Kategorie Strakonicko 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Krajem Christiana Battaglia

Krajem Christiana Battaglia

Velmi pestrou krajinu, která se skládá z mozaiky luk, kopců a lesíků, si projedeme po stopách českého amatérského cyklisty, jenž v sedle kola urazil kolem 935 000 km. Cyklisty, který nikdy nic nevyhrál, přesto byla po něm pojmenována šumavská silniční cyklotrasa č. 33 a na jeho počest se každoročně v srpnu pořádá v Záboří u Blatné Tour de Battaglia. Letos uplynulo 32 let od nečekaného skonu Christiana Battaglia v sedle jeho závodního kola u kopce Tisovíku nad Strakonicemi. O jeho úsilí v sedle závodky napsal krásnou povídku Baroni v sedlech Ota Pavel. Obec Záboří vydala krátkou brožurku, kde se můžete dočíst mnoho zajímavostí o Christianovi i jeho sestře Blance.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xll

Jihočeské cyklotrasy Xll

Počet zveřejněných jihočeských cyklotras přesáhl stovku. Další várka pro milovníky přírody přináší fotky a povídání o toulkách Strakonickem, Šumavou, Blanským lesem i Novohradskými horami.
Pokračovat ve čtení...

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Příchod jara oznamují jeho první poslové - skřivánci. Z nebeských výšin se na louky v okolí rozlehlého Tisovníku snáší jejich ostrý zpěv se známým a příjemným motivem. Ani lehký únorový vánek nedokáže zchladit pomalu se ze zimního spánku probouzející krajinu, přestože ve stínu lesa je po mrazivém ránu stále jinovatka.
Tisovník skrývá i jedno tajemství, které je nadále dobře utajeno. A kde že vlastně je ten Tisovník?
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy IV.

Jihočeské cyklotrasy IV.

Již čtvrté pokračování cyklotras jihočeskou krajinou plynule navazuje na předchozí díly. Možných tras či jejich variant je nepočítaně a každý si jistě dovede sám nějakou vytvořit a projet. Popsané cesty jsou tak jen malým návodem, kam lze s kolem vyrazit. K velmi dobrému plánování před jízdou často využívám www.mapy.cz, abych měl přehled o vzdálenosti a celkovém převýšení trasy.
Pokračovat ve čtení...

Helfenburk a hřeben Mlaky

Helfenburk a hřeben Mlaky

Hrad Helfenburk, skrytý v hlouby lesů, je častým cílem výletníků. Jeho dvě zpřístupněné věže nabízí skvělé výhledy k Šumavě a dohlédnout lze i k Novohradským horám, Brdům a dalším vrchům a hřebenům jižních Čech. 
Stejně jako Helfenburk přitahuje pozornost i skalnatý hřeben polesí Mlaka, kdy zde můžete pohodlnou stezkou obejít vrch Duškovec. Variant se díky mnoha lesním cestám nabízí hned několik.
Pokračovat ve čtení...

Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...
Pokračovat ve čtení...

Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)

Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)

Jihozápadní dráha Č. Budějovice - Plzeň sice nemá poslední dobou o volných dnech velký zájem zajišťovat ztrátovou osobní přepravu, přesto jsme si naplánovat túry v jejím atraktivním okolí dokázali. Malebná krajina u Ražic a Protivína je známá z putování dobrého vojáka Švejka z Haškova románu, a je bohatá na vršky, lesy a rybníky. Toulání v ní je vždy zážitek. A protože turistických cest, naučných stezek i cyklotras je zde dost na několik víkendů, není důvod je nevyužít. 
Pokračovat ve čtení...

Rozhledna na Sedle

Rozhledna na Sedle

Od doby, kdy jsem se dozvěděl o nové dřevěné rozhledně na vrcholu Sedla (903 m) nad Sušicí, mě lákalo podívat se na ní, protože jsme tam kdysi na vandru přespávali. Jelikož není zas tak daleko a kolo je dobrý dopravní prostředek, udělal jsem si jedno odpoledne výlet.
Pokračovat ve čtení...

Volenice a okolí

Volenice a okolí

Zima, sníh, led... v tom se přece nedá jezdit na kole, nebo snad jo? Možná jo, možná ne... ale i tak tu mám pro Vás do zásoby další cyklistický výlet...:)
Pokračovat ve čtení...

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

František Harant by se asi zbláznil, kdyby viděl u svého mlýna, kde trávil klidný život poustevníka, taková procesí. Ale možná se na to dívá odněkud shora a usmívá se. Vždyť právě díky němu se vodní mlýn u Hoslovického potoka zachoval ve své původní celistvosti a kráse.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.