Nejnovější články 5. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

Po roční pauze nejen že se vracíme při svém silvestrovském toulání k Zlatému potoku, ale dokonce jdeme ve stejné sestavě. Pro kratší trasu vybíráme opět krajinu šumavského předhůří s vrcholky Nebahov a Osule, kde ze středověku zbyly trosky hradu.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2018) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2018) - příběh fotografie

Motto: "Je to iluze, že fotografie jsou vytvořeny fotoaparátem. Jsou vyrobeny očima, srdcem a hlavou..." Henri Cartier-Bresson
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2018)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2018)

Rok 2018 mohl být dalším osmičkovým rokem, který převrátí či upraví naše dějiny. Nestalo se tak, byť snaha o to byla. Extrémní bylo snad jen vedro jehož jsme si užívali při svých túrách. V teplém podzimu jsme pak vzpomínali, kolikrát jsme zmokli. Jednou nebo dvakrát? Přiton vícedenních akcí jsme absolvovali mnoho a doufám, že podobné to bude i v roce následujícím.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2019

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2019

Milí příznivci, rádi bychom vám jako každý rok popřáli šťastné a klidné prožití Vánoc a ať je pro vás nový rok 2019 povedný. Děkujeme za přízeň v uplynulém roce a těšíme se, jaké zážitky nám všem přinese rok příští.
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Motto: „Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého III.

Středohoří - do třetice všeho dobrého III.

Dva sousední vrcholky nesou zbytky hradů Panna a Kalich. Jejich zajímavá historie nás přitáhla poslední den. Krásné výstupy završilo dobytí ostrého hřebínku Trojhory a procházka po upraveném parku zámku Ploskovice.
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Buková hora je dominantou krajiny u Zubrnic a jedním z cílů, které nelze vynechat. Podobně jako přitažlivý skalnatý Magnetovec se svým kamenným hřibem. Díky zubrnickým slavnostem Podzim na vesnici si můžeme prohlédnout i památkově chráněné domy.
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého I.

Středohoří - do třetice všeho dobrého I.

Také říjnové počasí přeje tulákům. Znovu jedeme na sever do oblasti Českého středohoří, tentokrát až k Ústí nad Labem. První trek před námi z mlhy postupně odhalí hrad Střekov, Vysoký Ostrý, Široký vrch, Trpasličí kameny a vrch Kukla.
Pokračovat ve čtení...

Trauma na Traunsteinu

Trauma na Traunsteinu

Tato hora aspiruje na titul Strážce Solné komory. Jedete-li po dálnici od Lince k Salzburku, upoutá vaši pozornost mohutná silueta, která se objeví zničeho nic přímo před vámi. Když přijedete blíž, kolmé vápencové stěny vzbudí velký respekt a jsou jasnou výzvou. Výstup k vysokému kříži na vrcholu Traunsteinu rozhodně není zadarmo.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.