Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nezáleží na tom, že jste sražen k zemi, záleží na tom, že vstanete.“ (Vince Lombardi)

Blíží se prázdniny a tak mohu nabídnout k využití jízdní řády Jihočeských cyklobusů 2024, které vás dovezou nejen na Šumavu, ale i do Novohradských hor, České Kanady i jinam.

1. Sky Bridge 721

Jestli na naší cyklotrase spatříme visutý most Sky Bridge 721, jsem netušil, ale doufal v to Po výjezdu kolem mladé řeky Moravy jsme se dostali na překrásnou, výhledovou cestu, traverzující svahy bočního hřebene Králického Sněžníku, aby se nám pod vrcholem Slamníku otevřel pohled i na tuto spektakulární turistickou atrakci. Ne v každém budí nadšení. Pokud by most opravdu spojoval dvě těžce dostuná místa v horách, byl by k užitku a pochopení, tenhle je opravdu pouťovou atrakcí, což je škoda.

. . .

2. Velké Losiny

Pokud jedete na pár dnů do Šumperku, jistě vaše mysl zavede myšlenky na čarodějnické procesy, jež zde probíhaly v 2. polovině 17 století. Bohužel šumperská stálá expozice, věnující se tomuto období, v květnu nemá otevřeno! Napravit to proto muselo vyprávění průvodkyně na zámku Velké Losiny, kam jsme zavítali.

. . .

3. Albín klokana rudokrkého

Táborská Zoo vás může milé překvapit. Přestože jsme se z důvodu hluku při přestavbě a úpravách terénu Zoo museli spokojit s menším množstvím spatřených zvířat, času jsme nelitovali. Mne zaujala bílá zvířátka, vlci arktičtí a albíni klokanů rudokrkých s mláďaty ve vaku

. . .

4. Návraty ke kořenům

Vysoce kontrastní černobílá fotka menšího z ktišských rybníků vykreslila bílá oblaka, ale potlačila detaily. Přesto mi přijde zajímavá a inspirující. V záplavě fotek barevných i osvěžující.

Poutní kostel v Kájově přímo svádí k BW zpracování.

. . .

5. VVP Boletice

Boletický vojenský výcvikový prostor mám prošlý velmi dobře. S trochou odvahy to vždy šlo a i dnes se jistě lesní prostory nechají prozkoumat. Jen chodí zvěsti o přísnějším dohledu a vyšší pokutě, ale co neudělat pro trochu toho dobrodružství.

K rybníku na fotce se přiblížíte z volně průjezdné cesty mezi Chvalšinami a Boleticemi.

. . .

6. Kostel sv. Mikuláše

Nenápadný červený kostel nstojí na vyvýšenině zvané Olymp (nedaleko Boletic) prochází z 12. století a hrdě se hlásí k titulu nejstarší památky jižních Čech. Král Přemysl Otakar II. ho tehdy věnoval spolu se zlatokorunským klášterem církvi, aby zastavil moc rozpínající se české šlechty.

Kostel s. Mikuláše jsem při své cyklotrase nemohl minout. V blízké budoucnosti máme v plánu podívat se dovnitř, ale pro to si musíme domluvit návštěvu, běžně je kostel uzamčený.

∆. ∆. ∆

Nejúspěšnějšími fotkami s příběhem se v minulém měsíci staly Koryto a Rašelinné jezírko , se stejným počtem hlasů, přičemž další hlasy toto pořadí mohou změnit.

Když jsem si byl v KD Vodňany poslechnout Karla Kryla, dozvěděl jsem se, že zajímavý projekt "4 TET" se již nevratně rozpadl. David Uličník, který téměř tři hodiny zpíval právě Kryla (ale nejen jeho), byl jedním ze zpěváků. Vokální kvarteto tvořili zpěváci Jiří Korn, Jiří Škorpík, Dušan Kollár a David Uličník.

Pojďme si poslechnout 2nd od 4 TETU.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie

11 17% Sky Bridge 721

4 6% Velké Losiny

24 36% Albín klokana rudokrého

6 9% Návraty ke kořenům

11 17% VVP Boletice

10 15% Kostel sv. Mikuláše

Hlasovalo 66 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.