Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Motto: „Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ Seneca

Czech Press Photo 2018 zná vítěze. Titul fotografie roku 2018 získal obrázek z Bornea, "Orangutaní matka s umírajícím potomkem".

Je zvláštní, co je potřeba k vítězství v této i podobných soutěžích. Jsem si jistý, že pokud by se fotka jmenovala Orangutaní matka s mládětem, téměř nikdo by si jí nevšiml. Je hezká, ale zdá se mi obyčejná. Fotografové přírody podobných dovedou vytvořit spousty.

To smrt ji katapultovala na 1. místo žebříčku. A proč to vlastně píšu? Nejsem si vůbec jistý, že jde o umírající mládě. Co když si jen tak protahuje svoje údy?

Pokud tahle moje úvaha je pravdivá, nejde o vědomý podvod autora? Možná se mýlím, a snad tak snadné vyhrát Czech Press Photo není. Přestože žijeme v době všeobecné manipulace...

V Czech Press Photu tedy očividně zvítězil příběh fotografie, byť vyřčený pouhým názvem fotky. Jak to bude s šesticí listopadového Půltuctu, ovlivníte vy!

1. Sychravé ráno

Listopad. Měsíc s romantickým českým názvem, který v sobě vlastně skrývá vše. Krátké dny, spadaná jablka pod bezlistými stromy, či mrazivý dotek přicházející zimy.

Přes sklo vyhřátého auta se i déšť jeví příjemným. Zvlášť letos, vždyť kolikrát jsme při svých výpravách zmokli? Dvakrát či třikrát? O moc víc to nebylo...

...

2. Ve staré škole

Moje práce přináší možnost podívat se na místa v Jihočeském kraji, kam bych jinak těžko kdy zavítal. Mohu tak obdivovat nejen krásnou přírodu, ale i pestrost obcí a měst, i dokonalost starých staveb v nich.

Jedna stará škola stojí osaměle ve vimperském sadu.

...

3. Výlov

Podzimu na jihu Čech kralují výlovy. A nemusí to být hned Rožmberk nebo Bezdrev, aby zaujaly malé diváky. Barevnost dětí na fotce silně kontrastuje s jednotným, nevýrazným, avšak účelným oblečením hlubockých rybářů.

...

4. Inferno

Asi to bude již hodně dávno, kdy lidé došli k přesvědčení, že kdesi v hlouby Země existuje peklo (inferno). Čeká na hříšné duše, pro které není místa v ráji. Peklo je místem utrpení a trestu v posmrtném životě, v němž duše zemřelých pykají za své viny. Podle Bible je připraveno pro Satana a jeho anděly.

Vstup do pekla můžeme podle pověstí najít v mnoha jeskyních, tunelech či všelijakých dírách v zemi. Dejte proto pozor, kam vstupujete...

...

5. Nostalgie

I tato fotka nese nádech podzimní nostalgie. Kamenná boží muka napohled studí a rozptýlená mlha kolem zvýrazní samotu těchto dnů.

Nezbývá než pořádně roztopit kamínka, nalít si do horkého čaje trochu rumu a zahřát se přímo u nich. I tyhle chvíle mohou být příjemné, když není kam spěchat.

...

6. Poledník

Jsou místa, která by člověk vůbec neznal, pokud by ho k nim nepřitáhla nějaká zvláštnost. Teprve ta z nich udělá cíl, k němuž zamíří.

Jedním z takových cílů je dnes šumavský Poledník. Rozhledna, která je pozůstatkem studené války, nedostatkem návštěvníků rozhodně netrpí. A přitom stačilo málo, aby byla v devadesátých letech zcela srovnána se zemí. Její útroby skrývají nejen skvělý rozhled na nejkrásnější části Šumavy, ale v patrech také pozoruhodné vojenské artefakty z doby nedávno minulé.

...

V minulém měsíci moje favorizovaná fotka (1. Hvězdná brána) neuspěla až tak, jak jsem předpokládal. Vzhledem k zaměření čtenářů Šlápot však není velké překvapení, že nejvíc hlasů dostaly modravé horské hřbety 3. Mezi horami.

Děkuji za vaše hlasy a hlavně za přízeň. Bez ní by nemělo psaní článků vůbec žádný smysl.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Fotky s příběhem - listopad

106 19% 1. Sychravé ráno

80 14% 2. Ve staré škole

103 18% 3. Výlov

82 15% 4. Inferno

99 18% 5. Nostalgie

88 16% 6. Poledník

Hlasovalo 558 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

azave

1. prosince 2018 10:42

azave říká

Ja bych za ,,fotku roku,, Ceska vyhlasil tu, jak se na ni Endy ,,volizuje,, s tim svym medialnim guru nebo guruem ??? Nebo neee???? No a k tematu, Polednik je Polednik, Sumava, modro, slunicko, sama pozitiva ... .. . 

Rony

1. prosince 2018 11:56

Rony říká

No, je dost těžký srovnávat fotku z hezké přírody s momentkou z politických bojůvek, nemyslíš. Ale před lety tuším vyhrálo aktuální foto p. Herouta, jak Václav Havel potajmu vykukuje ze dveří z jakéhosi důležitého jednání.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

azave

1. prosince 2018 15:10

azave říká

Aha, tak jo ... Ja to myslel cele jako velikou ironii ... samoze jsou fotky z prirody, nebo vlastne fotky cehokoliv lepsi, nez celej Endy a cela ta suita ... 

Rony

1. prosince 2018 17:19

Rony říká

Chápu, že by ani tebe další vítězství Babiše, tentokrát na poli fotka roku, nepotěšilo...

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Rony

17. prosince 2018 16:12

Rony říká

Jak je vidět, podobné pocity z vítězné fotky Czech Press Photo jsem nesdílel sám... https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/predseda-poroty-czech-press-photo-stoji-za-viteznym-snimkem/1700229

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Rony

18. prosince 2018 10:29

Rony říká

Podvod s fotkou umírajícího mláděte se potvrzuje? To jsem zvědavý, jak vše skončí. Intuice mne zřejmě nezklamala a zavádějící či přímo lživý popis fotky byl prachsprostou kalkulací... https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornik-vitezna-fotografie-nemusi-ukazovat-mrtve-mlade

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.