Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Dovolená 2011 alias Egypt část třetí

vydáno 15. listopadu 2011 – napsal Jack – 4 komentáře

Naposledy se nechte mými články ponořit do země, kde čas je vymezen přesýpaním zrnků písku, kde život proudí úplně jinými kroky než u nás v západních zemích. Egypt jako arabská země má mnohé, co může nabídnout...vlídnost a pohostinnost především :-).

Úterý 2. srpna 2011

Měli jsme naplánovaný další výlet po Egyptě a to opět do egyptského letoviska Hurghady :-).

Cestou do Hurghady

Orientační mapa

Fotky z autobusu nejsou nejkvalitnější, neboť zdejší řidiči jsou opravdu "chytráci" a řídí fakt strašně.

Senzomall ala McDonald

V Hurghadě

Ve městě

Budovy

Na fotkách si všimněte velkých rozdílů, jako po celém Egyptě, kde vidíte lepší ulice a ty nejchudčí.

Lepší ulice

Kleopatra na zdi

Chudá čtvrť

V tento den jsme měli v plánu vyjet lodí s největším podmořským dnem na moře, abychom se podívali na korálové útesy, které se zde kolem pobřeží nacházejí. Bohužel nešnorchlujeme, jinak bysme jeli na vlastní pěst :-).

V hurghadském přístavu

Přístav

Přístav v Hurghadě

Na moři

Naše loď

Z lodi byla vidět nejstarší mešita v Hurghadě El Dahar, kam turisté nemohou vstoupit, jen nahlédnout. Zrovna se jí opravovaly minarety (věžičky odkud svolává muezzin na bohoslužby).

Mešita El Dahar

El Dahar podruhé

Na palubě byl krásný mořský vzduch a zde jsme se seznámili s tříčlennou rodinou z Česka, se kterou jsme trávili volné chvíle.

Pobřeží Hurghady

Příjemný mořský vzduch

Jeden z pánů vyprávěl, jak zde pluly sotva tři lodě a dneska že je tu všechno jiný...moc lidí, třeba osm lodí na jednom místě, ani prý šnorchlovat se pomalu nedá. A jak jsou hrozně egoistický a všechno ničí, když najdou krásný korál, tak po něm poskakují.

Lodě pro potápěče

Naproti naší lodi se nacházel Giftun, ostrov, kam se jezdí potápět.

Giftun

Hurghada a především Rudé moře je opravdu ve světě známé pro svoji průzračnost. Zdejší nejteplejší korálové moře na zeměkouli totiž skrývá korály, vápencové schránky z mořských žahavců.

Korály

Největším korálovým útesem na světě je Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie. Je zapsán do seznamu UNESCO, ale má v posledních letech velké problémy - útesy bělají, rozežírají ho hvězdice, globální oteplování, znečištění,...

Velký bariérový útes

Náměstíčko

Tyto fotky jsou foceny přes sklo, proto nejsou nijak v nejlepší kvalitě. Ale i tak vykreslují podmořské dno kolem Hurghady.

Korály pod vodou

Rybky

Rybičky, kam se podíváš

Mořské dno

Korály

Potapěč

Dno plné korálů

Náš tým se nakonec rozšířil až na sedm - sedm statečným :D.

Sedmero statečných z Česka

V přístavu jsme chtěli navštívit restauraci zasvěcenou argentinskému revolucionáři Che Guevara, ale nebylo tolik času.

Restaurace zasvěcená Kubě

Hurghadské ulice skrývají mnohá tajemství...

Po ulici

"Čerstvá" masna

Výlet do Luxoru - středa 3. srpna 2011

Posledním celodenním výletem do srdce Egypta náležel dlouhé cestě do Luxoru, kdy jsme vyjížděli autobusem už brzy ráno, abychom se nemuseli pachtit do vyprahlé země se sluncem nad hlavou a teplotami nad 40°C.

Při cestě do Luxoru

Mezi horami

Hory Rudého moře

Někdy pod naším klimatizovaným autobusem zmizela i asfaltovaná cesta a jeli jsme jen po písku a prachu.

Někdy i cesta zmizí

Během asi tří hodin jsme dorazili do Qeny (Keny), předvstupního města Luxoru, kde nás přivítal minaret, odkud nás ale nikdo nevítal, ani nás na nic nesvolával.

Qena s mineratem

Vstupní město

Budova

Nejen v tomto městě jsou rozdíly v bohatství obyvatel, některým opravdu stačí jen málo - rodina, menší políčko a třeba i nějaká ta střecha nad hlavou.

Chudinské domy

Další z domů

Kolem půl 11 jsme dorazili do Luxoru, města které v překladu z egyptštiny znamená "chrám".

I takhle se tu dá jezdit

Z Luxoru do Karnaku dříve vedla cesta sfing, která tyto dvě místa spojovala. Dnes jsou tu jen zbytky.

Alej sfing

Doprava je tu stejná jako všude. Ten, kdo dosáhne na pedály, tak řídí. Stačí aby vás naučil soused, nebo si chcete udělat řidičský průkaz během tří dnů? Tady jde prostě všechno, ale většina lidí ho nemá, i přesto jezdí.

