Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 58. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Druhý den budeme trochu rozlítaní. Vyzobneme si několik perel Kutnohorska, krátce navštívíme lázeňské město Poděbrady a odpoledne věnujeme procházce po rozkvetlém parku Průhonice.
Pokračovat ve čtení...

Klášter Borovany a NS Trhosvinensko

Klášter Borovany a NS Trhosvinensko

Komentovanou prohlídku borovanského kláštera jsme měli v plánu již delší dobu. Když se k tomu přidala možnost navštívit i zajímavou výstavu Největší záhady a tajemství světa, bylo rozhodnuto.
Pokračovat ve čtení...

Klatovskem za památkami a přírodními krásami

Klatovskem za památkami a přírodními krásami

Nedaleko Klatov stojí zámek Týnec a hrad se zámkem Klenová, kam se jednu májovou sobotu vydaváme. Naše velká očekávání jsou naplněna po okraj, vždyť na Klenové strávíme téměř čtyři hodiny. Pomyslnou třešničkou na dortu zážitků pak nám nachystají vápencové lomy u Rabí.
Pokračovat ve čtení...

Valašské hory l.

Valašské hory l.

Jedno dlouhé údolí, uzavřené před okolním světem, mne lákalo již hodně dlouho. Protéká jím Vsetínská Bečva a kolem se rozkládají Valašské hory. Vsetínské vrchy, Beskydy, Javorníky. A právě sem se naše kvarteto vydalo, aby poznalo další krásný díl ze skládačky puzzle naší vlasti.
Pokračovat ve čtení...

Valašské hory ll.

Valašské hory ll.

Nedělní ráno jedeme autem do Sul'ovských skal, kde bude stačit pěšákům dopoledne na výlet do skal a nám na 45 km dlouhou projížďku Strážovskými vrchy. Odpoledne máme čas vrátit se do hor u Velkých Karlovic. Pondělí je dnem návratu domů, ale před ním stihneme projít i projet jižní částí Vsetínských vrchů.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2025) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2025) - příběh fotografie

Motto: "Život je čekání na to, kdy se naše sny změní ve skutečnost.“ Victor Hugo
Pokračovat ve čtení...

Plzeňsko - zámek Nebílovy a hrad Radyně

Plzeňsko - zámek Nebílovy a hrad Radyně

Kupodivu i kolem mě celkem blízkého Plzeňska zejí bílá místa, kde jsem ještě nikdy nebyl. Protože moje bolesti zad stále přetrvávají, zvolil jsem jednu doukromou plzeňskou kliniku, abych vyzkoušel, jestli mi mohou pomoci. Budu tak mít dostatek času na projlídku kulturních památek k okolí města.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet 2024 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2024 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Anketu fotek roku s nejvyššími počty hlasujících si zopakujeme již po několikáté. Když už každý měsíc výběr probíhá, je dobré si osvěžit paměť a podívat se na výsledky. Je zajímavé sledovat i to, jak je vždy pole vítězů a poražených vyrovnané a proměnlivé. Neplatí tady, že pes kadí na větší hromádku.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (srpen 2025) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2025) - příběh fotografie

Motto: "Ti, kdo sní ve dne, poznávají mnohé z toho, co uniká snivcům pouze nočním. “ Edgar Allan Poe
Pokračovat ve čtení...

Toulky Českokrumlovskem

Toulky Českokrumlovskem

Tenhle červený kostel s ruskými nápisy vojáků mne lákal už hodně dlouho. Konečně se vše sešlo a my k jeho prohlídce mohli přidat také komentovanou prohlídku klášterního areálu v Kájově a cestu do podzemí grafitového dolu.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3032 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.