Půltucet (říjen 2023) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2023) - příběh fotografie

Motto: "Je možné stále klamat některé nebo občas oklamat všechny, ne však stále klamat všechny." Abraham Lincoln

Teprve konec října zbavil krajinu jasnými barvami podzimu. Posunutý začátek jara příroda využila dokonale. O co později se stromy zazelenaly, o to déle zelené vydržely. Podíváme se do krajiny, ale i k stavbám, které onu krajinu zušlechťují. Jsou to střípky, z nichž se skládá "Má vlast".

1. Okolo Blanice

Cesta mezi Arnoštovem a Spálencem vede kolem Blanice, jejíž tok se chrání jako národní přírodní památka. Nejde jen o výskyt ohrožené perlorodky říční. Vody Blanice a jejích přítoků oživuje vranka obecná a mihule potoční, spatřit zde můžete i vydru říční. Krásný pohled nabízí pastviny a lesy Dolní a Horní Sněžné.

. . .

2. Kaple sv. Máří Magdalény

Příjemné osvěžení krajiny Svobodných hor, jak lidé občas nazývají Chelčickou vrchovinu s nejvyšším vrcholem - Svobodnou horou, jsou sakrální stavby. Velmi známé je poutní místo Lomec, méně kaple sv. Máří Magdalény, stojící na louce nedaleko pramene léčivé vody, poblíž někdejšího hospodářského dvora s lázní.

. . .

3. Oko boží

Dva loučovické kostely od sebe odděluje jen Vltava. Traduje se, že byly postaveny současně v polovině 14. století a jejich založení privází pověst, jež byla zaznamenána koncem 19. st. v českobudějovickém časopise Budovou. V ní se praví, že kdysi dva Rožmberkové milovali jednu šlechtičnu a zatímco jeden byl na křižácké výpravě, druhý se šlechtičně tak dlouho dvořil, až byla svatba. Když se první bratr vrátil z křížové výpravy, vzplál zlostí, hned jak se oba setkali "u Lúčovic". Pozvedli proti sobě meče a tu se najednou ozval z nebes hlas: "Smiřte se, vždyť jste bratři!" Oba se ulekli, zastyděli se a padli si do náručí. Na památku usmíření se rozhodli, že každý z nich postaví na jednom břehu Vltavy kostelík, který zasvětí svému patronu, svatému Prokopu a svatému Theobaldu.

Oko, jež se dívá k Vltavě z jednoho z kostelů, jako by dohlíželo na to, aby v jejich okolí již k ničemu podobnému nedocházelo.

. . .

4. Z českých luhů a hájů

Vypouštění Bedreva trvá více než měsíc. Druhý největší rybník u nás vydává ob rok vůbec nejvíce tun ryb a dokonce v tom předčí i obrovitý Rožmberk. Slavnostní výlov je vždy naplánován na státní svátek vzniku republiky a nenechá si ho ujít velké množství zvědavců.

. . .

5. Tábor

Pravděpodobně za povstání Vítkovců proti Přemyslu Otakarovi II. v roce 1276 bylo zničeno sídliště nad Lužnicí. V roce 1420 zde husité z nedalekého Ústí vystavěli město s biblickým názvem Tábor. Odtud pak pod vedením hejtmanů Jana Žižky a Prokopa Holého vedli své vítězné výpravy.

. . .

6. Blaník

Jedno z mýtických míst je spojeno pupeční šňůrou s dávnou českou historií. Až budete stoupat k Blaníku, našlapujte tiše, ať neprobudíte v hoře spící blanické rytíře, kteří čekají na dobu, až zde bude nejhůře, aby se probudili a českou zemi zachránili.

∆ ∆ ∆

Září se nám do čela žebříčku posunula fotka Hora Svaté Kateřiny

Klidný hlas Petera Gabriela z LP desky Scratch My Beck, která vyšla v roce 2010, je pro dlouhé podzimní večery jako stvořený.

Hodnocení článku

Anketa

Půltucet (říjen 2023) - příběh fotografie

12 21% Okolo Blanice

7 12% Kaple sv. Máří Magdalény

8 14% Oko boží

11 19% Z českých luhů a hájů

5 9% Tábor

14 25% Blaník

Hlasovalo 57 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.