Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Kolem Kleti

vydáno 25. dubna 2026 – napsal Rony – žádný komentář

Jaro je pro cyklistiku ideální. Slunce již hezky hřeje a příroda se probouzí ze zimního spánku. Záplavu bílých květů stromů a keřů brzy vystřídá jas zelených barev. Je příjemné projíždět se bučinami, které se brzy změní k nepoznání. Na romantiku Blanského lesa jen tak snadno nezapomenete.

Mapa Stopař

Od Ktišského rybníka vyrážim k Březovíku, kde "přehlédnu" zákaz vjezdu a mířím na okraj Boletického VVP. Cyklotrasa, která odvedla z frekventované a velmi nebezpečné cesty Prachatice - Č. Krumlov cyklisty na pohodlnou a zcela bezproblémovou komunikaci k Tisovce, je kvůli zbytečnému válčení na Ukrajině uzavřena. Vysvětlení, že nyní pro cyklisty není bezpečná, je bizarní. Sám jsem před pár lety o pár cm unikl sražení přívěsek nákladního auta, které mě předjíždělo v nepřehledné zatáčce.

K Tisovce neodbočím, jedu k penzionu Adien a pod ním odbočím k Střemilským rybníkům. Pěkné místo s šesticí rybníků leží mimo VVP. Rád tudy jezdím, louky nad potokem v létě hrají všemi barvami. Luční kvítí vás svojí pestrostí uchvátí, ale musíte přijet ve správný čas. Druhá polovina dubna ještě nic takového nenabídne. Některé listnaté stromy se již začínají zelenat, ale pohled na kopce Želnavské vrchoviny i Blanského lesa, kterým budu projíždět, svěží zeleň neukazuje. Přijíždím k Chvalšinám a za náměstím odbočím k Červenému Dvoru.

Želnavská hornatina - VVP Boletice.

Kostel v Chvalšinách.

...

Cyklostezka k Červenému Dvoru, v pozadí Kleť.

...

Dílo psychiatrické léčebny v Červeném Dvoru.

Za ním začíná 220 m stoupání do svahu Kleti (1 084 m n. m.), nejvyššího vrcholu Blanského lesa. Mimo značenou cyklotrasu zde nahoru na samotu Plánský vedou bučinami serpentiny. Příjemné stoupání s elektrokolem. Jen pár prvních buků zatím proměnilo své nalité pupeny v jasnou zeleň listů, slunce mi hezky hřeje do zad.

Rozcestí ukazuje 3 km dlouhou cestu vzhůru na Kleť, já jedu nad Krumlov k Modrému obrázku. Sjíždím na křižovatku lesních cest, kde jsou nová odpočívadla. Vyvalím se na slunce a na pár minut ulehnu do jedné z velkých dřevěných lavic, k tomu určených. Prohlížím si fotku Modrého obrázku s několika letopočty renovace obrazu, připomínajícího smrt knížecího hajného, kterého pytláci v roce 1787 pověsili hlavou do mraveniště a ten pak zemřel. Modrý obraz se poté stal orientačním bodem i turistickým cílem.

Pramen pod Plánským.

Modrý obrázek.

...

...

Pokračuju vzhůru Krásetínskou cestou, která byla vyspravena štěrkem. Kvalitní a pevnou písčitou cesta se takto změnila na méně příjemnou. Na galusku to již není. Traverz svahy masívu Kleti pokračuje k trati historické a funkční jednosedačkové lanovky. Výstavba lanové dráhy na Kleť byla zahájena v roce 1959 do provozu uvedena 1. července 1961. Lanovou dráhu vyrobil národní podnik Transporta Chrudim. Jsem na opačné východní straně hory a směřuji už kvalitní asfaltkou - Javorovou cestou k Růžovému vrchu. Nejprve dolů k Chlumskému potoku, pak znovu vzhůru. Příjemná trasa pokračuje až do sedla Rohy, které překračuje cesta Chvalšiny - Brloh.

Jedu dál pod hřeben Albertova a Bulového (953 m n. m.). Opět pro bikery hodnotný traverz bučinami vede do údolí Křemžského potoka, já odbočím Dobročkovskou cestou a přes hřeben se překulím zpět k Březovíku, odkud dokončím pěknou 45 km dlouhou trasu s převýšením kolem 700 m.

Cesta kněžny Terezie.

...

Lanová dráha na Kleť.

Pod Růžovým vrchem.

Sedlo Rohy.

...

...

Ktišský kostel.

Ktišský rybník.