Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet (září 2018) - příběh fotografie

vydáno 1. října 2018 – napsal Rony – 2 komentáře

Motto: „Pomysli na ty, kteří ne vinou nestálosti, ale vinou nedostatečné snahy nežijí svůj vysněný život, ale zůstávají v zajetých kolejích.“ Seneca

1. Setkání u Hauwaldské kaple

Když se nás starších někdo zeptá, jestli bychom chtěli zvovu žít svůj život, často říkáme "ano, ale se zkušenostmi, které máme nyní...", či "jistě, ale radši bych vynechal(a) školu..."

Přitom dobře víme, že jsou to jen řeči. Jak rádi bychom byli znovu malými dětmi, i bez lety posbíraných zkušeností, i bez vystudovaných škol.

Je divné vědět, že když odejdeme z tohoto světa, vše bude dál plynout a my se již nic z budoucnosti nedovíme.

Nebo je to přece jenom jinak a naše duše, naše vědomí bude dále existovat bez našeho těla?

Nebo naopak reálného neexistuje vůbec nic a my jsme stvořeni programem v matrixu? Vždyť těch jeho chyb si nelze nevšimnout.

. . .

2. Plot

Je mnoho druhů plotů a každý z nich plní trochu jiný účel. Některé jsou zbytečné, jiné užitečné. Jedno mají ale společné. Zabraňují vstupu.

Skoro za každým plotem totiž "něco" hrozí. Hloubka, zloději, divoká zvěř, imperialisté.

. . .

3. Pavučinka

Před lety jsem s oblibou fotil všelijaké pavučiny. Spousta jich bývá i v těch plotech.

Rozmanitost, krása a tajemství byla tou příčinou, proč jsem je vyhledával. Někdy se vám zdá, že se skrze ně díváte daleko do vesmíru.

Celá série snímků vydala na jednu fotoknihu. Sépiové záclonky, v kterých občas uvízla nějaká pavoučí kořist a nejedna báseň.

...

Z výšin se spouštím po pavoučí niti

já, ničitel plachosti a predátor temných zítřků

poután v opuštěnosti všechny své oči skryji

V krutostech mrazivých roklin

přikován k vlastním břehům

setnu ty hlavy

nechť roztříští se o kameny ostré

posté, potisící sklapnou mé sítě

nechoď už blíž, varuji tě!

. . .

4. Roklanská chata

Nejen ploty fyzické brání vstupu někam, kam se nesmí. Na Šumavě je nahrazují cedulky I. zóny a zákony naší země.

Velký počet cest, stezek a pěšinek, dříve hojně využívaných, dnes zeje prázdnotou. I. zóny roztroušené jako králičí bobky po celém šumavském pohraničí znemožňují navštívit i místa, která takto chráněná nejsou.

Chcete-li je spatřit, vezměte s sebou mapku s vyznačenými I. zónami a vyhněte se jim. Pak se dostanete i na místa, která rozhodně stojí za návštěvu.

A nebo hoďte nesmyslné zákazy za hlavu. Nebojte se, tetřevi kvůli vám neuhynou.

Roklanská chata, postavená českými turisty v roce 1936 nedaleko dnes již neexistující Roklanské hájenky, je jedním z takových míst. Krásně psaný Klostermannův román "Ze světa lesních samot" tato místa dobře popisuje.

Je smutné, že NP Šumava dnes vážně uvažuje o likvidaci Roklanské chaty.

...

5. Oranžový kámen

Podzim rád maluje přírodu pestrými barvami. Je to čas, kdy je co fotit. Nejsou to však jen stromy a keře, kterých si nejvíc všímáme. Naší pozornosti neujdou ani některé barevné kameny, přemalované mechem.

Nedaleko Modravy se mezi vysokou žloutnoucí trávou na pozadí Roklanského potoka jeden takový hezky vyjímal.

. . .

6. Na konci světa

Každé turistické značení někde končí. Pokud však skončí hned několik barev najednou, zapochybujete, jestli jste se náhodou neocitli na konci světa.

Jaké štěstí, že na vrcholu Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm stojí rozhledna, z níž zjistíte, že tomu tak naštěstí není. Všude okolo je nádherná kopcovitá krajina. Navíc na konci světa bude určitě stát ten největší a nejpevnější plot, co byl kdy stvořen. Protože za něj opravdu nikdo nesmí.

. . .

Na konci světa tedy nejste, zato jste na jiném konci. Poslední fotka neobjektivního výběru měsíce září je toho důkazem.

Zbývá již jen dvakrát kliknout. Poprvé na vybranou fotku s příběhem, podruhé na křížek vpravo nahoře a utéct na jiný web.

V srpnovém hlasování zatím získala nejvíc hlasů fotka Slunci blíž.