Archiv roku 2018 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (září 2018) - příběh fotografie

Půltucet (září 2018) - příběh fotografie

Motto: „Pomysli na ty, kteří ne vinou nestálosti, ale vinou nedostatečné snahy nežijí svůj vysněný život, ale zůstávají v zajetých kolejích.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Šumavské zimní hrátky

Šumavské zimní hrátky

Do penzionu v Nové Hůrce mne nalákal hlavně běžkařsky neprozkoumaný terén v okolí Křemelné. Na co jsem se těšil, však vzalo za své. Ale tak už to občas bývá, člověk míní, počasí a nemoci mění...
Pokračovat ve čtení...

Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy

Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy

Udělat si odpolední vycházku na nejvyšší horu Šumavy v polovině dubna rozhodně nemusí být úplně dobrý nápad. Zvláště když letošní dlouhá zima obdařila hraniční vrcholy neobvykle vysokou nadílkou sněhu. Proto se snažím přesvědčit syna Lukáše, aby si pro jistotu vybral s kámoši jiný cíl. Samozřejmě marně...
Pokračovat ve čtení...

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Pouť po tisícovkách v okolí Srní nás zavede na Spálený a Kostelní vrch. Znovu se podíváme k Vchynicko- Tetovskému kanálu a Hauswaldské kapli. Všechna tato místa mají svoji pohnutou historii, kterou je dobré znát. Zdejší genius loci dýchá silou tak nesmírnou, že vás z toho až zamrazí.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2018) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2018) - příběh fotografie

Motto: „Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Ostrovy přírody Českého středohoří lll.

Ostrovy přírody Českého středohoří lll.

Poslední den je bouřlivý. Krutý severní vitr v noci přinesl první sněhové vločky a tak jsme rádi, že plujeme neklidným mořem dobře skryti mezi vysokými horami několika spolu sousedícich ostrůvků. Postupně objevujeme krásu některých z nich a stoupáme vzhůru na jejich vrcholy.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.

Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.

Poslední dny nám počasí nedovolí plnohodnotné treky po horách. Zbude čas na procházku po Cortině a také pro návštěvu místa tragédie na přehradě Vajont, která i po desetiletích bere dech. Cestu domů si zpestříme výletem do údolí Hohe Tauern.
Pokračovat ve čtení...

Výstup na Grosser Priel

Výstup na Grosser Priel

Alpské pohoří Totes Gebierge (Mrtvé hory) je pro svoji výjimečnost chráněnou oblastí. Náhorní vápencovou pláň krasového chatakteru zdobí vysoké štíty, které nejvyšším vrcholem Grosser Prielem přesáhnou 2,5 km výšku. Ten převyšuje blízké středisko Hinterstoder o více než 1900 metrů.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem Slovinskem část druhá

Křížem krážem Slovinskem část druhá

Mít to štěstí a podívat se za levno do krásných míst se poštěstí jen málokdy. A Slovinsko opravdu stojí za to, aby nebylo opomíjeno, vždyť bylo hospodářskou chloubou bývalé Jugoslávie.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (srpen 2018) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2018) - příběh fotografie

Motto: "Pouštní písek vhání slzy do očí karavanám snů a přání, co neumí stát se skutky."
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3033 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.