Půltucet 2025 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2025 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Celoroční soutěžení fotek s příběhem z roku 2025, které dostaly v jednotlivých měsících nejvíce hlasů, znovu vygeneruje jejich popularitu u čtenářů. Hlas můžete opět dát pouze jedné, vámi vybrané fotce.

Ohlédneme-li se zpět za rokem 2024, v hlasování, kterého se do konce září 2026 zůčastnilo 564 čtenářů, uspěla tato trojice fotek.

1. Kraví hora a kostel v Dobré Vodě

Od kostelu Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě máte možnost dohlédnout velmi daleko do českého vnitrozemí. Jeho umístění ve svahu Kraví hory tomu napomáhá. Pokud byste se chtěli rozhlédnout po Novohradských horách z ještě větší výšky, máte možnost vystoupat na rozhlednu na vrchol hory.

. . .

2. Vzkaz z nebes

Snad nás chtěla první adventní neděle odměnit za to, že jsme se vydali do mrazivé zimy na křížovou cestu k Mařskému vrchu. Snad nám bylo z hůry dáno znamení: Jdete správným směrem! Pro koho bylo toto znamení určeno? Pro mne, Hanku či Moniku? Nebo to byla pouhá náhoda, jež nám předvedla souhru přírodních úkazů v dokonale koncentrované podobě?

. . .

3. Pampelišková louka

Několik nadprůměrně teplých týdnů za sebou ovlivnilo přírodu, která se ihned začala zelenat. Nebyl velký rozdíl mezi nížinami a horami, protože i Šumava zažila rekordní teploty. I pampelišky u Březovíku rozkvetly o měsíc dříve, než loni.

∆ ∆ ∆

A jak dopadne hlasování fotek, které dostaly nejvíce hlasů v roce 2025 (do 1.11. 2026), o tom rozhodnou následující dny, měsíce, roky

1. Leden 2024

Za hřbitovní zdí

Respekt a úctu cítím, kdykoli se ocitnou za hřbitovní zdí. Každé jméno, každý letopočetv sobě skrývá příběh. Žijeme příběhy, které nám přináší život.

. . .

2. Únor

Na Blatech

Jeden z mála teplejších dnů jsem s kamarádkou využil k projížďce okolo Zbudovských Blat. Mohli jsme tak zblízka pozorovat, jak se hejno labutí se dělí o stále ještě chudou vegetací s několika husami nedaleko Jaronic u Dubného.

. . .

3. Březen

Modrá kvítka jaterníku

První blankytně modrá kvítka podléšky jaterníku a nad vyhřátým svahem poletující žluťásci se na cyklostezce v bučinách u Staré obory objevili počátkem března. Probouzející příroda se znovu brzy stane aktérem zázraku zrození. Svět bude opět barevnější.

. . .

4. Duben

Rovnoběžky

Zbytky loňské úrody vytvořily zajímavý obraz, který dokazuje, že rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Ještě je však potřeba vědět, co nekonečno je a kde leží.

. . .

5. Květen

Zámek Týnec

Otevřená brána nás zve k návštěvě zámku Týnec, který bez nadsázky před léty vstal z mrtvých. Mimořádné finanční investice stále zušlechťují krasný zámek, jeho okolí i interiéry se zajímavou galerií obrazů. Jeden z autorů, Josef Váchal, na zámku často pobýval. Mimo jiné zde v roce 1931 vytvořil a vydal v počtu 100 ks svoji nejvýznamnější knihu Šumava umírající a romantická. Její hodnotnou kopii jsem před lety vyhrál ve fotografické soutěži s fotkou ojíněných bučin Vysoké Běty.

. . .

6. Červen

Pásovka hajní

Páskovka hajní je jedním z nejčastějších druhů šneků v Evropě. Stejně jako jako u hlemýždě zahradního jde o hermafrodita, který se musí vzájemně spářit.

. . .

7. Červenec

Boletický kostel

Dlouho jsem snil o prohlídce kostela sv. Mikuláše v Boleticích, který je jednou z nejstarších sakrálních památek Jižních Čech. Vnitřek je stále poznamenaný nedávným umístěním vojsk Rudé armády po Pražském jaru 1968. Nápisy v azbuce jen podtrhují výjimečnost místa, které pamatuje mnohé. Samotná řeč průvodce, který jako německy hovořící občan Kájova zůstal tak trochu zázrakem ušetřen poválečnému odsunu, byla velmi zajímavá.

. . .

8. Srpen

Vlčí máky

Rudé listy vlčího máku, lidově ohníček, červánčí nebo také divoký mák, maková panenka, pleskánek, pukavec, kohoutek, především v zemích Commonwealthu odkazují na hroby padlých vojáků a staly se uctívaným symbolem pro bojovníky, kteří padli v 1. světové válce. Málokdo ví, že vlčí máky jsou na hrobech vojáků zaznamenány již z doby napoleonských válek.

. . .

9. Září

Vápenná

Vápenná se dříve nazývala Roštún (752 m n. m.) a je třetím nejvyšší vrcholem Malých Karpat. Dlouhý, úzký a zvrásněný hřeben vytvořený vápenci a dolomity nás překvapil. Odměnou za jeho zdolání byly letecké pohledy do doliny Sološnického potoka.

. . .

10. Říjen

Brslen evropský

Brslen evropský jsem nedávno fotil na vrcholu Vápenné v Malých Karpatech. Krásný pohled na tento opadavý keř, jenž u nás je původním druhem, se mi naskytla také nedaleko Knížecího rybníka. Růžová tobolka po dozrání pukla a odhalila oranžová semena obalená míškem. Ač pro nás jsou plody brslenu jedovaté, stály se oblíbenou pochoutkou pro ptáky, kteří tak pomáhají šířit semena. Brslen evropský kvete od května do června nenápadnými zelenožlutými květy a na podzim se jeho listy zbarvují do karmínově červených odstínů.

. . .

11. Listopad

V ráji šumavském

Šumavskou Filipovu Huť tvoří pár desítek ve stráních rozesetých domů. Původně sklářská osada vznikla v 18. století a je nejvýše položenou obcí v České republice (1 093 m n. m.). Když se budete rozhlížet po malebném údolí Filipovohuťského potoka, jistě váš pohled upoutají dva nepříliš vzdálené vrcholy Roklanu (Grosser Rachel 1 453 m n. m.). Jako pocta spisovateli Karlu Klostermannovi zde byla nedávno instalována žulová lavička s panoramatickou mapou. Knihy V ráji šumavském a Ze světa lesních samot se pro mne staly již před mnoha a mnoha roky velkou inspirací. Romantické popisy šumavské přírody stojí v přímém kontrastu s tvrdou realitou všedních dnů a lidí, kteří zde žili.

. . .

12. Prosinec

Volešek

Dramatické divadelní představení nám poskytl podvečer u rybníka Volešku. Zbudovská blata se brzy ponoří do tmy, skrze kterou proniknou jen oči dravců. Křik luňáka červeného se nese krajinou plnou napětí. Krátké prosincové dny mají svá neměnná pravidla.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Půltucet - příběh fotografie: fotky s nejvíce hlasy z roku 2025

0 0% Za hřbitovní zdí

0 0% Na Blatech

0 0% Modrá kvítka jaterníku

0 0% Rovnoběžky

0 0% Zámek Týnec

0 0% Pásovka hajní

0 0% Boletický kostel

0 0% Vlčí máky

0 0% Vápenná

0 0% Brslen obecný

0 0% V ráji šumavském

0 0% Volešek

Zatím nehlasoval žádný čtenář

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.