Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

vydáno 1. května 2022 – napsal Rony – žádný komentář

Motto: "Což není člověk pouhý květ nesený větrem a jen hory, moře, hvězdy a tato země našich bohů jsou skutečné a věčné?" (James Clavell)

Když se narodíte do světa, musíte si ho nejprve pořádně osahat, abyste zjistili jeho klady, ale především jeho chyby. Teprve pak ho můžete začít měnit.

Zdá se mi, že ten dnešní svět se dočista zbláznil. Co se pánům nahoře nehodí, je označeno za konspirační teorii či dezinformaci. Mnohé články jsou rovnou mazány, weby ničeny a autoři dehonestováni. Svoboda slova dostává na frak a znovu úpí pod nánosem opatření, které ji omezují a svazují. Nově naše vláda začala lidí nabádat k udávání těch s odlišnym názorem. A předkládáno nám je vše tak, jako by to bylo pro naše dobro. Jenže já si ještě velmi dobře pamatuji dobu, kdy měla všechna média své cenzory poplatné komunistickému režimu. Tehdejší totalitní praktiky se k nám pozvolna vrací za mlčení mnoha novinářů a redaktorů, jenž se znovu bojí ozvat, aby neztratili své zaměstnání a raději se podvolí. Já jsem nemlčel za komunistů a nehodlám mlčet ani nyní. Dobře naši dobu popsal herec Jaroslav Sypal. Snad je nás takových víc.

Doufejme, že alespoň příroda si uchovala svůj rozum. Aprýlové počasí projevilo svůj vtip, kdy se střídaly slunné teplé dny a mrazivými. Přesto se pastviny po deštích začaly zelenat a první svěží květinky rozzářily svými jasnými barvami louky i lesy. Pojďme spolu nahlédnout do dubnových dnů prostřednictvím několika obrázků, které jsem vybral a okomentoval.

1. Titanik

Jako příď ztroskotaného Titaniku k modrému nebi ční rozsáhlý statek v Mokré nedaleko Lipna. Strom vyrůstající z jeho střechy je mementem zkázy. Přesto se zdá, že se blízká na lepší časy. Alespoň tomu nasvědčuje prořezání náletů v těsném okolí domu.

Opravit celou ohromnou stavbu v podobě písmene G však může být nad síly mnohých. Bude zajímavé sledovat, jestli se v budoucnu vynoří ve své staré kráse.

. . .

2. Plechý

Mohutný hřbet Trojmezenský vyrůstá nad pastvinou u Perneku jako modrá hradba orámovaná bělostnou čelenkou. Sníh se ve vyškách nad 1 300 m drží často až do teplých májových dnů, kdy postupně odtává. Pohled k vysokým horám od Maňávky je impozantní.

. . .

3. Labutí píseň

Ztichlé vody zapomenutého Lučního rybníka oživil párek bělostných labutí. Nevyplašila je ani nedaleká střelba, jež v týdnu zaznívala z přilehlého boletického vojenského prostoru. Bát by se zbytečných ran a výbuchů měli začít spíš lidé.

. . .

4.Tisíciletá lípa

Wikipedie uvádí, že Klokočovská lípa já známa také jako Tisíciletá lípa, Karlova lípa, Královská, nebo Císařská. Stala se jedním z nejstarších žijících památných stromů v Čechách a skutečně by mohla dosahovat věku, který ji přiřkly staré příběhy a pověsti. Tento mohutný strom roste v obci Klokočov nedaleko přehrady Seč a je uváděn již roku 1883 v časopise Háj.

. . .

5. Zámek Žleby

Zámek Žleby jsme vlastně navštívili náhodou, když nás k němu zavedla navigace z Železných hor. Jenom se projít se kolem tohoto krásného zámku byl nezapomenutelný zážitek a tak jsem měl docela problém, kterou z fotek do Půltuctu vybrat. Každý pohled byl trochu jiný, každý pohled byl něčím překvapivý a okouzlující.

. . .

6. Stvořidla

Sázava je trempskou řekou. Víkendové nahlédnutí do kaňonu, kudy si voda prorazila cestu přes žulový masív Melechova, bylo jen malou splátkou za mé opomenutí tohoto turisticky vděčného kraje. Kamenité koryto řeky mi trochu připomíná šumavskou Křemelnou.

∆ ∆ ∆

Březnové vítání jara bylo ještě zastřelil chladným počasím, ovšem s výjimkou několika posledních dnů, které jsme věnovali přírodním krásám Vizovických a Hostýnských vrchů. Vaše hlasování však vygenerovalo do popředí černobílou fotku plnou nostalgie - Čekání na jaro.

Na Moravě bychom mohli ještě chvíli zůstat. Příjemnou hudbu hraje Fleret Vizovice. Přiznám se, že jsem znal jejich LP Zafúkané, ale mladší desku "Trnkostroj" jsem si poslechl poprvé. Líbila se mi.