váh přejíždíme u Predmieru.

Farský kostel sv. Gála-opata v Predmieru.

Vracíme se k parkovišti pod Súlovskými skalami...

...

Trek na Kohútku a Malý Javorník

mapa Kohútka

Jedeme přes sedlo Makov zpět k Velkým Karlovicím. Naši trekaři chtějí vystoupat na Kohútku a tak je vezu do Vranče na žlutou turistickou značku, která stoupá k vrcholu Kohútky terénem mimi asfaltovou cestu. Znovu tedy dojdou na Malý Javorník, tentokrát z opačné strany než včera. Sestoupí podobnou trasou, kterou šli vzhůru, ale s tím, že půjdou do Karlovic po křížové cestě.

Hřebenem Vsetínských vrchů pod Vysokou a Čarťák

mapa Stopař

Rozcestník cyklotras máme hned před penzionem.

Jirka dobije v penzionu baterií, já vložím náhradní a někdy kolem 16 h vyrážíme na druhou dnešní akci i my. Stoupáme z Karlovic na Miloňov a Benešky. Znovu jsme vyjeli na hřeben Vsetínských vrchů, tentokrát bezpečnou a lepší cestou. Okamžitě se nám otevřou výhledy do doliny pod námi a na hřeben Javorníků. Hřebenovkou zamíříme pod Vysokou (1 024 m n. m.), jedinou tisícovku Vsetínských vrchů.

Tu cyklotrasa traverzuje svahy až k Třeštíku. Dívám se na sjezdovku pod hotelem Sůkenická, kde jsem byl kdysi necelý týden ubytovaný. Ale to je snad víc než 30 let. Cyklostezka nahoru k hotelu sice míří, ale my dáme přednost snazšímu průjezdu přes Bumbálku. Provoz na hlavní cestě je dnes velmi slabý. Dostáváme se znovu na slovenskou stranu, což dnes již nikdo neřeší. Ostatně hned v Makovském sedle se u sochy Partyzána vracíme zpět na moravskou stranu.

Jelen v oboře u Velkých Karlovic.

Benešky. Jsme na hřebenu Vsetínských vrchů.

...

...

Třeštík.

Bumbálka, jedeme Slovenskem

Partizán v Makovském průsmyku.

Pro poslední část trasy volíme průjezd svahy pod Dupačkou (928 m n. m) a podobně vysokou Oselnou. Oba vrcholy jsou hezkých pár desítek metrů nad námi. Lesní cesta příjemně traverzuje bystřiny a stále drží výšku, než se zlomí a začne klesat k Záblatkovému potoku. Pěkná dolinka nás poté vyplivne u Uzgrúně. Projedeme Babykou, Leskovou a jsme u Gazdova dvoru. Opět se necháme zlákat, tentokrát si dávám štrůdl s výbornou domácí šlehačkou a ještě lepší vanilkovou omáčkou. Milé servírce pak sdělím, že jde o vražedně dobrou kombinaci. Přizná se, že na ni ujíždí též. Bohužel se přitom dozvíme, že ve 20 h zavírají, takže žádné velké večerní rozloučení nás zde nečeká. Budeme muset dopít v apartmánu zbytek jägermeistera a povečeřet z vlastních zásob. Ale všichni jsme večer tak utahaní, že nám to moc nevadí. Všichni brzy usnou a tak se sám dívám na finále hokeje mezi Švédskem a USA.

Pod Osečnou.

...

Sjíždíme na Uzgrúnň.

Gajdův dvůr je znovu naší poslední zastávkou.

Vsetínský okruh

. . .

Z pramene bystřina

Z horského lesa

Z bystřiny potok

Co do údolí klesá

Z potoku řeka

_

A pokud bys daleko za Valmez dohlédl

Z řeky pak moře

. . .

Trek přes hřeben Vsetínských vrchů

mapa Tanečnice

Je pondělí ráno a my balíme. Rádi bychom přijali nabídku, že můžeme v penzionu klidně zůstat, ale to nejde. Máme své povinnosti. Vyvezu naši pomalejší dvojici nahoru na Soláň, aby ji nepotkalo to co nás v pátek. Půjdou přes Tanečnici a Cáb červenou hřebenovkou k Dušné, kam pro ně odpoledne dojedu. Čeká je kolem 20 km hezké trasy lesem, jejíž podstatnou část jsme si v pátek projeli. Znovu hrozí odpolední přeháňky.

Od Vsetína k Bystřičce a soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy

mapa Stopař

My ze sedla jedeme nejprve do Nového Hrozenkova vrátit nabíječku. V přeplněném krámu si koupím nosič na kolo s brašnou za 2 500 Kč. Teď se konečně můžu vydat i na daleké cesty.