Dopravní situace

Dopravní situace podruhé

Opět typická dopravní situace

I motorky jsou tu k vidění

Nejen oslík :-)

Egyptem protéká životodárná řeka Nil, 2. největší řeka na světě po Amazonce. Jejími prameny jsou Modrý a Bílý Nil, a slouží především jako dopravní tepna, k zavlažování, k výrobě elektřiny a k požívání.

Řeka Nil

Je ale stejně čistá jak řeka Ganga, lidé z ní pijí, koupou se v ní, perou v ní, ale o kus dál vidíte mrtvolu krávy, jak v ní plave...ještě že nás čekal Karnakský chrám v Luxoru.

Maketa Karnakského chrámu v Luxoru

Cesta Karnakským chrámem

Před vstupem do samotného komplexu chrámu se na Vás seběhnou obchodníci, kteří vám nabízejí to a zase tohle, všechno je 100% "pravé". Když si jich nevšímáte a ingorujete je, tak je to v pohodě, jinak se jich nezbavíte.

Krámky

Před chrámem

Alej sfing s hlavním pylonem

Karnakský chrám v Luxoru byl vybudován proto, že většina faraonů uctívala nejvyššího boha Slunce - boha Re/Ra/Aton. Je to jasné, vždyť slunce zde vládne této pouštní zemi, proto zdejší chrám je vlastně 10 chrámů v jednom.

Sfinga

Další sfingy

Nádvoří s papyrusovými rostlinami

Sloup jako papyrusová rostlina

Zdejší nádvoří má na konci vztyčené sloupy ve tvaru papyrusové rostliny, rostliny, ze které se vyráběl papyrus, tedy ze šáchoru papírodárného. Hlavním pylon, brána vytesaná z kamene, kterou vcházíme, je nedokončen. Jeho stavba byla podobná jako stavba pyramid, tedy pomocí schodovitých

Hlavní pylon

Zdejší výjev na zdi nám zobrazuje významnou bitvu faraona Ramsese II. s Chetity, se kterými se střetl roku 1274 př. n. l. u Kadeše. Byla to první bitva v dějinách zakončena mírovou smlouvou, zde je ale faraon vyobrazen jako vítěz, což pravda není.

Výjev z bitvy faraona proti Chetitům

Sloupová síň byla dříve zastřešena kamenným stropem, ale ten se v průběhu dějin zřítil, a dnes z něj zbyly jen zbytky - dřevěná okna.

Ve sloupové síni

Nápisy na zdech v sloupové síni

Výjevy na sloupech

Na pomyslném konci komplexu Karnakského chrámu nechal vybudovat faraon Amenhotep IV. posvátné jezírko, před kterým se nachází pomník s pouštním broukem Skarabeem. Skarabeus symbolizoval věčnost a štěstí, proto byl dán faraonům na poslední cestu smrti.

Posvátné jezírko

Pomník skaraba

Cestou zbytkami chrámu na Vás padá nostalgie starověké minulosti, ale především jste tu ničeni neustálým svitem slunce, jehož teploty dosahovaly kolem 40 stupňů.

Karnakský chrám

Sochy faraonů

Najdeme tu hodně hieroglyfů, egyptské obrázkové písmo, které bylo roku 1822 rozluštěno díky Rosettské desce a Francouze Jeana-Fracoise Champolliona.

Další hieroglyfy

Výjevy na zdech chrámu

Hieroglyfy

J. F. Champollion

Významnou faraonkou byla i Hatšepsut, regentka svého syna Thutmose III., která zde nechala vztyčit dva obelisky, které dříve byly zakončeny zlatou špičkou, která za svitu slunce svítila do dálky.

Jeden z obelisků královny Hatšepsut

Obelisk královny Hatšepsut

Opět obelisk královny Hatšepsut

Nejvýznamnějším faraonem Nové říše byl Ramses II., Faraon stavitel, který zemi vybudoval a pozvedl ji nad další země, proto i zde v Karkanském chrámu nalezneme jeho stavby i sochu v nadživotní velikosti.

Socha Ramsese II.

Další naší zastávkou byla papyrusová dílna, abychom poznali způsob výroby papyrusu, který se používal až do středověku, než byl nahrazen pergamenem ze zvířecí kůže.

Papyrusová dílna

Jak se vyráběl papyrus? Ze šáchoru papírodárného, který roste jen u Nilu, se naseká na stejně dlouhé pruty, oloupe se zelená kůra a bílá dřeň se nakrají na proužky. Ty se pak skládají vodorovně vedle sebe a následně svisle.

Šáchor papírodárný u Nilu

Šáchor papírodárný ala papyrus

Pak se nechaly papyrusové proužky (jak vodorovné a svislé na sobě) ve vodě, buď na 6 dní, aby vznikl bílý, nebo na 12 dní, aby vznikl hnědý papyrus.

Papyrus

Kolem druhé nejdelší řeky na světě jsme jeli dál a podívat se na Údolí králů.

