Půltucet (březen 2019) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2019) - příběh fotografie

Motto: "Potkal jsem slunce, to mne zahřálo, potkal jsem řeku, ta mne zchladila, potkal jsem ptáčka, ten mi zazpíval, potkal jsem člověka, ten mne nasral.“ Honza Volf

Tentokrát mnozí pozdvihnou nad mottem měsíce varovně obočí, ale není v něm kus pravdy? Nyní jsem dočetl zvláštní knihu "Saudade - Na kole a v kajaku kolem světa", která je tak trochu filozofickou knihou. Ona nasranost v ní má své pevné místo.

Matěj Balga barevně pestrým jazykem líčí své trampoty na dlouhé cestě, která se mu stala terapií. Není to jen strohý popis míst, kterými projížděl, ale sahá do svých pocitů, myšlenek a snů, aby zapomněl. Jak již to tak bývá, za vším stojí žena. Obsáhlá kniha opravdu stojí za přečtení.

1. Nakloněná kaplička

Zbudovská Blata se mohou pyšnit nejen malebnými vískami a domky ve stylu selského baroka, ale také mnoha kapličkami, božími mukami a křížky.

Jedna z kapliček stojí nedaleko Zalužic. Pochází z roku 1830, kdy byla zasvěcena sv. Barboře. V roce 1888 ji zasáhl blesk, který poničil horní část a celou ji naklonil. Takto zůstala i po opravě v roce 2008, kdy byl její náklon zachován.

...

2. Za záclonou

Pokud je v podtitulku napsáno příběh fotografie, pak tato přesně splňuje zadání. "Půltucet - příběh fotografie" jsem si tak trochu vymodlil, protože ne vše mohu sdílet v článcích. Inspirací mi byly jiné weby, kde jsem na termín příběhy fotek skutečně narazil.

Spoustu lidiček nadchlo lovení krásných okamžiků a pro tuto svoji vášeň jsou schopni obětovat velmi mnoho. Opravdu skvělou fotku z přírody si musíte vyčekat. Pak vznikají ony příběhy, které píše život.

Skryto za záclonou zůstává jedno selfíčko malé dámy, která si v nestřeženém okamžiku ,"vypůjčila" před pár lety na moment můj mobil. Výsledek byl pozoruhodný a nakonec vyústil v opravdovou fotku, kterých se dnes již moc nedělá. Obrázky zůstávají většinou skryty v datech a paměti serverů, počítačů nebo mobilů. Tam však nezůstanou věčně.

I proto měl svého času velký úspěch Polaroid, vynalezený Edwinem H. Landem, který poskytuje "okamžitou - instantní - fotografii". Speciální materiál prostřednictvím fotografického přístroje vytvoří hotový snímek během několika vteřin či minut.

Proto i já občas nějaká svá data přetvořím do hodnotnějších obrazů či fotek. Problém je jen jeden. Kam s nimi?

Fotka je softwarovým filtrem upravena právě do podoby instantní fotografie, která má sice k dokonalosti daleko, je však vzpomínkou na staré dobré časy.

3. Selské baroko

Do světových památek UNESCO zapsané Holašovice mají v podhůří Blanského lesa nemalou konkurenci.

Jednou takovou malebnou vsí jsou Dobčice, s rozlehlou ve svahu skloněnou návsí, jako stvořenou pro některou z pohádek režiséra Trošky. Nebo alespoň pro komedii, kterou se staly Babovřesky.

Krátký odpočinek na bytelné staré dřevěné lavici pod mohutnou, stářím vykotlanou vrbou, přinese nový klid do našich srdcí, rozbitých průjezdem přes čerstvě vytěžené plochy ještě nedávno zdravých staletých buků Blanského lesa.

...

4. Návraty

Březen je měsícem pastelových barev. Příroda se znovu probouzí, ožívá a z teplých krajin láká tažné ptáky. Nad lukami se ozývá křik čejky a kdesi vysoko, pod blankytně modrou oblohou, si ostrým hláskem prozpěvuje skřivánek svoji milostnou melodii. Spatříte ho jako nepatrnou tečku, třepotající se na stále stejném místě v teplém jarním vánku.

Jen na chvilku ho přehluší drsný křik prolétající osamělé husy velké, která se usadí na čerstvě zelené trávě, nedaleko hodujících volavek šedých.

A najednou si jasně uvědomíte, že nejen pro člověka byl stvořen tento svět. Možná jsme jen další slepou větví evoluce, ne jejím vrcholem, a příroda si uleví, až se nás jednou zcela zbaví.

...

5.Tulipány

Název tulipány naznačuje, že bychom jeho původ měli hledat v Turecku. Pravda je to jen částečná, protože tato krásná květina pochází z Číny. V 15. a 16. století byly tyto cibuloviny pěstovány v zahradách sultánů a teprve koncem 16. století se poprvé dostávají do císařské botanické zahrady ve Vídni, odkud se dostaly do Nizozemska.

To se díky velkému zájmu o tyto rostliny stalo tulipánovou velmocí. Ce­ny za cibulky se rychle dostaly do as­t­ro­no­mic­kých vý­šin a vše následně vy­ús­ti­lo v úpl­ně prv­ní krach na bur­ze v dě­ji­nách lid­stva.

Dnes se tulipány jako řezané květiny, vypěstované ve skleníkových podmínkách, dají sehnat celoročně, byť jejich hlavní sezóna začíná v lednu a trvá do konce dubna. Šlechtitelé uvádějí na trh stále nové a nové odrůdy s novými barvami a tvary květů a stále delší trvanlivostí.

Mnozí fotografové jezdí do Holandska speciálně na rozmanitě barevné lány rozkvetlých tulipánů. Obrázky odtud jsou jedinečné.

...

6. Lesní slunce

Fantazii se meze nekladou. Slunce složené z větví a kůry stromů je důkazem toho, že na ZŠ v Loučovicích mají k přírodě hodně blízko.

Vždyť škola stojí pod zajímavou horou Luč (933 m), o níž se traduje, že zde skalní hřeben se svými přírodními i dávnými druidy uměle vytvořenými energetickými místy poskytuje zasvěcovací duchovní pouť. Tato místa vznikala v pravěku a svoji sílu a mystiku si uchovala dodnes.

☆ ☆ ☆

Únorový Půltucet vede těsně 6. Zahrada ticha před fotkou 1. Kostel...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Fotky s příběhem - březen 2019

22 27% Nakloněná kaplička

12 15% Za záclonou

9 11% Selské baroko

9 11% Návraty

14 17% Tulipány

15 19% Lesní slunce

Hlasovalo 81 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.