Nejoblíbenější články 51. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Stolové hory a Broumovské stěny l.

Stolové hory a Broumovské stěny l.

První hodiny a dny letošního podzimu jsme věnovali pískovcovým skalám nedaleko Police nad Metují, která se tak na tři dny stala base kempem našich cest. CHKO Broumovsko je oblast bohatá na skalní města a stolové hory a ty zasahují i na polské území.
Proto jsme se první den toulali Polskem po NP Stolové hory, v soutěskách Bludných skal Velké Hejšoviny.


Pokračovat ve čtení...

Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov

Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov

Jako literární nadšenkyně jsem nemohla ve východních Čechách vynechat zvučně znějící místa Ratibořice- Babiččino údolí a Hronov. Cíl výpravy byl jasný: po stopách Boženy Němcové a Aloise Jiráska. Mise zdárně splněna!
Pokračovat ve čtení...

Třetí verze Šlápot

Třetí verze Šlápot

Ode dneška je dostupná nová verze Šlápot. Jistě jste již všimli největší změny – nového designu. Kromě toho přidává celou řadu nových funkcí, které vám zpříjemní pobyt na Šlápotách.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet 2019 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2019 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Z uveřejněných fotek Půltuctů jednotlivých měsíců roku 2019 vzešlo z hlasování dvanáct nejúspěšnějších. Každý měsíc je zastoupen jedinou fotkou a vy novým hlasováním můžete určit fotku roku 2019.
Pokračovat ve čtení...

Walliské Alpy - krásná švýcarská část Alp

Walliské Alpy - krásná švýcarská část Alp

Věřím, že každému z vás něco říká jedna z nejznámějších hor Evropy, která se jmenuje Matterhorn. Tu jsem měl možnost vidět na vlastní oči minulý rok o letních prázdninách, kdy jsme vyrazili na týden do Walliský Alp, po skupině Mont Blancu asi nejvyhledávanější oblasti Alp.
Pokračovat ve čtení...

Přechod Pirinu: část II., žulová

Přechod Pirinu: část II., žulová

Pirin nás již stačil uchvátit impozantním mramorovým hřebenem a pyramidou Vichrenu (viz první část), ale zdaleka ještě neodhalil veškerou svou krásu. V druhé půlce povídání o našem putování se přesuneme mezi spleť žulových hřebenů, kde oko zaplesá nad modrou barvou jezer. Ačkoliv se většinou budeme pohybovat dolinami a občas přecházet hřebeny, dostaneme se i na nejvyšší vrchol této části pohoří, Kamenicu.
Pokračovat ve čtení...

Jouglovka

Jouglovka

Křivoklátské a Colloredomansfeldovské lesy ukrývají mnohé pozoruhodnosti. Zvláštností jsou buližníkové skály. 
Pokračovat ve čtení...

Na kole skrz naskrz a okolo VVP Boletice

Na kole skrz naskrz a okolo VVP Boletice

Extrémně náročný terén vojenského výcvikového prostoru Boletice i dobře udržované cesty nabídnou vyžití všem vyznavačům cykloturistiky. Abyste do něho nahlédli, musíte tak trochu zabloudit. Ne všechny cesty jsou turisticky proznačeny, ne vždy je vstup či vjezd po nich povolen. Mimo volné dny se velmi často z vojenského prostoru ozývá střelba a vstup či vjezd do něho není radno riskovat.
Pokračovat ve čtení...

Sušická pavučina

Sušická pavučina

Příroda se ještě neprobrala z dlouhého zimního spánku, ale protože budíček již před několika týdny dlouze zvonil, vydáme se první příznaky jara hledat. Zatímco zubaté hřebeny šumavských hor stále září bělobou, v nižších polohách sníh většinou zcela zmizel. 
Nejinak tomu jistě bude i v okolí krásného a přívětivého města Sušice, které je opravdovou bránou Šumavy. Po kopcích v jeho okolí budeme putovat jednotlivými vlákny Sušické pavučiny, která dobře značenými stezkami omotává celé město. Zavede nás tak na tajemný Svatobor, vrch Kalovy s Krásnou vyhlídkou, nebo k zlatonosné řece Otavě.
Pokračovat ve čtení...

Ostrov Chrisi

Ostrov Chrisi

Asi 18 km jižně od jihovýchodního pobřeží Kréty a města Ierapetra jsou dva ostrovy - Chrisi a Mikronisi. Ten menší Mikronisi, je travnatý a skalnatý, dost obtížně přístupný. Chrisi, také nazývaný Oslí ostrov, je sice celý chráněný, ale každý den tam od dubna do října přivezou lodě turisty. Je to taková řecko-krétská ochrana přírody a krajiny.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.