Nejoblíbenější články 80. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Góry Stolowe

Góry Stolowe

Asi třicet kilometrů od Náchoda směrem na jihovýchod v Klodsku, leží Park Narodowy Gór Stolowych. Něco podobného, ale v menším máme i kolem Adršpachu a Broumova. Park má rozlohu kolem 65 kilometrů čtverečních, leží v kraji, kterému se říkalo a asi ještě říká Střední Sudety. Tvoří jej převážně pískovcové skály. Nejvyšší skála se jmenuje česky Velká Hejšovina - Szceliniec Wielki a má kolem 920 mnm. Ostatní vrcholy skal nejsou o nic menší. 
Pokračovat ve čtení...

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

Dohodnout termín (11.5. - 12.5.2013) a místo setkání bylo nepoměrně snazší, než pro první setkání. K mé velké lítosti se nás však sešlo o dost méně, ale budiž útěchou, že neúčast "tradičních" účastníků byla omluvená, nejednalo se tedy o ztrátu zájmu o podobné akce.
I přes poměrně malý počet zúčastněných lze setkání hodnotit jako zdařilé a to i navzdory nepřízni počasí, která nás věrně provázela celý první den.
Také děkuji Ronymu, že článek doplnil fotografiemi a texty, které článku dodaly na poetičnosti.
Pokračovat ve čtení...

Pěšinkami k Homoli a Vlčímu kameni

Pěšinkami k Homoli a Vlčímu kameni

Šumavu nemusíte poznávat jen po cestách s tradičními turistickými značkámi. Mnoho jiných cest, stezek a lesních pěšin vás může zavést k cílům méně známým, ale přesto zajímavým. Pokud jsou mimo l. zónu NP Šumava, nikdo vašemu toulání nebude bránit. Naopak se tím vyhnete nebezpečným a všudepřítomným polykačům kilometrů, kteří z kola slézají jen když zrovna píchnou.
Právě díky neznačeným stezkám a pěšinkám jsme si užili dva příjemné víkendové dny plné klidu a pohody, v lesích vysoko nad břehy Teplé Vltavy. Cílem se stala Polecká nádrž, Žďárské jezírko, Polední vrch a Homole, Vlčí kámen i okolí Michlovo Hutě.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (červen 2021) - příběh fotografie

Motto: "Když tě život srazí na zem, otoč se na záda a dívej se na hvězdy.“ Doreen Virtue
Pokračovat ve čtení...

Italské hory obrazem

Italské hory obrazem

Ohlédnutí za prázdninovým týdnem stráveným v italských horách, které již sice nepatří do Dolomit, ale těsné sousedství s nimi jim vtisklo jejich ráz a krásu, doplní tři dříve zde uvedené články.
Pokračovat ve čtení...

Makro - pohledy zblízka

Makro - pohledy zblízka

Výběr makrofotek z let minulých znovu dokazuje, jak zajímavé obrázky může zachytit kvalitní makroobjektiv. Foceno zrcadlovkami Nikon s objektivem.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Fontanazzo lll.

Dolomity - Fontanazzo lll.

Od údolí Val di Vajolet s Romanem vyrážíme na vrchol Col de Ciampas a překrásný traverz vysokého Rotwandu a Pale Rabiose. Bouři tentokrát neunikneme. Poslední den je pak už jen rozloučením se se Sassolungem a celými Dolomity.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Třetí den se ukázal jako kritický. Jak jinak nazvat zásah vrtulníku záchranné horské služby Slovenska, s pomocí něhož nás vyprostili z kosodřevinou a balvany uzavřené roháčské Zadní Spálené doliny? Únik před silnou bouřkou pro nás skončil dobře, o kousek dál, na hřebenu mezi Brestovou a Predným Salatínem, však 36letý Čech takové štěstí neměl. Zabil ho jeden z blesků, které nám létaly nad hlavami...
Další dva dny volíme jistotu tiesňev a dolin. Nahlédneme do Juráňovo doliny a projdeme si NS Kvačanské a Prosiecké doliny v Chočských vrších.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Nedaleké Saské Švýcarsko se stane magnetem pro poslední den. Netuše co nás čeká, vydáme se do skal. Opět pěšky i na elektrokolech. Krásy odhalených pískovců zaplatíme průjezdem v lijáku, který dokonale prověří naše mentální nastavení.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Druhý den se rozdělíme na dvojice. Celodenní pěší túru na Růžovský vrch zvládnou Roman s Marií, náročnou cyklotrasu do Českosaského Švýcarska zase pisatel těchto řádek Rony s Jirkou.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.