Řeka Nil

Zelený kraj u Nilu

Před Údolím králů

Údolí králů nechal zbudovat Thutmose I., který první zde nechal vybudovat dokončenou hrobku. Nad údolím králů se majestátně tyčí hora ve tvaru pyramidy, která má pohřbené faraony ochraňovat podobně jako pyramidy.

Údolí králů

Údolí králů s posvátnou horou

Naleziště hrobek

V Údolí králů se nesmí fotit a zdejší hrobky, které jsou plné hieroglyfů, jsou chráněny zevnitř sklem, neboť lidé se jich dotýkali a dlouho by asi nevydržely.

Hrobka Ramsese II.

Hrobka Ramsese XI.

Venku na slunci teploty dosahují až 50 stupňů, v hrobkách bývá chladněji, tak o deset stupňů, takže to není o moc lepší, ale nejste vystaveny přímému slunci.

Údolí králů

Nejznámější hrobkou, v níž se našel velký poklad (uložen v muzeu v Káhiře), je Tutanchamonova hrobka (panovník, který vládl pouhých deset let a to nijak významně), kterou objevil Angličan Howar Carter (+1939) roku 1922.

Objevení Tutanchamonovy chrobky

Zlatá maska Tutanchamona

Howard Carter

Rezidence H. Cartera

Významnou zastávkou po Údolí králů byla návštěva alabastrové dílny, která nám ukázala, jak se dají vytvářet různé vázy, sošky z alabastru.

Pracovníci alabastrové dílny

Alabastrová dílna

Alabastr všude kolem

Náš průvodce, který vyprávěl stále o faraonce Hatšepsut a jejich stavbách, se dočkal - dojeli jsme do Dér el-Bahrí, alias severního Zádušního chrámu královny Hatšepsut v Údolí královen.

Maketa Zádušního chrámu královny Hatšepsut

Údolí královen

Hrobka ve skále

Tento chrám nechala královna Hatšepsut vybudovat během své vlády a je částečně zasazen do skály.

Zádušní chrám

Pohled na zelené údolí kolem Nilu

Faraonka Hatšepsut, která byla regentkou syna Thutmose III., se nechávala zobrazovat jako faraon s typickými insigniemi (Usirův vous a královská žezla).

Socha královny Hatšepsut

Po smrti královny Hatšepsut nechal její syn většinu jejích staveb zbořit (jeden z obelisků v Karnakském chrámu, jeden z chrámu v Údolí královen) a byla z historie naprosto vymazána. Naštěstí ne úplně.

Skály

Zbytky druhého chrámu

Ještě jednou chrám královny Hatšepsut

Autobusem jsme projížděli kolem dvou soch, které jsou pozůstatkami po ohromném chrámu faraona Amenhotepa III., kolem Memnonových kolosů, které prý zpívaly a vítaly tak svého panovníka.

Memnonovy kolosy

Memnovovy kolosy s mojí maličkostí

Vše bylo zakončeno půl hodinou plavbou po Nilu při západu slunce.

Plavba po řece Nil

Na Nilu

Pohled na chrám

Plavili jsme se na dvou menších bárkách, kde se dalo i vyšplhat výše a hledět ze střechy lodičky.

Podobná bárka byla i naše

Nebyli jsme zase na tom takhle špatně

Náš průvodce na lodi druhé

Jsou možné i vícedenní výlety a plavby po Nilu a to splouvání z Karnaku do Asuánu, Káhiry až na pobřeží Středozemního moře, kde leží Alexandrie.

Luxusní parník

Zajímavé plachetnice

Úrodné údolí při řece Nil

Převozník a já

Při západu slunce můžeme zavzpomínat na egyptskou historii, jak se Kleopatra s Caesarem vznášela na vlnách Nilu, apod.

V přístavu

Domů, tedy do hotelu, jsme dojeli už za tmy a to kolem deváté hodiny. Ale ještě jsme stihli i večeři :-).

Čtvrtek a pátek (4. a 5. sprna)

Poslední dva dny jsme už jen odpočívali a užívali si pohostinosti této země, jak po stránce fyzické, tak i psychické.

Na pláži :-)

Zátoka

Tančící lidé z animačního programu

Západ slunce v Egyptě

V pátek večer nám podávali poslední egyptskou večeři a to speciálně venku, kde byli zdejší kuchaři a předváděli své kousky.

Egyptský večer

Vyřezávání dýně

Poslední večeře

Poté následoval egypstký večer s typickými tanci a břišními tanečnicemi, děti si hrály, rodiče tancovali a náctiletí to zakončili zábavou na zdejší discotéce.

Tanečníci

Břišní tanečnice

Typický tanec s deštníky

I se světly

Sobota 6. srpna 2011

Ještě pozdě v noci, tedy brzo nad ránem, jsme odjeli z hotelu na letiště, kde jsme byli odbaveni a čekali až vzlétneme a následně dosedneme na ruzyňské letiště.

Na letišti v Hurghadě

Naposledy pohled z letadle

Egyptské pobřeží

Česká zem

Musím říci, že nejen já jsem se těšil na české jídlo, rodinu a přátele, ale hodně mi budou chybět fajn lidé, kteří vám poradí, pomůžou a stále se usmívají :-).