Nejnovější články 40. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Velký Kameník, druhý pokus

Velký Kameník, druhý pokus

První březnové dny jsou jarní. Je proto vhodné začít sbírat fyzičku pro těžké horské výstupy, které nás letos čekají. Moji nabídku na další pokus dobýt ztracenou vartu v uzavřené Staré oboře se setkal s pochopením a tak jsme svůj nedělní výlet naplánovali právě tam. Vstříc dobrodružství, pestré přírodě, zvěři a Velkému Kameníku, vrcholku na podzim uhlídaném střelci v zelených kamizolách.
Pokračovat ve čtení...

Bílou stopou z Božího Daru

Bílou stopou z Božího Daru

Krušné hory nás na přelomu ledna a února přivítaly modrým nebem, zasněženými stromy a sněhovými závějemi, mezi kterými jsme se mohli prohánět několik dnů. Boží Dar, kde jsme se ubytovali, nám naservíroval nejen ideální nedělní počasí, ale také syrovou mlhu s vichrem, nový příděl čistě bíleho sněhu, a další zážitky v nezvykle pestrém složení. 

Pokračovat ve čtení...

Silvestrovské menu: Skalní věž pod Zeleným vrchem, vyhlídková cesta Pošumavím a fata morgána

Silvestrovské menu: Skalní věž pod Zeleným vrchem, vyhlídková cesta Pošumavím a fata morgána

Silvestrovské menu si jistě každý z nás představuje jinak. V minulosti jsme si ho často připravovali s přáteli na chatě ve Ktiši a na Silvestra vyráželi na náročné celodenní pochody; tu na 16 km vzdálenou Kleť (1 084 m n. m.), jindy na bližší Chlum (1 191 m n. m.). Nyní se po letech pauzy znovu k silvestrovským vandrům vracíme a, myslím, je to všem ku prospěchu. 
Letošní poslední den roku se mimořádně vydařil a tak jsme v dobře smíchaném koktejlu ochutnali jinovatkou ozdobenou krajinu jižních Čech, zasněžené Pošumaví, a já i třešínku v podobě nevšedního zážitku jevu nazvaného fata morgána, kdy se mi při pohledu zpět od Bukové hory zjevily siluety vysokých stolových hor v místech nížin Českobudějovické pánve.
Pokračovat ve čtení...

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Inverze znamená nepříjemně lezavé počasí, kdy slunce pod pokličku husté mlhy jediným paprskem nepronikne. Nebo také slunné teplé počasí, které si můžete užívat vrchovatou měrou na horách a mléčnou kaši pod sebou vnímat jako pomalu se vlnící klidné moře.
Touha spatřit toto moře nás vyžene z pohodlí domova k nejvyšším vrcholkům Šumavy, a přestože nám ty pravé inverzní dny unikly, obě túry z Alžbětína za trochu námahy stály. Ve dvou dnech jsme uskutečnili atraktivní výstupy k Jezerní hoře a Plesné, vysoké vrcholy zdvihající se po obou stranách Železnorudského průsmyku
Pokračovat ve čtení...

Arménie IV.

Arménie IV.

Druhý den naší túry v pohoří Geghamy se nadmíru vydařil – odpoledne jsme zdolali Aždahak, nejvyšší vrchol celého pohoří, a nocujeme u jezera při úpatí sousední hory Učtepe, v nadmořské výšce 3200 m. Nacházíme se ve zcela nedotčené krajině a těšíme se na další den putování.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2017

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2017

Za několik dní nám skončí rok 2016 a změní se v rok 2017. V tomto hezkém čase bychom vám chtěli popřát klidné prožití Vánoc s těmi, které máte rádi, bohatou nadílku pod stromečkem a do nového roku jen to nejlepší a spoustu povedených cest. Jsme vám vděční za projevenou přízeň. I do nového roku pro vás chystáme spoustu zajímavých článků, určitě se máte na co těšit :-)
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2016)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2016)

Z malých barevných střípků skládáme svůj život. Díváme se na svět přes kaleidoskop, do něhož tyto jednotlivé střípky vkládáme. Vnímáme, že každý z nás je jen nepatrným kolečkem, kterým hýbou jiní. Přesto i to malé kolečko může způsobit ve stroji karambol, které ho zadrhnou. 
Tomuto drhnutí jsme letos byli svědky všichni a je jedno, jestli to bylo z pozice tzv. "sluníček" či "xenofobů".
Cesty se často rozdělují a každá vede jinam. Můžete po nich chodit s rozmyslem, mapou, navigací, nebo vyrazit na objevitelskou cestu do neznáma. To mnohé láká, čekají zdroj nových sdělení, informací a prožitků. Dočkat se však mohou i velkého zklamání. Mnoho cest je totiž slepých, a jsou i ty, z kterých již není návratu.

Pokračovat ve čtení...

Do Staré obory na Velký Kameník

Do Staré obory na Velký Kameník

Pokud se chcete projít Boubínskou oborou, nic vám v tom nebrání. Do hlubocké Staré obory však vstup povolený není. Ačkoliv se již před lety uvažovalo o cyklotrase, která povede napříč oborou, z její realizace sešlo. Nahradila ji neméně atraktivní cyklotrasa kopírující břeh Vltavy a Stará obora zůstala turistům uzavřena. 
Jak už to u podobných zákazů chodí, občas je možné je porušit. Pozdně listopadový výlet ze Zlivi proto nasměrujeme do Staré obory s cílem vystoupat na Malý a Velký Kameník. A jak to dopadne se můžete dočíst z dalších řádků.
Pokračovat ve čtení...

Podzimní courání Třeboňskem

Podzimní courání Třeboňskem

Padající listí, pokřik racků poletujích nad vypuštěnými rybníky a rezavě hnědá krajina pokrytá drobnými kapičkami ranní rosy, odedávna signalizují brzký příchod zimy. Mohou být pozvánkou jak prožít jeden sychravý den. Vždyť každé roční období má své kouzlo a ani podzim není výjimkou. 

Pokračovat ve čtení...

Arménie III.

Arménie III.

Třetí den našeho pobytu v Arménii jsme vyrazili naplnit zřejmě hlavní cíl celé cesty, jímž byla několikadenní túra v turismem nezasaženém pohoří Geghamy. Nástup na svahy byl kvůli vedru krušný, následovala milá setkání s místními pastevci a nakonec i nemilá setkání s jejich psy. Před pozorností psů jsme se večer ukryli v terénním dolíku na blíže neurčeném místě a doufáme, že podobným příhodám už se v příštích dnech vyhneme.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.