Nejoblíbenější články 52. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Buglata a Pískový kámen

Buglata a Pískový kámen

Buglata(832m) je zalesněný vrchol Blanského lesa, nejvyšší v jeho severní části a spolu s Vysokou Bětou a Chrášťanským vrchem tvoří pro turisty snadno dostupný hřeben. A právě tento vrchol, který byl v minulosti posvátným místem zdejších obyvatel, se stal spolu se sousedním Pískovým kámenem(808m) cílem našeho zájmu v jednom slunném lednovém odpoledni.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2011)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2011)

Ve výběru z letošních fotek tentokrát zabrousím do makrosvěta, který v sobě skrývá nejedno překvapení. Pokusím se tak zhodnotit koupi makroobjektivu Nikon 105mm f/2.8G AF-S VR Micro.
Pokračovat ve čtení...

Solvayovy lomy

Solvayovy lomy

Český kras je doly opravdu prošpikován. K nejznámějším patří Velká a Malá Amerika a lomy kolem Koněpruských jeskyní. My se dnes podíváme na jiné vápencové lomy, které jsou zvláštní tím, že v nich dobrovolnická společnost Barbora svépomocí o volném čase vytvořila skanzen.
Pokračovat ve čtení...

Záhada světelného bolidu aneb vánoční příběh jednoho nálezu

Záhada světelného bolidu aneb vánoční příběh jednoho nálezu

Nečekaná sněhová nadílka pondělního rána (18.12.) nás naladila k prvnímu otestování běžek, na které se dlouhé měsíce prášilo kdesi ve sklepě. To, že bude mít náš krátký výlet svoji zajímavou astronomickou dohru, ještě netušíme...
Pokračovat ve čtení...

Šťastné a veselé Vánoce a do nového roku vše nejlepší

Šťastné a veselé Vánoce a do nového roku vše nejlepší

Všichni redaktoři Šlápot vám přejí šťastné a veselé prožití vánoční svátku a v novém roce ať se vám vše daří podle vašich představ. Věříme, že Šlápotám zůstanete věrni i v dalším roce, v roce 2011.
Pokračovat ve čtení...

Pecivál a měřicí věž na Vysokém Kamýku

Pecivál a měřicí věž na Vysokém Kamýku

Klidové území Písecké hory zasahuje svojí jižní částí až k Protivínu. Většinou bukové lesy obléhají ze všech stran i nejvyšší kopec Vysoký Kamýk s rozhlednou. Ta je vlastně jednou z devíti měřicích věží v Čechách, které byly v letech 1939-41 vystavěny. Putování k rozhledně začneme u kostela v Krči, asi 2km východně od Protivína. Ještě před ním si ale prohlédneme Krokodýlí ZOO v Protivíně.
Pokračovat ve čtení...

Góry Stolowe

Góry Stolowe

Asi třicet kilometrů od Náchoda směrem na jihovýchod v Klodsku, leží Park Narodowy Gór Stolowych. Něco podobného, ale v menším máme i kolem Adršpachu a Broumova. Park má rozlohu kolem 65 kilometrů čtverečních, leží v kraji, kterému se říkalo a asi ještě říká Střední Sudety. Tvoří jej převážně pískovcové skály. Nejvyšší skála se jmenuje česky Velká Hejšovina - Szceliniec Wielki a má kolem 920 mnm. Ostatní vrcholy skal nejsou o nic menší. 
Pokračovat ve čtení...

Za šumavským modrým nebem aneb "hrnečku dost..."

Za šumavským modrým nebem aneb "hrnečku dost..."

Opět se Čechy noří do chmurných dnů, kdy nebe jako by přestalo existovat. Nevidíte slunce, nevidíte mraky, nevidíte nic. Jen bezvýraznou šedivou oblohu, která dokonale tlumí všechny svěží podzimní barvy. Mnozí se tomu snaží podvědomě uniknout a nalézt pro sebe alespoň malý kousek modrého nebe. Proto putují do hor, a stále výš a výš, dokud ho nezahlédnou. Ne vždy se to ovšem podaří. Pokud ano, pak euforie společně se slunkem dokonale rozehřeje nejen tělo, ale i duši. A zatím hluboko dole přetéká a kypí hustá kaše, až se chce vykřiknout "hrnečku dost..."
Pokračovat ve čtení...

V Maďarsku po sezoně II.

V Maďarsku po sezoně II.

Článek o našem krátkém výletu po třech vybraných lokalitách Maďarska pokračuje druhou částí. Po necelých 24 hodinách v Budapešti jsme se přesunuli na severovýchod do města Eger a nocujeme v místním kempu. Třetí den výpravy chceme navštívit blízké Bukové hory.
Pokračovat ve čtení...

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

Dohodnout termín (11.5. - 12.5.2013) a místo setkání bylo nepoměrně snazší, než pro první setkání. K mé velké lítosti se nás však sešlo o dost méně, ale budiž útěchou, že neúčast "tradičních" účastníků byla omluvená, nejednalo se tedy o ztrátu zájmu o podobné akce.
I přes poměrně malý počet zúčastněných lze setkání hodnotit jako zdařilé a to i navzdory nepřízni počasí, která nás věrně provázela celý první den.
Také děkuji Ronymu, že článek doplnil fotografiemi a texty, které článku dodaly na poetičnosti.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.