Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie

Motto: „Život je jako roční období. Na jaře se vše zrodí, v létě dozrává, na podzim chřadne a v zimě zase zaniká.“ Aria

Únor utekl jako voda. To ale asi nebude platit o následujícím měsíci. Loňského 1. března byl u nás zaznamenán první případ nákazy Covidem, dnes po roce se situace vyhrotila natolik, že znovu téměř vše zůstane zavřeno. Naše osobní neukázněnost nás stojí hodně a přijaté razantní kroky jsou zřejmě nevyhnutelné, byť ani to nemusí nijak zvlášť přeplněným nemocnicím pomoci.

Poslední dny jsem strávil na šumavské chatě a nehodlám a vlastně ani nesmím ji celé tři týdny opouštět. Těším se na tvrdší podmínky i na zvolna se probouzející přírodu, na klid i samotu, jež mi dokonale vynahradí stres a ruch civilizace.

1. F*ck Covid!

Jak začít jinak únorovou nadílku několika fotek, než zátiším s covidovou tématikou? Poněkud se nám protahuje doba ohrožení viry, které jako by byly "vypouštěny z nějaké jeskyně", jak to alespoň tvrdí viroložka Peková. Různých konspiračních teorií se vynořilo mnoho a předpokládám, že se nikdy nedozvíme, jaká z nich je pravdivá. Nezbývá nám než se snažit toto podivnou dobu přetrpět a ve zdraví přežít.

Snad již brzy opuštěnou skluzavku v pozadí fotky znovu zaplní šťastný dětský smích.

. . .

2. Bez života

Moje práce mne zavádí do mnoha škol po celém Jihočeském kraji a dnešní umrtvení výuky a ztichlé školní chodby velmi vnímám. Celé je to dost depresivní, když si vzpomenu na drtivý hluk o přestávkách, jež je jimi dříve šířil. Náhle jako bych žil v jiném světě. Ve světě který neznám a není mi vůbec sympatický.

. . .

3. Bike

Bílý únor umožnil i sportovní aktivity. V jediném týdnu jsem vystřídat dost vzdálené sporty. Vydal se jak na běžky a ty po oblevě rád vyměnil za kolo. Sníh odtával před očima a zachytit se podařilo již jen poslední zaváté kraje cest.

. . .

4. Volešek

Nízké zimní slunce nad zamrzlým rybníkem vytváří idilku, tolik charakteristickou pro jihočeskou krajinu. Každý pohled je něčím krásný, něčím jiný a zajímavý. Volešek je jedním z rybníků, které již v polovině února vítají první letky divokých hus, pasoucích se po lukách v okolí. Sledovat přilétající hejna v pravidelných formacích je opravdu zážitek. Jaro je na obzoru.

. . .

5. Dehtář

Není to žádný drobeček. S 250 ha jde o sedmý největší rybník v Česku. V Dehtáři se zrcadlí hřebeny Blanského lesa i kopečky uzavírající Českobudějovickou pánev. Po jeho břehu vede atraktivní cyklotrasa, kterou jezdím velice často. Tentokrát mi hezké počasí nachystalo zajímavé pohledy na postupně rozmrzající hladinu rybníka.

. . .

6. Energie

Není to zase až tak dávno, kdy lidé o nějaké elektřině neměli ani ponětí. Hromy a blesky přisuzovali rozlobeným bohům a aby si je udobřili, přinášeli jim oběti.

Náš svět je již zcela jiný. Umíme si vůbec představit den bez elektřiny? A co týden, měsíc či rok? Asi by to byl velký šok, pokud by něco takového nastalo. Šok s tváří apokalypsy.

∆ ∆ ∆

Snad symbolicky první letošní měsíc leden ovládá fotka s názvem Kříž.

Kdysi koncem 80-tých let mi kamarád oznámil, že na budějovickém Žižkově náměstí mají v prodejně s CD desku Greatest Hits - Crosby, Stills & Nash, neváhal jsem s její koupí ani chvilku. On jako rocker dobře věděl, kam to moje srdce táhne. I dnes si rád tento výběr melodických písniček poslechnu. Vzpomínám, že jsem si je do uší pouštěl i večer na vrcholu Kloptáň, kde nás brzy ráno navštívil medvěd.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Fotky s příběhem - únor 2021

60 23% F*ck Covid!

33 13% Bez života

31 12% Bike

39 15% Volešek

56 22% Dehtář

41 16% Energie

Hlasovalo 260 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

Jack

21. března 2021 08:27

Jack říká

Doufejme, že už se to zlepší! A dáme taky nějaký ten sportovní výlet třeba.

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Rony

26. března 2021 18:11

Rony říká

Dnes jsem byl na revizích v osmi školách a musím říct, že to ticho, které tam panuje, je fakt depresivní. Všichni jsou skleslí, snad to jaro a sluníčko změní.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.