Vsetín leží mezi kopci a tak není divu, že do nich od začátku trasy stoupáme. Nejprve si ale prohlédneme zvenčí Vsetínský zámek. Vybral jsem cyklostezku, jejíž první část mi v sobotu ráno ukázala ČT4 sport v Cyklotoulkách. S redaktory bikery jel starosta Vsetína Čunek. Jsme rádi za naše elektrokola, protože nám uleví v terénu, jenž není pro fajnovky. Trasa s mnoha krásnými výhledy stoupá Vsetínskými vrchy k vrcholu Dušné (732 m n. m.), kam za pár hodin dorazí z treku Marie s Romanem.

Vsetínský evangelický kostel (augsburský) byl postaven po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. v empírovém slohu. V 19. st. proběhla novorománská přestavba. (Mapy.com)

Původně gotická tvrz byla začátkem 17. stol. přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek se stranami orientovanými podle světových stran a 59 m vysokou strážní věží. Ta měla střežit prastarou cestu k beskydským horským průsmykům. Současnou klasicistní podobu zámek získal v letech 1833-34, zároveň byl v této době založen přilehlý anglický park s řadou vzácných druhů. (Mapy COM)

PP Vršky-díly.

...

...

Nad Horní Jasenkou.

Plastika s mysliveckým motivem na Putýrce.

Nad Dušnou.

Čeká nás dlouhý sjezd k přehradě Bystřička. Proto přednost před terénní cyklotrasou lesem dostává pohodlná cesta dolů. Objíždíme vodní nádrž, které starosta Čunek věští znovu lepší časy. Uzavřený hotel nedaleko hráze a dnešní situace v pohostinství tomu nijak nenahrává. Na druhý pokus přejíždíme kamennou hráz vysokou 36,5 m a dlouhou 170 m, z let 1902 - 1907, a znovu stoupáme do vrchů. Za Velkou Lhotou nás čeká předěl. Vrcholek U Javoru (580 m n. m.) bude posledním z mnoha kopců Valašských hor. Klesání skončí až u břehů Rožnovské Bečvy.

...

Přehrada Bystřička...

...

Vodní nádrž Bystřička je údolní nádrž na potoku Bystřička poblíž obce Bystřička na Valašsku, v zalesněném kopcovitém terénu asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha. Hráz se nachází na území obce Bystřička, vodní nádrž zasahuje i do území Velké Lhoty a malým územím u počátku vzdutí též do území obce Malá Bystřice. (Mapy.com)

...

Dřevěný kostel je nejvýznamnější a nejnavštěvovanější památka Velké Lhoty, malebné valašské obce rozložené na pahorcích mezi přehradou Bystřička a městem Valašské Meziříčí. V 19. století byl farářem Jan Karafiát, autor populárních Broučků, s jehož osobou je kostel i Velká Lhota neoddělitelně spjata. Kostel dodnes slouží svému původnímu účelu a je živou součástí obce. (Mapy.com)

...

U Javoru (580 m n. m.).

...

...

Za Stříteží vede k Valašskému Meziříčí pěkná cyklostezka. Vody Bečvy poskakují mezi kameny řeky a my se rychle přibližujeme Valmezu. Přes město jedeme stále kolem řeky, takže z něho moc nevidíme. I nedaleký zámek Žerotínů nám zůstává utajený. Brzy jsme u soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy, odkud se proti proudu řeky vracíme k Vsetínu. Polykáme pohodlné kilometry, než nás u Pržna zastaví rozkopaný břeh řeky, kudy měla vést cyklostezka. Ustoupila budování nového plynového potrubí, asi z Ruska.

Musíme přes most k Jablůnce, abychom se o kousek dál přes Ratibořický vrátili zpět na cyklostezku č. 50 "Bečva". Kolem té jsme jezdili i u Velkých Karlovic. Do Vsetína dorazíme bez potíží. Zbylý dílek na cyklokomputeru znovu ukazuje na dobrý odhad při plánování 58 km dlouhé trasy. Do svého cíle právě dorazili i pěšáci a tak se nezdržujeme návštěvou cukrárny, byť ji máme hned před zaparkovaným autem, a jedeme vzhůru k Dušné.

Ještě máme před sebou mnoho hodinovou cestu domů autem. Je zataženo a začíná pršet. Jak jsme s sebou ve čtvrtek déšť přivezli, tak si ho v pondělí i odvážíme. Postupně projedeme snad čtrnáct přeháněk.

Evangelický kostel ve Stříteži nad Bečvou byl budován v letech 1868 - 1876 pro evangelický sbor helvetského vyznání podle plánů stavitele Michala Urbánka z Púchova. Pseudoslohová trojlodní stavba obdélníkového půdorysu s polygonální apsidou, s čtyřbokou hranolovou věží ve vstupním průčelí. Interiér kostela byl restaurován v r. 1976. (Mapy.com)

Most přes Rožnovskou Bečvu.

Rožnovská Bečva.

Velké Meziříčí projíždíme kolem Rožnovské Bečvy

U soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy.

Vsetínská Bečva...

...

Socha sv. Jana Nepomuckého u Pržnu

Před Vsetínem

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.