Archiv roku 2013 6. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Nedávno jsme jeli za kamarády na Hanou. Jako dopravni prostředek jsme zvolili vlak.
Pokračovat ve čtení...

Na Černou horu, rašeliniště a zpět

Na Černou horu, rašeliniště a zpět

Na celé vyprávění by se nejlépe hodil výrok babiček „Hloupé mládí“. V naší cestě do hor platilo dvojnásob. Původní plán byl vyběhnout z Janských Lázních po turistických značkách na Černou horu ve výšce 1299 m.n.m,, vykouknout z rozhledny na krásu okolí, prohlédnout si nádherná rašeliniště a poklidně sejít zpět do Janských Lázní. Realita byla jiná.
Pokračovat ve čtení...

Tetřevím domovem na dosah k Roklanu

Tetřevím domovem na dosah k Roklanu

Po asi deseti letech se vracím do problematických míst Šumavského NP, kde jsou cesty přehrazeny l. zónami, které zbytečně zabraňují vstupu do turisticky atraktivních míst. Tyto cesty, které staletí sloužily lidem, i ty novější, vystavěné vojenskými lesy, dnes zejí prázdnotou, a potkat na nich lze jen největší odvážlivce. Náš trek zabloudil do míst pod Studenou a Medvědí horu, k Novohuťským močálům, Roklanskému potoku a Rokytce.
Pokračovat ve čtení...

NS Semenec k soutoku Vltavy s Lužnicí

NS Semenec k soutoku Vltavy s Lužnicí

Okolí Týna nad Vltavou má turistům co nabídnout. Hluboké lesy a kopcovitý terén okolo řek Vltavy i Lužnice může nalákal i vás. Nová naučná stezka Semenec míří ze stejnojmenné rozhledny k stanici Pomoc přírodě, kde můžete navštívit přírodovědné muzeum i naučné arboretum a botanickou zahradu, paleontologickou a geologickou expozici.
Nedaleko je i snadno přístupný soutok Vltavy s Lužnicí
Pokračovat ve čtení...

Nahlédnutí do Vily Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí

Nahlédnutí do Vily Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí

Ačkoliv jsem v Táboře a v jeho přiléhajícím městě Sezimově Ústí již několikrát byl, nikdy jsem neměl to štěstí, aby byla vila Benešových otevřená. Není veřejnosti totiž přístupná, jen v mimořádných dnech otevřených dveří. Jedna taková příležitost se tak naskytla koncem října, hned před svátkem k 28. říjnu.
Pokračovat ve čtení...

Tchaj-wan, malá Čína (1. část)

Tchaj-wan, malá Čína (1. část)

Původně jsem chtěl na podzim jako obvykle začít s psaním článků o letošních cestách, ale rozhodl jsem se, že ještě předtím vytáhnu jednu archivnější, zato však poměrně exotickou destinaci, kam jsem se před pár lety dostal díky zeměpisné soutěži. Ve dvou postupně vydaných článcích se vám pokusím přiblížit prostředí tohoto krásného ostrova tak, jak jsem jej stihl poznat v průběhu necelého týdne na přelomu července a srpna.
Pokračovat ve čtení...

Poledník - mrazivé trápení

Poledník - mrazivé trápení

Nepříjemné zvuky skřípejícího, přemrzlého sněhu nevěstí nic dobrého. Arktický vzduch dává vzpomenout na loňské marné dobývání rozhledny na šumavském Poledníku, kdy nás vichřice se sněhovou vánicí odehnala z její těsné blízkosti.
Tentokrát se však z blankytného nebe nic na naše hlavy nesype a absolutní bezvětří jen podtrhuje pohádkově krásný den, ve kterém se zdá cesta z Modravy kolem Roklanského potoka idylkou. Jen nebýt toho krutého mrazu...
Pokračovat ve čtení...

Za tajemnou energií mlžnými lesy Šumavy

Za tajemnou energií mlžnými lesy Šumavy

Na oba vrcholy Popelné hory jsme měli spadeno již delší dobu. Přestože se zdálo, že náš výstup nemůže skončit jinak než úspěchem, nakonec se tak nestalo. Proč, to se můžete dočíst v následujících řádcích, které mimo to popíší i objevení Měsíčního kamene, nejtajemnějšího menhiru magické Javornické vrchoviny.
Pokračovat ve čtení...

Pobaltí 2012, 2. část

Pobaltí 2012, 2. část

Článek o naší letní návštěvě pobaltských zemí pokračuje po delší odmlce druhou částí. Sedmý den cesty opouštíme Lotyšsko a snažíme se dostat do Estonska. Stop na okraji lotyšské Valmiery se nám povedl skoro ideálně, já nyní čekám na liduprázdném pomezí měst Valka a Valga oddělených státní hranicí a vychutnávám si zdejší klid. Mí dva kolegové jsou už také na cestě, takže věříme, že ještě dnes stihneme dojet až do Tartu.
Pokračovat ve čtení...

Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno

Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno

Pomalu dokončujeme mapování šumavského pohraničí. Po vydařeném přechodu Smrčiny a Plechého se zaměříme na odvrácenou stranu Lipenské přehrady. Využijeme k tomu přívoz v Horní Plané a autem se přesuneme do Sonnenwaldu, přímo k Schwarzenberskému kanálu. Hřebenová partie pro nás začne výstupem na rozhlednu Moldaublick a bude pokračovat Rakouskem na Bärenstein s impozantní skalní vyhlídkou.
Zpět naše kroky povedou přes přechod Igelbach/Ježová a kolem Lipna přes vrch Kozí stráň.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.