Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

NS Za Neznašovským kohoutem

vydáno 3. ledna 2026 – napsal Rony – žádný komentář

Silvestr se přiblížil na dosah, když jsme vyjeli k Týnu nad Vltavou na poslední společný výlet roku 2025. Vybral jsem krátkou trasu NS Za Neznašovským kohoutem, která mapuje mimo jiné úsek Vltavy od Kořenské přehradní nádrže po soutok Vltavy s Lužnicí.

Pohled na mapu s vyznačenou naučnou stezkou jako by ukazoval obrys těla kohouta. Ten se stal erbovním znakem rodu Kořenských, kterým náležel Neznašov a jeho část Kořensko již od konce 15. století. Vydáme se po stopách dvanácti zastavení a postupně se seznámíme s historií místních kulturních památek, dočteme se něco o vodním díle Kořensko a z vyhlídek nad řekou dohlédneme k soutoku Lužnice a Vltavy.

Mapa okruhu.

Za Neznašovským kohoutem.

Je krásný slunný den, jen ve stínu stále nepříjemně mrazí. Nás sedm statečných vyráží na trasu stezky od kostela Nejsvětější Trojice, který stojí kousek za obcí. Opodál vidíme neobarokní pohřební kapli rodu Berchtoldů, majitelů neznašovského zámku, postavenou v roce 1930. K té však doputujeme později. Nejprve nás čeká klesání loukou k vodní elektrárně Kořensko. Jdeme loukou, které hřejivé paprsky nedávno sebraly stříbřitou jinovatkou. Ta zůstává pouze ve stínu stromů. Ze skal na opačné straně Vltavy je pod Kořenským vrchem (456 m n. m.) pěkná vyhlídka. My však budeme stoupat nad řeku šikmo prudkým svahem k dvěma jiným vyhlídkám. Předtím se ještě stihneme seznámit s přehradou Kořensko.

Její hráz vybudovali v 80. letech minulého století společně s vodním dílem Hněvkovice. Název převzala od osady Kořensko, jež zanikla v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Orlík. Dnes v údolí stojí chatová osada. Zdejší zajímavostí je, že zde při levém břehu mezi jezem a plavební komorou stojí malá vodní elektrárna s dvěmi přímoproudými kolenovými Kaplanovými turbínami a názvem Kořensko 1., zatímco voda vracející se z chladicích věží Jaderné elektrárny Temelín proudí přes Peltonovu turbínu malé vodní elektrárny Kořensko 2. Stojíme pod displejem u složeného mola při plavební komoře, kudy lze proplout do Orlického jezera a dál k Praze. Na sebe navazující lodní doprava umožňuje dojet snad až do Hamburku.

Kořenský vrch.

...

Elektrárna Kořensko.

Přehradní hráz.

Přístaviště před plavební komorou.

Skály Kořenského vrchu.

Zastavení pod Kořenskou skálou.

Suťovým lesem stoupáme stezkou k první zábradlím chráněné vyhlídce na soutok Vltavy s Lužnicí. Opodál je i druhá, kousek pod Berchtoldovo hrobkou. Svahy nad řekou skrývají pozůstatek dubohabrových hájů, které jsou pro toto říční údolí typické. V kaňonu se zachovala přirozená vegetace. Při pohledu do údolí u další z tabulí 12 zastávek musíme chvíli přemýšlet, co vidíme. Široká zátoka totiž neodhaluje přímo soutok řek, ale pouze slepé rameno zálivu. Zřejmě původní koryto Lužnice. Boží muka u soutoku řek jsou ukrytá o kousek dál. K němu naše kroky nyní zamíří. Ještě si stihneme přečít zajímavé informace u pohřební kaple Berchtoldů, než znovu sestoupíme částí Neznašova k řece. Míjíme několikapatrovou chatu s prudce se svažujícím schodištěm mířícím k vodě. Hladina pod soutokem je ve stínu stále zamrzlá, což využily desítky kachen k radostných hrátkám. Jejich štěbetání se nese širokým údolím. Boží muka na ostrohu soutoku Vltavy a Lužnice svítí do dáli a zvěstvují poutníkům, že pochází z konce 18. století. Jejich patronem se stal sv. Jan Nepomucký, který okolí chrání před záplavami.

Suťový svah nad Vltavou.

První vyhlídka na údolí Vltavy.

...

...

Druhá vyhlídka leží nedaleko první...

...

...

...

Berchtoldova hrobka...

...

Kostel Nejsvětější Trojice.

Jaderná elektrárna Temelín je nedaleko.

Patrová chata ve svahu nad Vltavou nabízí ubytování.

...

Stojíme u břehu v ústí Bohunického potoka pod silničním mostem a cítíme chlad, který se v úzkém údolí drží. Nedaleko stojí nově upravená kaplička sv. Anny, za kterou se v opěrné zdi skrývají dvě trubky. Z té zdobené kovové teče čistá pramenitá voda, jež bude zcela jistě zázračná. U kaple je rozcestí turistických tras. Naučná stezka Za Neznašovským kohoutem kopíruje zelenou turistickou značku, zatímco červená přechází od Písku Písecké hory a pokračuje do Týna nad Vltavou. V kopci nad potokem leží jedno z několika zdejších hradišť - U Svaté Anny. Další hradiště z doby bronzové jsou nedaleko Neznašova - Holý vrch a Kozí vrch. Původní úmysl vystoupat lesem po červené se nám nezdaří uskutečnit, což kvituje s povděkem především zamrzlá Monika.

Boží muka u soutoku Vltavy a Lužnice.

U soutoku...

...

...

...

Zastavení u kaple sv. Anny.

Stoupáme k židovskému hřbitovu z 1. poloviny 18. století, ukrývající přes 250 náhrobních kamenů. Jdeme kolem zrekonstuované márnice s kamenným obřadním stolem., ale vstup za zdi hřbitova hledáme marně. Kolem přeoraného pole a louky Za pivovarem vystoupáme až k usedlosti nedaleko lomu, kam jsme se chtěli ještě podívat. Terén se nezdá moc příjemný a tak se raději po cestě vracíme k naučné stezce a jdeme zpět do Neznašova. Míjíme bývalou starou tvrz postavenou po roce 1540, která byla v roce 1800 přestavěna na zámek. Ve vesnici se mezi domky na chvíli ztrácí všetečka Petra, ale po pár minutách i ona cestu k autům najde.

Židovský hřbitov.

Nad židovským hřbitovem.

Zastavení Neznašovský zámek.

Neznašov.

Neznašovská náves.

Zámek Neznašov.

Máme ještě dostatek času a jedeme do Týna nad Vltavou. Přejdeme železný most k Bridge baru, kde naše parta hrává pravidelně ve čtvrtek hospodský kvíz, a vystoupáme od přístavu na náměstí. Zakončit příjemnou procházku zimní krajinou v kavárně U Slunce je to nejlepší, co můžeme udělat. Dobrý zákusek si všichni dozajista zaslouží.

Kostel sv. Jakuba.

Náměstí Míru.

Bridge bar.

Vltava a kostel sv. Jakuba.