Nejoblíbenější články 67. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Tábor ala Žižkova Alexandrie

Tábor ala Žižkova Alexandrie

Ve středu 9. května 2012 jsem měl tu možnost vyrazit se třídou 2. B Gymnázia Strakonice a paní profesorkou Klichovou do Tábora, kde už jsem měl tu čest několikrát býti. Středověké město, které bylo centrem husitského života a založeno Janem Žižkou z Trocnova, sloužilo jako hlavní středisko husitů, něco jako Alexandrova Alexandrie v Egyptě.
Pokračovat ve čtení...

NS Semenec k soutoku Vltavy s Lužnicí

NS Semenec k soutoku Vltavy s Lužnicí

Okolí Týna nad Vltavou má turistům co nabídnout. Hluboké lesy a kopcovitý terén okolo řek Vltavy i Lužnice může nalákal i vás. Nová naučná stezka Semenec míří ze stejnojmenné rozhledny k stanici Pomoc přírodě, kde můžete navštívit přírodovědné muzeum i naučné arboretum a botanickou zahradu, paleontologickou a geologickou expozici.
Nedaleko je i snadno přístupný soutok Vltavy s Lužnicí
Pokračovat ve čtení...

Dvě údolí a Tři sestry I.

Dvě údolí a Tři sestry I.

V létě 2013 byla vedle vydařené návštěvy Slovinska v plánu ještě jedna, o něco větší výprava. Jenže jak už to bývá, nemůže se skvěle dařit moc věcí najednou, tato velká výprava tedy nakonec padla, a když deset dní před začátkem semestru padla i její záložní varianta, mohl jsem už jen zůstat doma, nebo si narychlo vymyslet něco krátkého sám pro sebe. Tak jsem tedy začal vymýšlet.
Pokračovat ve čtení...

Archangelsk, Malé Karely

Archangelsk, Malé Karely

V létě roku 2007 jsme s manželkou navštívili Rusko. Jeli jsme tam na vlastní pěst s cílem alespoň částečně nahlédnout do této země, kerá je u nás prezentována nepříliš lichotivě. Vzhledem k tomu, že v Moskvě žije náš starý kamarád Pepa se svojí manželkou Světlanou, dostalo se nám velmi kvalifikovaných průvodců po místech, kam noha běžného turisty vkročí málokdy.
Naším hlavním a motivujícím cílem bylo navštívit město Archangelsk, rodiště mého nevlastního dědečka, který se těsně po říjnové revoluci stačil zachránit útěkem před bolševikem.
Tento první článek pojednává o cestě do Archangelska. V případě příznivého ohlasu nebo zájmu bych přidal další články z našeho dvoutýdenního pobytu na území Ruska.
Pokračovat ve čtení...

pf 2013

pf 2013

MNOHO ŠLÁPOT PO SAMÝCH DOBRÝCH CESTÁCH 

Pokračovat ve čtení...

Vizovice, mezi kopci l.

Vizovice, mezi kopci l.

První letošní vicedenní putování po horách věnujeme Karpatům. Dobrým výchozím místem jsou Vizovice, městečko ukryté mezi kopci, z nichž na ně můžeme shlížet mezi trnkovými keři ze všech světových stran. Pět dnů budeme podnikat výpravy do vícero zajímavých míst Zlínského kraje. V článcích poprvé přistoupím k tomu, že je rozdělím na část cyklistickou a část turistickou. To proto, aby se z jednotlivých dnů nestal galimatyáš.
Pokračovat ve čtení...

Nahlédnutí do Vily Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí

Nahlédnutí do Vily Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí

Ačkoliv jsem v Táboře a v jeho přiléhajícím městě Sezimově Ústí již několikrát byl, nikdy jsem neměl to štěstí, aby byla vila Benešových otevřená. Není veřejnosti totiž přístupná, jen v mimořádných dnech otevřených dveří. Jedna taková příležitost se tak naskytla koncem října, hned před svátkem k 28. říjnu.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Po dvou dnech strávených v národním parku Rondane nasedáme do auta a míříme dále na sever. Naším cílem dnes budou především vodopády. Včera se nám trochu pokazilo počasí, snad už bude zase lépe. 
Pokračovat ve čtení...

Cesty po New Jersey a USA z pohledu Čecha

Cesty po New Jersey a USA z pohledu Čecha

Ve čtvrtém a poslední článku z mého pobytu za louží shrneme, co se jinam nevešlo. Přiblížíme si univerzitní kampus, v němž jsem pobýval, podíváme se do Princetonu na zdejší významnou univerzitu, poté na pláž v New Jersey a nakonec si popíšeme nějaké zvláštnosti ze života v Americe.
Pokračovat ve čtení...

Od Brníku ku Vraníku...

Od Brníku ku Vraníku...

Jak jsme vandrovaly - nikoli od potoka k řece, nýbrž od Brníku k Vraníku. Ale od začátku. Začátek začal v Praze. Pro mě na hlavním, pro Angelu na Florenci. A naše mobily spolu odmítaly na tu dálku komunikovat. Ještě, že jsme se na ně nespolehly a šťastně se spolu setkaly u autobusu do Loun. A z Loun podél Ohře až do Mnichovského Týnce. Tady natvrdo začala naše první cesta bez cest.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.