Archiv měsíce Červen 2020 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Jihočeské cyklotrasy ll.

Jihočeské cyklotrasy ll.

Pro nadcházející prázdniny se mohou hodit zaznamenané cyklotrasy, které jsou různé náročnosti. Spojuje je jediné, mapují krásnou a lidmi málo zasaženou krajinu Jižních Čech. Pokračování okruhů cyklotras nabídne druhou dvanáctku, jak je zaznamenal Stopař v mapách.cz.
Pokračovat ve čtení...

Hrad Kámen

Hrad Kámen

Při návratu z Hrubého Jeseníku jsme měli díky nedělnímu slejváku dost času se ještě někde zastavit. Fronta a neustálý déšť nedovolily žádný turistický vedlejšák a proto jsme vzali za vděk zastavení u hradu Kámen, kde jsme shlédli historická jednostopá vozidla v místním muzeu.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2020) - příběh fotografie

Motto: "Cokoliv a od kohokoliv je dobře řečeno, pokládám za své." Seneca
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník pěšky i na kole ll.

Hrubý Jeseník pěšky i na kole ll.

Další dva dny se opět rozprchneme po Hrubém Jeseníku, kdy se různě rozcházíme a zase scházíme na jeho hřbetech a kopcích. Počasí se stále mění a od sobotního večera již pouze leje. Únava z hor je i přesto značná.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník pěšky i na kole l.

Hrubý Jeseník pěšky i na kole l.

Ihned jak se pootevřela vrátka a my do nich strčili jen dva prstíčky, odjíždíme do hor. Znovu se vracíme na Jesenicko, tentokrát do atraktivního Červenohorského sedla v Hrubém Jeseníku. V plánu máme pět dnů dohledávat tisícovky, procházet hřbety hor a já především na elektrokole vyjíždět jejich čarovné doliny.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.